Tajemství vrby

4.

Zbudí mě paprsky slunce v pokoji. Což znamená školu. Protáhnu se vydám nepopsatelný zvuk.

Vstanu a vyrazím do koupelny, kde se i zamknu. Můj pohled padne na napůl naprasklé zrcadlo. Najdu kartáček a vyčistím si zuby. Následoval hřeben. Rozčešu si vlasy a zapletusi je dlouhého copu. Ofynu si dám přes zelený oko, abych nebyla tak nápadná. Sice modřiny na tváři nebyli tolik vidět. Za to ty na těle úplně zařili. Obléknu si oblečení a výjdu z koupelny.

Uslyším rachot. Raději ho ignoruji a znovu se zavřu v pokoji a připravím si penál a blok do tašky s kartičkami. Podívám se na mobil na nabíječce. Ukazoval přesně šest hodin. Hodím ho do tašky i s nabíječkou. Sluchátka si dám na krk a tašku na rameno.

Vyjdu z pokoje a hned mě zarazí smrad vycházející ze zdola. Je tu někdo cizí.....

Opatrně, aby mě nikdo neslyšel jdu ke schodům jen namrknu ke dveřím. Stál tam nějaký nabouchaný chlap v saku. Jen stál u dveří a čekal.

,,JAK JSEM ŘÍKAL! Zaplatíš do zítra jinak víš co se bude dít"

Ten hlas a pach já znám!

ke tveřím přikráčí Leon v celé své kráse. Už nestuduje, minulí rok to dokončil, ale občas se ukáže jen tak pro srandu. Tedy hlavně schání holky na sex. Všechny na něj letí, tak proč toho nevyužít.

,,Jdeme!" zařve.

Jeho noschledi otevřou a odejde. Všichni odejdou, ale jejich pachy tu zůstávají. Všechny je nasaju. Pro zapamatování jako nebezpečí.

Mám extrémě citlivý pachoví smysl, nebyl vrozený... spíše vycvičený kvůli přežití..... tak jo bzl v nucený.

Radši půjdu oknem.

Zajdu zpátky do pokoje a otevřu okno, z něj skočím na strom z kterého seskočím a dopadnu na čtyři. Občas se to hodí...

Jenže mi zakručí v břiše. Podívám se do peněženky, kde je pár dolarů.

To by mohlo stačit tak na nějaký pečivo.

Vydám se tedy k nejbližšímu obchodu s pečivem a kafem!

Pohled Leona:

,,Co ta dodávka?"

Zeptám se pro jistotu. Jen kývne a já si oddechnu. Tahle práce je sice výdělečná, ale náročná! Potřebuji nějaké rozptýlení. Podívám se na mobil a vytočím Dana.

,,Čus kámo copak se děje?"

,,Právě, že nic. Nemáš nějaký nový holky?"

On se jen uchechne.

,,Ne sorry bro, ale nezapomeň! Stačí nějakou oslovit na ulici. Už jen z pohledu na tebe ti polezou do postele sami."

,,No nic, možná se tedy stavím za malím bráškou, čau"

Rozloučím se a típnu. Ještě mám dneska na programu chůzku s jednou mafií na dodání zbraní. Řidič mě tam veze.

-----

Dovezl mě před klub, kde by se měla schůzka odehrát. Vystoupím a vejdu do tmavého prostoru osvětleném barevném světle. Mí lidi jdou samozřejmě za mnou. Hned se na mě nalepí nějaká děvka s kterou si možná pohraju později. Teď jsem ji však jen odstrčil a pokračoval do chodby k místnosti k vyjednávání.

 Vpadnu do ní a sednu si na pohovku potaženou leopardí srstí. Doufám, že je umělá zvířata mám vcelku rád. Jsou jediný komu můžu věřit.