Nightmare | HP

75.

Dneska byl krásný den. Slunce příjemně hřálo a Nyx měla pocit, že to je nejteplejší den na Sibiři, co zatím zažili. Už si zvykla, že občas necítí prsty na nohou. Že pokud vodu někde nechá déle jak dvě minuty, tak zamrzne a že pokud denně nepřijme alespoň 2000 kalorií, pravděpodobně ztratí ještě to málo tuku, co má na těle a umře. Přesto se jí, ale život na Sibiři líbil. Dneska přespali v pěkném údolí u řeky. Byl zde takový klid. Nyx měla opravdu pocit jakoby byla na místě, kterého se válka nedotýká. Na kterém se nemusí ničím trápit a být čímkoli chce. Na tomhle místě měla po dlouhé době pocit, že se může pořádně nadechnout. Celá ta věc okolo Voldemorta a jejího posednutí ji pořád pronásledovala v nočních můrách, ale už jí nedělala tolik vrásky. Tady v divočině Nightmare neexistovala. Tady byla jen Nyx a ta žádnou hrozivou a nebezpečnou noční můru neznala.

Draco se konečně uráčil vstát a vylezl ze stanu. Protáhl se a zívl. Zahleděl se na krajinu kolem a Nyx si všimla, že se mu jeden koutek úst trochu zvedl nahoru. I u něj bylo patrné, že je mu zde dobře. Všechno napětí z něj opadlo a, i když věčně remcal, Nyx věděla, že se tu cítí stejně příjemně. Oba se potřebovali uzdravit. A tohle místo připadalo Nyx jako ideální.

,,Dobré ráno,'' řekl a usadil se naproti ní k ohni ,,dneska je snad nejhezčeji ze všech dnů.''

,,Taky jsem si říkala,'' zamíchala jejich snídani a dala Dracovi porci do misky. Podala mu ji a Draco si ji vděčně převzal. Na nic nečekal a napil se rovnou z misky. Nyx se pro sebe ušklíbla. Bavilo ji sledovat jak se princezna Draco Malfoy pomalu a hezky přirozeně přizpůsobuje zdejšímu prostředí. Draco, kterého znala z dob, co chodila do Bradavic, by nikdy nesnědl něco tak obyčejného, jako fazole v nálevu, natož je pít rovnou z misky.

,,Po snídani vyrazíme?''

Nyx začala také usrkávat svoji porci a přikývla.

,,Tohle je pěkné místo. Nechce se mi odtud,'' řekl smutně Draco.

,,Najdeme další takové. Nezapomínej, že máme plán,'' Nyx vytáhla z kabátu kompas. Střelka ukazovala přesně před ni.

,,Musíme dál na východ,'' ukázala na kopec po její pravé straně ,,Utáboříme se někde na něm.''

,,Ne,'' zafňukal Draco ,,Tam bude zase mnohem větší zima. Tady bylo tak příjemně.''

,,Přestaň fňukat, snobe a pojď balit. Musíme vrazit.''

Tábořiště měli sbalené rychle a hned se vydali na cestu, aby stihli ujít, co nejdál. Cesta nebyla nijak příjemná. Byla do kopce a od určité výšky museli jít celkem hlubokým sněhem. To jejich tempo značně zpomalovalo. Takže v poledne nebyli ještě ani v půlce kopce.

,,Co si něco zahrát?'' napadlo Draco.

,,Tak jo. Vidím něco bílého,''

Draco si odfrknul ,,Sníh. Ne, to jsem nemyslel. Co si zahrát otázky?''

,,To mi vysvětli,'' požádala ho.

,,Můžeš se mě zeptat na jakoukoli otázku a já na ní musím odpovědět, ale ty na ni pak musíš odpovědět taky.''

,,Dobře. Pořád je to lepší než flaška.''

Draco se zasmál ,,Začínám. Oblíbená barva?''

,,Tmavě modrá,''

,,Zelená,''

,,Oblíbený předmět ve škole?''

,,Dějiny,''

,,Můj taky!'' podívala se na něj překvapeně ,,Nikdo v mém okolí je nemá rád. Že prý je to nudná snůška keců a dat.''

,,Přesně to mi vždycky říkali taky. Přitom je to úplná blbost. Je to hrozně zajímavý. Každopádně, oblíbené jídlo?''