Část 3

49 5 0
                                    

Ucítila jsem náraz. Ale nebyla to dračí tlapa. Byla to ostrá skála. A to přímo do mých zad. Zaúpěla jsem bolestí a otevřela oči. Obklopovala mě skála a na stropě byla puklina propouštějící trochu světla. Skrz ni se snažil dostat i Sand Wraith. Byla ale moc velký. Jen po mě naštvaně hrabal tlapami nebo se mě jednou snažil vylovit. Bez úspěchu. Rozhlédla jsem se kolem a spatřila jsem úzký, nízký tunel. Nevěděla jsem, kam ten tunel vedl. Ale byla to jediná cesta, která měla potenciál být cestou ven. Podívala jsem se na svou nohu. Povzdechla jsem si a obrátila se na břicho. Rozhodla jsem se zkusit tím tunelem proplazit.
Každý pohyb bolel a ostrá skála mě řezala všude, kde to šlo, a párala mé oblečení. Nakonec se mi ale podařilo proplazit se až ven. Oddechla jsem si. Byla jsem kousek od vesnice. Pokusila jsem se postavit aspoň na jednu nohu. Díky blízkému stromu se mi to podařilo a konečně jsem stála na nohou, tedy přesněji noze. Zhluboka jsem se nadechla a pomalým napůl skákavým a napůl kulhavým krokem jsem se rozešla k vesnici.
"Ta-Tati!" Vtrhla jsem do kovárny. Dveře jsem doslova rozrazila vlastním tělem a jakmile se otevřely, spadla jsem na zem. "Vi-Viděla jsem ho... Potkala jsem Sand Wraitha..." Zaskuhrala jsem na zemi a podívala jsem se na svou zuboženou nohu. "Viděla jsem ho..." Zašeptala jsem vyčerpaně a pomalu klesla hlavou na chladivou zem. Najednou byla ta zem tak pohodlná... Ještě jednou jsem prohlédla místnost očima, abych našla tátu, ale najednou to všude začalo černat a mlžit se. Po chvíli jsem už neviděla ani necítila nic.

Další část je tady! Dneska vyjde aspoň ještě jedna, když jsem dva dny nic nevydala XD Doufám, že se líbí.

Dračí VálečniceKde žijí příběhy. Začni objevovat