Let me go, Malfoy!

Day five (1. část)

Už od rána mám zvláštní pocit. Jakoby se dneska mělo něco stát, ale nevím co...

Po snídani se vydám na hodinu obrany proti černé magii. No, vydám...spíš běžím. Trošku jsem se na snídani zasekla a teď nestíhám. Celá já.

Pomalu už sprintuju chodbou a můj černý hábit věrně vlaje za mnou. Najednou se však stane něco co nečekám.

Někdo mě chytne za zápěstí a zatáhne za roh chodby. V tom spěchu se strašně leknu a tak vyjeknu. Než se však chodbou stihne rozeznít můj výkřik, někdo mi zacpe ústa rukou.

Vyděšeně těkám pohledem z Draca na jeho ruku a obráceně. Jeho naštvaný úšklebek mě trochu děsí.

Své tělo natiskne těsně na to mé a když si je jistý, že už nevykřiknu, pomalu sundá ruku z mých úst.

Chvilku počká, jestli náhodou nebudu chtít volat o pomoc nebo něco takového, ale k tomu se opravdu nechystám.
Jestli je tohle jediná šance jak se s Dracem tak nějak bavit, tak toho využiji.

Jakmile si je jistý, že už nevykřiknu, šibalsky se usměje a pohladí mě po vlasech se slovy. ,,Hodná holka."

Stojím a nic neříkám, nevím jak se zachovat, co říkat...zkrátka jsem v koncích.

Dracovi spadne jeho úsměv a nahradí ho hněv v jeho očích. ,,Nelíbí se mi tvé chování, Lynn." zašeptá mi pomalu do ucha. Jeho sametový hlas mi nažene husí kůži a jeho teplý dech těsně vedle mého mi málem přivodí smrt.

,,Mé chování?" podivím se s lehce roztřeseným hlasem. Draco se nad tím pouze ušklíbne. ,,Ano, Lynn. Nelíbí se mi tvé chování." sykne.

Nechápavě mu pohlédnu do ledových očí. ,,Nic jsem neudělala..." odpovím, ale přitom se sama zamyslím nad tím, jestli je to pravda.

Draco frustrovaně zakloní hlavu a zasměje se. Poté se mi podívá znovu do očí a jeho smích přejde.

Rychlím gestem mě chytne za límec hábitu a přitáhne si mě k sobě. Pevně mě natiskne na zeď a nevědomky mě nadzvedne, až se sotva dotýkám špičkami země.

Je u mě natolik blízko, že cítím jeho dech, jako svůj vlastní a jeho tělo se snad dotýká každou svou částí toho mého.

,,Udělala jsi toho hodně, holčičko." zasyčí na mě rozzuřeně.

Dracovo pevný stiskne mě začíná bolet a přestane se ke mně dostávat kyslík. Do očí mi vhrknou slzy.

Draco si ničeho nevšimne a tak pokračuje ve svém kázání dál. ,,Co to bylo ty zamilované pohledy s Potterem?! Ta tvá ruka na té jeho?!! To objetí před síní?!!!" řve na mě rozzuřeně. Takovéhohle jsem ho nikdy nezažila.

Je toho na mě moc a já cítím, že ztrácím vědomí. ,,Draco..." zaúpím prosebně.

Malfoy je natolik rozzuřený, že nevnímá nic okolo. ,,Máš s ním něco?! Jestli ano, je mrtvej. A ty z toho taky nevyvázneš jen tak, holčičko. To ti slibuju." poslední větu mi nepříjemně zašeptá do ucha.

Už dál nemůžu. Nevydržím to. Přestanu bojovat a nechám své tělo upadnout do bezvědomí.
Z posledních sil stihnu udělat poslední.

,,Draco..."