Když si myslíš, že to bude fajn.

A je to tady!

Dnes si mám opět sednout na oběd s Carol a s Peterem. Zní to asi blbě, ale jsem docela dost nervózní. Asi si myslíte čeho se asi tak mužů bát. Vždyť je to jenom oběd, ale kdybyste znali Petera... On je dokonalej a tak bych nic nechtěla zkazit. Vím, že spolu nikdy chodit nebudeme, ale stejně, nechci, aby si o mně myslel, že jsem nemotorná nešika. Večer jsme si ještě s Carol na skypu domluvili co si vezmeme na sebe. Já budu mít červenou károvanou sukni s bílým tílkem. Caroline bude mít černý krátký šortky a bílý croptop.

Na hodině matiky jsem byla zkoušená. Dostala jsem 2, což je na mě výborný. Ve všech předmětech jsou teď na mě přísní a všude mi opakují, že když chci jít na střední musím být připravená. Podle mně to ale nebude tak strašný.

A je to tady! Poslední hodina před obědem. Máme zrovna dějepis. Ani nevím co probíráme, dějepis mě nebaví. Nejradši mám biologii. Nevím proč. Všem ostatním vadí, ale ať si všichni trhnout, mně se líbí. Peter si sedl vedle mně. Ihned jak si přisedl, začala jsem se červenat. Hned jsem věděla, že to nebude dobrý. Byly zrovna špagety, a když já jím špagety, naprosto vždycky se zašpiním. Samozřejmě, že jak jsem dala první sousto do pusy, kápla mi rajčatová omáčka na triko. Celý stůl se začal smát. Ale co mě fakt zarazilo bylo to, že se Peter celou dobu bavil s Carol a mě si skoro vůbec nevšímal. Caroline bych to moc nepřála aby s nim chodila, ale je to na ní. Ne že bych nechtěla, aby Carol nebyla šťastný, ale bůh ví, co by jí udělal.

Dnes večer mi Peter nenapsal, za to mi Carol píše, jak je Peter naprosto dokonalej. Mamka na me volá ať jdu jíst, že večeře je na stole. Měli jsme dušenou zeleninu s přírodním kuřecím plátkem. Najednou slyším, že mi zvoní telefon. Někdo mi volá. V duchu si říkám, že to bude Caroline a bude po mně chtít ať ji odpovídám na zprávy. Když doběhnu k mobilu, přestane zvonit. Když se podívam do protokolu zjistím, že mi volal Peter. Na nic jsem nečekala a zavolala zpět.

Já: "Ahoj co jsi potřeboval? "

Peter: "Jen jsem ti chtěl říct, že jestli si myslíš, že spolu někdy budeme chodit tak to se strasně pleteš. Chci být s tebou jenom kámoš. Popravdě, líbí se mi víc Carol než ty, ale neber to špatně. Ahoj. "

Na konci hovoru jsem se ani nerozloučila. Jednak jsem byla naštvana na Caroline, ale taky na sebe. Vždycky, když se nám s Carol líbí jeden kluk, vždycky s ním chodí ona. Už se to stalo v 8.třídě, kdy se nám líbil Philip Likrson. Carol s ním chodila. Sice jen pár týdnů, ale stejně.

Ani jsem si neuvědomila, že zbývá poslední týden do konce školního roku s poslední týden strávený s Carol. Bude mi chybět. Na vysvědčení očekávám dvě dvojky a jednu trojku. Z matiky. Z čeho jinyho. Musím ještě Carol koupit něco na rozloučenou. Asi jí koupím rámeček na fotografii a dám do ní naší společnou fotku.