Je to příběh o normálním klukovi, který se snaží získat si srdce nejkrásnější holky u nich na škole. Celý příběh je psaný, jako by ho psala sama hlavní postava do svého tajného deníku.
Ahoj, moje jméno je Matt a je mi 15 let. Jsem právě v 8. třídě, tedy vlastně už ne, protože nám právě skončily prázdniny a jdu do 9.
Dneska jdu už zase do školy, vůbec se mi tam nechce. K snídani mám jen jogurt. Máma mě hodila ke škole, protože jela k doktorovi, normálně do školy chodím sám pěšky. Vystoupil jsem z auta a poděkoval jsem mámě za svezení. Vcházím do školy a ještě ji slyším, jak na mě volá „Měj se dobře zlato a užij si to ve škole". Víc jsem už neslyšel, chodby byly plné spolužáků a hluk přehlušil mámu. Prodíral jsem se těmi davy, abych se dostal ke své skříňce. „Ahoj Matte". Pozdravil mě někdo vedle mě. Byl to Luk. Můj nejlepší a zároveň jediný kamarád ve škole. „Ahoj Luku, tak co, jak se těšíš na učení?" Luk dlouho nepřemýšlel a řekl, že hrozně moc. On je Luk dost chytrý a učení ho baví. Jednodušeji řečeno to je šprt. Přezul jsem si boty a sundal bundu. Čekal jsem na Luka. Trvá mu to vždycky o něco déle. Spolu jsme pak došli k nám do třídy. První koho jsem uviděl, byla moje životní láska. Jmenuje se Christina, ale všichni ji říkají Chris, a je to nejkrásnější holka ze školy. Hrozně ji miluju, ale nemám na ni a dost možná neví ani o mé existenci. Chci se pokusit ji nějak zaujmout, aby si mě všimla, jen nevím jak. Luk říká, že na ní mám přestat myslet, že ona chce jen hodně hustý kluky, ale já na ni nemůžu a nemůžu přestat koukat. Sedím s Lukem v poslední lavici a já jsem schovaný úplně v rohu třídy. Mě to vyhovuje. Učitelé mě skoro nevyvolávají a já tak nemusím mluvit před třídou ani chodit moc k tabuli.
Po útrpné hodině češtiny jsme měli přestávku. „Konečně!" Řeklo nahlas několik lidí a zbytek třídy si to myslel potichu v hlavě, jen Luk z toho nebyl nadšený, protože ho bavilo nějaké cvičení v pracovním sešitě. Celou přestávku jím pomalu toust se šunkou a při tom koukám na Chris obklopenou svým takovým „spolkem" hustých holek, který vede. V zamilovaném zírání na Chris mě přerušilo zvonění na další hodinu.
Takhle nějak vypadalo celé naše dnešní vyučování. Luk zahleděný do sešitů a já zahleděný na Chris.
„Tak mládeži, zítra začneme novou látku a za tři dny písemku z tohohle, teď ukliďte třídu a pak půjdeme na oběd." Řekl učitel zeměpisu pan Čepelík a tím skončilo utrpení ve formě učení. S Lukem jsme si uklidili naše místo, moc jsme toho pod lavicí neměli a tak jsme jako jedni z prvních mohli odejít. Na oběd jsme nešli, rovnou jsme šli do šatny se převléknout. Už jsem chtěl domů. Pryč ze školy.
Jdeme ze školy směrem na autobus. Lukův autobus tam už stál. „Tak ahoj Matte, uvidíme se zítra, já běžím, ať mi neujede." Řekl Luk. „Ahoj". Odpověděl jsem potichu, stejně mě už nemohl slyšet, protože už byl pomalu u autobusu a já si to šlapal kolem květinářství „U Běty". V tom květinářství pracuje moje babička. Je na mě hrozně hodná a tak se u ní občas stavím. Dneska už chci hlavně domů, takže návštěvu nechám spíš až na zítra.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Došel jsem domů a v kuchyni potkal mámu. „Ahoj Matti, tak jak bylo ve škole?" Pozdravila a zeptala se mě máma a já ji odpověděl. „Mami, zaprvé už jsem dospělý, takže nejsem Matti, ale Matt a jinak ve škole bylo fajn." Šel jsem do svého pokoje a lehl do postele. Podíval jsem se na stůl, měl jsem na něm fotku Chris. Zvedl jsem se a šel si ke stolu sednout, vzal aktovku a vytáhl hromadu sešitů. Celý otrávený jsem je probral a připravil jsem si aktovku.
A už je večer. Úkoly mám hotové, aktovku připravenou a teď se jdu najíst. Máma sedí v obývacím pokoji a kouká na nějaký romantický film. Každou chvíli smrká nebo si utírá slzy a z kapesníků má vedle sebe horu. Jdu si vzít teda něco k jídlu. Otevřu lednici a tam všude jen zelenina. „Mami? Nemáme něco jiného než zeleninu? Třeba párek nebo tak?" Zeptal jsem se. „Ne", řekla máma, „ale za chvíli přijede táta, má nakoupit." Zavřel jsem lednici a šel si sednout vedle mámy. V tom filmu byla zrovna nějaká scéna, kde ten chlap držel v náručí tu ženskou a ta asi umírala. Moc to nechápu, ale mamka u toho hodně brečí. Přinesl jsem koš a smetl tu horu mokrých a posmrkaných kapesníků do něj.
Konečně slyším bouchnout dveře. Táta přišel. „Už jsem doma". Zavolal. Jdu za ním a pomáhám mu s nákupem. „Co dělá máma?" Ptá se mě a já mu tak nějak šeptem odpovídám. „Zase kouká na nějakou slaďárnu". „Ahaaaaa". Ušklíbl se táta. Vzal jsem tašky s nákupem a donesl jsem je do kuchyně. Uklízím nákup a přemýšlím jen, jak to všechno jídlo nacpu do té naší malinké lednice. Konečně se mi to po několika minutách povedlo, beru si dva párky a ještě si k tomu uříznu kus chleba. Táta už sedí vedle mamky a já běžím zpět k sobě do pokoje.
Sedím na posteli a koukám do mobilu na instagram. Chris dneska zveřejnila novou fotku a hrozně jí to na ní sluší. Přemýšlím, jak bych ji získal, ale zatím mě nic nenapadá a tak po dlouhém přemýšlení se jdu umýt.
Naše koupelna není nějak extra luxusní. Máme malý sprchový kout a i samotnou vanu, u dveří stojí umyvadlo a vedle něj je topení, na kterém jsou ručníky. Podlaha i zdi jsou z modrých a bílých kachliček. Jak říkám, nic luxusního.
Po tom, co jsem se umyl a šel si lehnout do postele, jsem si vzal sešit a pero a napsal jsem vám tenhle můj den. Doufám, že někdy tenhle sešit vezmu znovu a napíšu vám, jak nakonec získám srdce Chris. Teď už jen zhasnu lampičku a jdu spát. Dobrou čtenáři.
