My brother Jakub/Yzo [milion+]

to bude v pořádku

jsem doma a uklízím. Psala jsem si s Nikem a teď? Uklízím celý byt. Najednou mi zavolalo neznáme číslo.

"Dobrý den, je u telefonu slečna Andy Vlčková?"  ozve se z druhé strany mužský hlas

"Dobrý den, ano to jsem já. Mohu se zeptat kdo je u telefonu?" jsem docela nervózní z toho Kdo volá

"strážník Jan Fischer"

"a co potřebujete?"  proč zrovna mě volá policie? Co zase ten Jakub vyvedl?!

"Musím vám velice nerad oznámit že váš blízký kamarád Matty Dúck (xd, idk jaký příjmení) spáchal sebevraždu" řekl sklesle. Jeho matka je v Zanzibaru a jeho otec je mrtví. Takže tady jsem byla jeho rodina vlastně já

"n-ne to n.. není... Mo...žné" rozbrečela jsem se

"upřímnou soustrast"  jako vážně mi to zavěsil?!

Vždyť jsem s ním ještě včera byla na pouti! Ne! Ne! prosím že je tohle všechno sen! Kurva vzbuď se! Ne! prosím, to nemůže být pravda!
brečela jsem a brečela. Potřebovala jsem objetí a vím že Jakub mi pomohl vždycky. Proto jsem okamžitě vytočila jeho číslo.

"Copak tyčinko"

"P...prosím.... přijeď.." brečela jsem mu do telefonu

"co se stalo?!"

"Matty....prosím, Kubo" stále jsem brečela

"Výdrž hned jsem u tebe"  zavěsil to a já začala přemýšlet a brečela jsem.

pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Začali se mi objevovat vzpomínky.

Flashback

"neee, spadneme" směju se když si mě přehodil přes rameno a jde semnou po schodech

"tak spadneme a nabijeme si čuňu" zasměje se taky

end Flashback

to se mě snažil přesvědčit abych s ním šla do klubu.

Flashback

"pojď, bude sranda"

"ale já na tom neumím" zasměju se, jsme ve skateparku a on se mě snaží naučit jezdit

"prosímtě, stoupni si na to přišla odraz se"

"no vidíš! jde ti to" usměje se  a dál mě pozoruje.

end Flashback

nebo mě vozil v nákupním koši, včera mi vystřelil růži a medvídka. Mám s ním tolik fotek. Pořád brečím a snažím se přestat, nejde to. Ani si nevšimnu že už tu je Jakub kterej na mě mluví a vedle něho stojí Dominik, z jeho oči vidím jenom strach. Jakub to samé.

"haloo, Andy. Uklidni se a mluv"

"o.....on...."

"co on?"

"on umřel Jakube" začala jsem ještě více brečet.

"Pojď sem zlatíčko, to bude dobrý" snaží se mě utišit

"Kurva Jakube! Nic nebude dobrý, on už tady ne...není" nedokážu zastavit slzy

někdo zazvoní a Jakub tam jde. Dominik mě objímá a něco šeptá do ucha. Já ho nevnímám. Kuba přijde do obýváku s policistou, nejspíš je to ten který mi volal

"dobrý den slečno, mám na vás pár otázek"

"hm"

"měl váš kamarád nějaké problémy?"

"Joo, lidi ho hodně odsuzovali za barvu pleti a za to jaký je" vzlykla jsem

ještě   se mě nějakou dobu vyptaval. Než odcházel tak mi předal papírek na kterém je mě jméno. Prej ho našli u něj v bytě.

Ihned co policista odešel a Jakub za ním zavřel dveře jsem dopis otevřela a začala si ho sama pro sebe číst.

"Ahoj Andy, když tenhle dopis čteš tak už tu Asi nejsem a nejspíš se na tebe koukám tam z nebe. Chci se ti omluvit ze jsem tě nechal v tomhle příšerném světě samotnou ale já takhle dál už nemohl. Už teď mě užírá představa že asi brečíš kvůli nějakému píčusovi kterej se zachoval jako ubožák a radši s tím skončil než aby to vydržel a mohl tady s tebou zůstat a smát se celý můj život. Musím říct že když si mi vstoupila do života tak byl lepší. Nebylo vše černobílé. Zapamatuj že jsem tě měl rád, možná víc. Řekněme že jsem na tebe měl celou tu dobu co se známe crush <3 pamatuj si že tě stále vidím a opatruji tě. Miluju Tě strašně moc. Děkuju ti za to že si mě postavila na nohy a obejmula mě pokaždé co jsem to potřeboval. Měj se ❤️ třeba se jednou potkáme tam nahoře. Tvůj Matty <3

hned co jsem to dočetla jsem se rozbrečela ještě více.

zdravím, Dala jsem se zase nějak do kupy a jsem na tom líp než před třemi dny 🙂❤️Děkuju všem za podporu a tím myslím i mým kámošům a kámoškám,mamce a taťkovi ❤️bráchovi samozřejmě taky 💫 jinak vím že tohle čteš brácha takže radši jdi spat, dobroou ❤️