Tell me baby [MINSUNG]

-5-

-Seungmin normální písmo

"Minho.." šeptl jsem a potáhl. Jsem vůl.. jsem hrozný vůl. Musel jsem napsat Seungminovi.. nedávám to.

Jisu-boy:
Já jsem zase všechno posral:(

                                                       Seungmin-shi:    
Zrovna u tebe mě to vůbec                                                   nepřekvapuje:DD

Jisu-boy:
Mine:( nepomáháš mi

                                                Seungmin-shi:
Já vím, já vím.. tak se mi svěř ty pako.

Jisu-boy:
Já.. políbil jsem se s klukem.. a ukázal mu svoje tajemství.. a on se mi snažil pomoct.. Mine.. já jsem ho poslal ať jde domů kvůli škole:(

                                                Seungmin-shi:
Jisungu.. jsi neuvěřitelný idiot. Hned           zítra za ním zajdeš a udobříš si ho a  pozveš ho ven. Třeba do mekáče. Je ti  to jasný??

Jisu-boy:
Dobře.. myslíš, že mi odpustí?
A bude mě mít pořád rád?

                                                Seungmin-shi:
Jestli má dobře srdce tak ano. Jdu spát. Zítra ve škole Sungu.

Jisu-boy:
Jo,jo.. zítra
                                                          Zobrazeno

Celou noc jsem byl vzhůru. Přemýšlel jsem o tom co se stalo u Jisunga. Ale na nic jsem nemohl přijít. Před očima jsem měl jen chvíli kdy jsme se políbili. Jeho nádherné načervenalé rty, které se mi polibek s citem snažili oplatit. Pousmál jsem se. Byla to překrásná chvíle. Chci aby se to všechno odehrálo znovu. Ale neodehraje.

Už jen kvůli tomu, že nechce pomoc. Nechce abych mu od všeho pomohl. Ale já si to přeju. Potřebuju ho od všeho dostat. Aby byl zase v pohodě a neměl ty hnusné šrámy po těle. A ještě když si s tím vypomáhá.

Vydechl jsem. Vzal jsem si mobil a podíval se na čas. Půl šesté ráno. Za půl hodiny vstávám. Zamračil jsem se a napsal Changbinovi, že do školy jdu sám. Vylezl jsem z postele a začal se pomalu připravovat do školy.

Šel jsem celý v černé barvě. Netrápilo mě to. Sice svítilo sluníčko, ale stálo mi to za to.

Stojím přes školou a rozhlédl jsem se kolem. ,,M-Minho!'' zavolal na mě známý hlas chlapce. Pootočil jsem hlavou jeho směrem. ,,Co chceš?'' řekl jsem chladně. A nevěnoval jsem mu jediný pohled.

Minho byl chladný. Ale asi se mu ani nedivím. Taky bych na sebe takový byl. ,,Chci se ti za včerejšek omluvit.. j-jsi jediný kterému jsem to ukázal.. ani Seungmin to neví.. a to je co říct.. Minho.. já tě mám rád. A chci tě zpátky. Obejmout.." rozbrečel jsem se. Minho na mě jen šokovaně koukal, ale po chvilce si mě do objetí přivinul. Opřel jsem se hlavou o jeho hruď a dál plakal. Nešlo to zastavit. Ale tady u Minha je mi dobře. Nemusím se přetvařovat.

,, Nebreč." Řekl jsem k němu a podíval se na něj. Odmítal zvednout hlavu a přestat brečet. Povzdechl jsem si a opatrně si s ním posadil na lavičku před školou. ,,Jisungie.. pláčem se nic nevyřeší. Podívej se aspoň na mě, jestli nechceš abych odešel." Chvíli váhal, ale i tak hlavu zvedl a podíval se na mě s uslzenými očky. ,, Pojď.. odvedu tě do třídy, truhlíku." Usmál jsem se a on kývnul.

Stojím s Minhem před mojí třídou. ,,Buď na sebe opatrný. Kdyby něco napiš mi na instagram a pokusím se být u tebe."
Pohladil mě ve vlasech a usmál se. ,,Opravdu ti moc děkuju.. si dokonalý člověk. Ale před tvým odchodem.. můžu něco udělat? Slibuju, že ti to neublíží." Podíval jsem se na něj.  ,, Samozřejmě můžeš." Přikývl a koukal na mě. Nádech,výdech a opatrně jsem se začal přibližovat k němu. Zavřel jsem oči a jemně přitiskl své rty na jeho.

Spokojeně jsem se do polibku usmál a oplatil mu ho. Opřel jsem se čelem o jeho a zadíval se mu do očí. ,, Buď prosím opatrný a kdyby cokoliv napiš. Vezmu tě dneska po škole ke mně. Uvidíme se o velké přestávce Sungie." Políbil jsem ho na tvář a i s tím jsem odešel s úsměvem do třídy.

-----------------------------------------------------------------
👋🏻👋🏻👋🏻

Doufám, že se máme zatím dobře:d

-komunikace
Vaše nejoblíbenější skupina z kpopu?👀