vstala jsme a ani nevím kolik je, sedm hodin ráno? Věci do těch Debilních Varů mám zabalený, jet tam musím. Kdybych tam nejela tak bych Byla s Jakubem ještě víc pohádaná než jsme teď, jestli se tomu vůbec dalo říkat hádkaDominik se vůbec neozval, fajn byli jsme opilí a já si nic nepamatuji ale, kurva ozvat se mohl, ajo já zapomněla že Tendo střídá holky jak ponožky, no vlastně ani to ne
jdu do koupelny se osprchovat, a umýt si vlasy.
hned po sprše si vlasy vyfoukám fénem, s ručníkem okolo pasu si čistím zuby a utíkám do ložnice kde si hodinu vybírám oblečení, s tím že nakonec vyberu tohle
sednu si do obýváku na gauč a koukám na telku protože mám ještě 15 minut čas. Na mobilu se objevila zpráva od Toma. Jo opravdu ho mám pojmenovaného jako Tokáček
Tokáček: hele, nakonec tě neodvezu až do Varů, je to celkem dalka a já potom musím ještě s klukama dělat faktury, hodím tě na nádraží a budeš muset vlakem 🥺❤️
Já: ok🙄
.............
jsme na nádraží a Tomáš semnou čeká než mi pojede vlak
"proč nechceš jet k mámě?"
"ne Každej má se svojí matkou dobrej vztah"
"jakto? vždyť vy s Kubou máte nejhodnější mamku, Teda po té mé" zasměje se a já s ním
"když Jakub začínal s hudbou tak ho podporovala, ale mě vůbec, nechtěla abych hudbu dělala"
"aha, třeba je jiná, třeba se změnila"
"nemyslím si"
............
celou cestu ve vlaku jsem prospala. Teď jdu na tramvaj která mě odveze kousek od bytu mé matky. S batohem na zádech a mobilem v ruce jsem v klidu přecházela a najednou tma před očima a ostrá bolest v boku břicha....
ČTEŠ
My brother Jakub/Yzo [milion+]
FanfictionStačí aby váš dementní bratr dělal hudbu stejně jako vy a už máte kupu přátel a přítele