Když si myslíš, že to bude fajn.

Proč sem nezapadám?

Je prvního září. Nový školní rok. Nová škola. Možná i nové já. Bez Carol.

Ráno je chaotické, jako každé jiného, ale jedna změna je v tom, že se malý Jason chystá poprvé do školy. A Já v podstatě taky.

Jsem strasně nervózní. "Jaký tam budou lidi? Najdu si kamarády?" Tohle mi běhalo celé ráno v hlavě.

Když mě ráno táta dovezl do školy řekl mi " Bet, neboj to zvládneš." Hrozne mi to pomohlo. Hnedka u vchodu jsem narazila do jedné holky "proboha promiň neviděla jsem tě. Jsem tady nová. Jmenuju se Bethany." Doufala jsem, že to nebude jeden z tich urazlivých typů holek. "Ahoj, to já se ti omlouvám. Jsem strasně nešikovná. Jmenuju se Clare. Taky jsem tu nová. Tak to asi vypadá, že budeme chodit do stejný třídy. " Usmála se a rychle doběhla svou skupinku kamarádek. Byla jsem překvapená. Takhle mile na mě ještě nikdo nikdy nezareagoval, když jsem do než vrazila.

Když jsem konečně našla svoji třídu, sedla jsem si skoro až dozadu. Na poslední chvíli vběhla do třídy Clare. Všude už byla zabraná místa, kromě mně. Já jsem seděla sama. Moc jsem si přála, aby si Clare sedla ke mně. A přání se mi splnilo. "Ahoj Bethany, mas tady volno?" Zeptala se nejistým hlasem Clare. "Jasně " Usmála jsem se.

Když skončil první den školy, Clare se mi zeptala jestli se nechci seznámit s jejími kamarádkami a jelikož jsem tam nikoho neznala, přišlo mi to jako dobrý nápad. " Ahoj, Já jsem Katy a ty jsi?" Zeptala se mě jedna holka. V tom momentě přiběhla Clare a řekla "Katy, tohle je Bethany. Bethany tohle je Katy." Když jsem ji chtěla podat ruku, jen se na mě divně podívala. Asi si musela myslet, že jsem nějaká divná nebo co. Ale my jsme to takhle dělávali na základce. Když k nám přišel někdo nový, podali jsme mu ruku na uvítanou. "Ale tady už nejsi na základce Bet." Pomyslela jsem si. Najednou se za mnou objevila postava, která se strasně smála. "Cože, ty si jí podala ruku jako pozdrav? "A rozesmála se ještě víc. To už mě naštvalo a odpověděla jsem "Já jsem na rozdíl od tebe slušně vychovaná." "Já jsem Penny a ty?" "Bethany." Řekla jsem to velmi rychle, aby neměla žádné další připomínky. Ihned jsem věděla, že si s Penny nebudu rozumět. Najednou ke mě přistoupil vysoký hubený blonďatý kluk se zelenýma očima. Okouzlil mě. "Jmenuji se Lukas. Předpokládám, že ty musíš být Bethany. Mužů ti říkat Bet? " hned jak to dořekl podlomily se mi kolena. "Je nadherny" Řekla jsem potichu. "Co jsi to řekla Bet? "Zeptal sebe Lukas s úsměvem. "Nic, nic, jen že mi tak můžeš říkat." Odpověděla jsem s úsměvem.

Došlo mi, že si tu s moc lidmi nebudu rozumět. Myslím že asi nejvíc s Clare a s Katy, i když s Katy si nejsem moc jistá. Ale s kym si rozhodně budu rozumět bude Lukas.

Když mě dovezl domů školní autobus, šla jsem všechno převyprávět rodině. Taky Jason nám s říkal, jak se měl první den ve škole. Z jeho vyprávění jsem pochopila, že jsme to měli hodně podobné. "Moc se mi tam nelíbí mami, nechci tam chodit. Chci být ještě s Thomasem." Řekl Jason. Thomas je jeho nejlepší kamarád. Mamka jen odpověděla " to zvládneš. Podivej se na Bet jak se spokojená na nové škole." V tom jsem ji zastavila a řekla jí jaký to doopravdy bylo.