ta křest kluků byla úžasná, ja mám dokonce už i sundanou sádru. S Nikem je to strašně hezký a všichni nám to přeji.
Byli jsme s Nikem v mém pokoji ale pak se ozval zvonek. Hasí, Toky a Kuba byli dole takže jsem věděla že jeden z nich prostě otevře takže jsem se dál mazlila s Dominikem. Jenže po chvíli slyším ze zdola strašně povědomí hlas. Proto dám Dominikovi pusu a jdu ke dveřím od pokoje
"kam jdeš kotě?"
"kouknout se kdo je dole protože mi ten hlas někoho připomíná"
"počkej, jdu takyyy" vylítne z postele jenom v teplákách.
oba dva scházíme ruku v ruce schody. Přičemž jsem jenom v Dominikově dlouhé mikině a on je pouze v teplácích. Jen co sejdeme schody a vyskytne se mi pohled na osobu která tam je a objímá se s mým bratrem, bych to nejradši otočila a šla zpět nahoru. Pozdě. Všimla si mě.
"Ahoj Andreo" moc dobře ví, že nesnáším když mi někdo říká Andreo
"Nazdar" falešně se usměju a odtáhnu Jakuba pryč
"co tady kurva dělá?!" šeptnu
"ja sám nevím. Ani neřekla že přijede" šeptne zase on
"kurvaa" zašeptám a jdu zpět k nim
"pořád děláš tu svoji hudbu?" koukne na mě s výsměchem v očích
"jasně že dělám. Ještě pořád děláš u tyče?" vrátím ji jedovatou poznámku. Všichni vykulej oči
"takhle semnou mluvit nebudeš" prskne
"ja si myslím že plnoletá jsem a jako vlastní mámu tě neberu" ironicky se usměju
"nezapomeň si o tom napsat text" zasměje se...
ČTEŠ
My brother Jakub/Yzo [milion+]
FanfictionStačí aby váš dementní bratr dělal hudbu stejně jako vy a už máte kupu přátel a přítele