-7-

519 32 10
                                    

Čekal jsem na Jisunga před školou už dobrých patnáct minut. Musím uznat, že si dává načas. Posadil jsem se do trávy a vzal si mobil na prohlédnutí sociálních sítí.

Utíkal jsem ze školy už s natrženým koutkem a partička se hnala za mnou. Rychle jsem se ohlédl a jak jsem zjistil, že se nebezpečně přibližují jsem okamžitě zrychlil. Vyběhl jsem ze školy a podíval se na Minha, který seděl ve trávě. "Minho!" Zavolal jsem na něj a doběhl k němu. Na to jsem mu okamžitě padl kolem krku.

Zvedl jsem hlavu a podíval se na drobounké tělíčko které mi viselo kolem krku. "Co se děje, Jisungie?" Pohladil jsem ho po hnědých vlasech. Zvedl hlavu a podíval se na mě s uslzenými očky. Hned jsem si všiml natrženého koutku po kterém jsem přejel opatrně palcem abych setřel krev. Vzal jsem si ho do náruče a zvedl se. Povzdechl si a vydal se k sobě domů.

Po příchodu ke mně jsem položil Jisunga na moji postel. Odešel jsem pro led a lékárničku. Mamka byla překvapená, že zrovna já jdu používat lékárničku, ale nechala to díkybohu být.

Přišel jsem zpátky do pokoje a podíval se na Jisunga. Ležel a furt mu tekly slzy. Bolelo mě ho takhle vidět. "Neplakej, drobku." Posadil jsem se vedle něco a pohladil ho po vlasech. Podíval se na mě, posadil se a už jsem ho měl zas kolem krku. Né, že by mi to vadilo. Jsem naopak rád, že se cítí u mě v bezpečí. "Ji, vysvlékni si tričko. Namažu ti mastí ty modřiny."

Koukl jsem se na něj nevěřícně, ale i tak jsem tričko ze sebe stáhl. Naskytl se mu pohled na moje modřiny a bylo vidět, že se snaží nerozbrečet. "Neplač, Minho.. prosím.." řekl jsem tiše a podíval se na něj. "Já se snažím.. ale nechápu jak tohle může někdo dělat. Až se mi ti hajzlové dostanou pod ruce tak už se nezvednou." Řekl rázně a já jsem se na něj jen vděčně usmál. Znovu jsem si lehl aby mi mohl namazat ty modřiny.

Pohladil jsem ho po tváři a jemně se na něj usmál. Otevřel jsem mastičku, nanesl jsem si ji na bříško prstu a začal co nejopatrněji přejíždět po modřinkách a modřinách. Volnou rukou jsem ho hladil po tváři.

Stiskl jsem k sobě víčka a snažil se to přetrpět. Minho mi od chvíle k chvíli šeptal milá a utěšovací slůvka. Jsem rád, že je tu semnou někdo jako on. Při přejetí mého boku jsem polestně sykl. "Minho.. tam ne.. bolí to." Řekl jsem mu tiše, on přikývl a velkým obloukem se místu vyhýbal.

Namazal jsem mu poslední modřínu a povzdechl si. "Sungie.. vězně mi nemůžeš říct kdo ti to dělá? Nechci tě vidět takhle." Podíval jsem se na něj. "Ach, Minho.. nemůžu. Kdyby to zjistili přestanou používat pěsti a byl bych na tom byl  o hodně hůř." Podíval se na mě. "Dobře.. ale přestaneme to řešit. Pojď pustíme si film a půjdeme se při tom mazlit." Usmál jsem se na něj. "Tak to beru. Pojďme koukat na need for speed. To jsem chtěl vždy vidět." Koukl na mě a já samozřejmě přikývl.

Minho začal na notebooku hledat film o který jsem si poprosil. Když ho našel poklepal si na nohy abych si na něj sedl. Usmál jsem se a posadil se na něj. Notebook mi položil na nohy ať na něj vidíme a ještě přezemě přehodil slabou deku aby mi nebyla zima. Opřel jsem se o něj a začal plně věnovat pozornost filmu.

------------------------------------------------------------------
Oh, hi babies✨

Říkám vám, že ta wifi je hrozná svině- pořiďte mi někdo data:(((

-je něco co vám na kpopu vadí?👀

Tell me baby [MINSUNG]Kde žijí příběhy. Začni objevovat