Black

2.5K 87 59
                                    

Scrollovala jsem Instagram a něco mě napadlo. Rychle jsem zapadla dovnitř a běžela ke mě do pokoje pro oblečení. Vybrala jsem si nějaký jeany a obyčejné bílé tričko. Hodila jsem na to Nikovu mikinu. Mobil jsem strčila do kapsy Jean. Šla jsem rychle dolů a oblékla si bundu.

"za deset minut jsem tu!" zavolám do útrob bytu a vezmu si roušku. Vyjdu z bytu. Kousek od bytu máme večerku s drogérkou. Vydala jsem se tam s tím náhubkem na hubě.
Cesta tam trvala 5 minut.
Když jsem tam dorazila tak jsem si vzala dvě černé barvy na vlasy" Zaplatila a utíkala, doslova utíkala zpět domů. Ihned co jse zabouchla dveře od bytu a oznámila že jsem zpět tak zamnou přišel Domi.

"kde si byla?"

"za chvíli se dozvíš" mrknu na něj

"jo a prosím, zavolej Radkovi jestli by mi Na chvíli nepůjčíl Natašu" usměju se

"rozkaz, už volám" usměje se a vytáhne si telefon. Začne volat Radkovi a ja se mezitím přemístila s taškou ve které jsou barvy, pomalu do koupelny. Krabičku jsem držela celou dobu za zády takže ji Nik neviděl. Po patnácti minutách uslyším zvonek. Vyletím z koupelny a jdu ji rychle otevřít. Jenže to už ve dveřích stojí Nik který se vítá s Radkem a Natašou.

"ahoj, něco mě napadlo. Je to dost šílený a potřebuju pomoct" vyhrknu a zatáhnu ji do koupelny. Ještě než zavřu dveře od již zmíněné místnosti tak křiku na Radka pozdrav.

"co se stalo? si těhotná?" zasměje se hned co zabouchnu dveře

"ne nejsem naštěstí. Chci si obarvit vlasy"

"fajn, Ukaž barvu a jdeme na to" usměje se, hodím po ní jednu krabičku s barvou. Naty/Nataša (říkejte ji jak chcete) namíchala barvu a ja si mezitím umyla vlasy a trošku je vysušila v ručníku aby jsem je měla vlhké. Ještě jsem rychle odběhla se převlíct do starého oblečení. Což bylo nějaký starý vytahaný triko a tepláky.

"jsem tu" dojdu do koupelny. Sednu si na židlu před zrcadlem a kolem ramen si dám ručník. Naty začne barvit první pramínek a ja se pozoruji v zrcadle

"potřebovala bych zavolat někoho z kluků jestli můžu"

"kohokoliv ale ne Nika. Chci aby to zatím nevěděl a překvapil se"

"Jakube!" křikne Naty

"copak dámy" řekne za dveřmi

"pojď sem, něco potřebujeme"

"co?" vejde dovnitř

"dones nám alobal ale neříkej nikomu nic"

"fajn,nikomu ani slovo" zasměje se.

______________________________________

fajn.... uběhlo 45 minut a já nic nevidím protože mi Nataša zavázala oči abych to neviděla. Teď mi ty vlasy fénuje a já se stále nevidím.

"hotovo." sundá mi šátek. Hned jak se uvidím v zrcadle tak vypísknu radostí.

Vypadala jsem nějak takhle

vyšla jsem z koupelny a dělala jakoby nic

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

vyšla jsem z koupelny a dělala jakoby nic. Nataša šla hned zamnou.

"i můj bože" přišel zamnou nik

"sluší ti to Strašně moc" políbí mě a ja polibek prohloubim

"seš normální? kdo ti to dovolil?! ta černá je hrozná" začla opět matka

"pokud vím tak plnoletá jsem. A tobě taky nikdo nedovolil tu na ten týden zůstat" ironicky se usměju....

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 02, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

My brother Jakub/Yzo [milion+] Kde žijí příběhy. Začni objevovat