Když si myslíš, že to bude fajn.

Šance se zviditelnit

Paní Jullkerová nám dnes oznámila, že se na gymnáziu bude konat soutěž ve zpěvu. Můžeme zpívat sólově nebo ve dvojici. Okamzite jsme se na sebe s Ellou podívaly a usmály se. "Zkusíme to Bet? " "Jasně Ello! Vyhrajem!"

Ten den mě Lukas pozval na kafe. na konci vycházky mě políbil. Wau! Bylo to úžasný. "Těším se na zítra Bet. " "Já taky Luku."

♡♡♡♡♡

Nějaký čas jsem chodila s Lukasem. Byl dokonalý. Byla zima a tak to bylo ještě víc romantické. Procházeli jsme se šťastný zasněženou alejí. Chodili do kaváren a čajoven a byli až po uši zamilovaní.

Začala jsem si pravidelného volat s Carol. Dařilo se mi ve škole. Měla jsem skvělou kamarádku Ellu a Clare. No prostě život byl dokonalý.

Pomalu jsem se začala chystat na soutěž ve zpěvu. Píseň jsem si dokonce složila sama. Mamka i táta říkají, že mám dobrý hudební sluch a ze mam velkou šanci na výhru. Nechci Mít vysoký ambice, protože pak se to nepovede a já budu smutná.

♡♡♡♡♡

Je to tady! Soutěž. Jsem nervózní, hlasivky se mi chvějí, srdce buší do hrudi. Za chvíli je to tu!

Najednou hluboký mužský hlas zahlásí "Bethany Barkerksnová" Ano, tohle je moje jméno. Rozklepaly se mi nohy. Je to tu!

Když jsem dozpívala dojemnou píseň, zvedl se obrovský aplaus. Uklidnila jsem se, ale stejně mi začaly po obličeji stékat úzké potůčky slz štěstí a radosti. Zvládla jsem to!

Když jsem vešla do zákulisí Lukas mě objal a políbil na čelo. "Jsi úžasná Bethany! "Znovu jsem se rozbrečely štěstím. Ted už se nemůže nic pokazit.

Tohle si Bet myslela najivně.

♡♡♡♡♡

Když jsem druhý den přišla do třídy, všichni na mě vrhaly vražedné pohledy. Zeptala jsem se Clare co se stalo. Ona ale také nevěděla. Když jsem odešla o přestávce na záchod, přišla za mnou Abigail. Tu holku jsem nesnášela. Všechny pomlouvala a myslela si jak není úžasná. No, ale pro kluky atraktivní byla. V ní se odrážel i obraz jejího přátele Carla. Je hrozne namyšlený černovlasý puberťák. Hulil, chlastat možná i fetoval. Uplne se k sobě hodili. No každopádně Abigail přišla za mnou na záchod a začala mi nadávat. "Bethany Barkerksnová ty si myslíš, že vyhraješ pěveckou soutěž?!" Křikla na mě žárlivý hlasem. "Vyloučeného to není Abigail." Řekla jsem s klidem. "Tak to se teda pleteš! Hnůj jako ty na naší škole nemá na nic právo! A už vůbec ne na to vyhrávat nějaký pitomý soutěže! Takže si sbal svoje hračičky a vypadni odsud!" Naprosto s klidem jsem ji odpověděla " Milá Abigail, proc tu teď na mě křičí, když jsi řekla že tnoy soutěže jsou pitomý? Asi tnoy to nedošlo viď zlato, a taky ti asi nedošlo to ze Já se odsud nehnu! Takže si bud zvykni a nebo odejdi, Já ti v tom bránit nebudu." Strčila jsem do ni a před nosem zabouchla dveře. Na mě si někdo jako Abigail vyskakovat nebude!

Jenomže Abigail měli na škole všichni jako za boha. Udělali by pro ni všechno, hlavně aby se dostali do její party, a tak všem nakecala ze jsem se vyspala s Hugem. Hugo byl nemotorný kluk. Nikdo ho neměl rád, ale mě přišel fajn jako kamarád. Jenomže jsem si se nim jednou seděla na obědě a Abigail nás vyfotila, upravila a upravenou fotku vyděsila do všech učeben na gymplu a tak me ztrapnila. Nenávidím ji.