Jack
Brooklyn
...„ Je mi zima..." zašeptal a stiskl mi ruku...
Zbývá týden do Vánoc a já se už nemůžu dočkat a nejlepší na tom je, že několik dní z toho týdne konkrétně 4, budu se svým přítelem. Moji rodiče mě nechají na pár dní samotného, jelikož musí ještě na rychlou pracovní cestu a povolili mi aby tu spal Jack mezitím co tu nebudou, abych nebyl sám. Jack by měl za hodinu dorazit a tak se snažím ještě rychle poklidit svůj pokoj a připravit něco k večeři a taky věci na večer. Uděláme si filmový večer a možná bude i něco víc. I když je mi naprosto jasné, že to dopadne jako vždycky, že oba usneme u filmu. Protože je vždycky tak příjemná a uvolněná atmosféra a navíc máme po boku toho druhého.
Brookovi rodiče odjíždí na pracovní cestu a povolili mu abych tam byl s ním. Už se nemůžu dočkat. 4 dny jen s ním. Za chvilku budu vyrážet. Vždycky si u něj doma přijdu jako v nějakém paláci. Jeho rodiče mají dobrou práci a mají i krásný dům. Velký, prostorný, moderně vybavený se spoustou oken a dvěma patry+ podkroví, kde má Brooklyn pokoj.
Jen co Jack zazvonil okamžitě jsem ho vtáhnul dovnitř, natiskl má zeď a přilepil jsem se mu dravě na rty. No co, teď se nemusíme krotit. Odtáhl jsem se od něj vzal jeho batoh a táhl ho za sebou k sobě do pokoje:„Tak takové přivítání jsem nečekal," řekl veselé Jack,„ no, ale mohli bychom pokračovat. Teď bychom mohli zkusit nějaká jiná místa než jen tvůj pokoj..." dodal a skousl mi ušní lalůček. To je, ale smeták moc dobře ví jak to na mě zabírá.
Seděl jsem na kuchyňském ostrůvku a pozoroval Brooklyna jak nám dělá něco k večeři a přitom jsem si s ním povídal. A když se na mě otočil tak jsem ho sváděl pohledem a tak jako "neúmyslně" ho provokoval. Viděl jsem jak vypnul sporák a pak přešel ke mě. Vměstnal se mi mezi nohy a začal mě líbat. Obmotali jsem mu nohy okolo pasu a vjel mu rukama do vlasů.
Smeták, celou dobu mě provokuje. Teď spolu zápasíme o to kdo bude nahoře. Vždycky na chvíli jeden přebere iniciativu, ale hned zase ten druhý. Ještě, že na tom ostrůvku nic nemáme páč teď by to překáželo. Oblečení bylo všude kolem nás, oba jsme byli nahý, líbali se, zanechávali znaménka na tom druhém a neustále bojovali o to kdo bude topovat.
Nebudu lhát, bylo to úžasný až už ti v kuchyni, v obýváku nebo ve vaně... No bylo toho dost to co si budem. Teď už oba ležíme spokojeně v Brooklynově posteli, koukáme na film a odpočíváme. Venku mezitím začali sněžit. Tohle budou dokonale Vánoce. Víc jsem se k němu přitulil a on přes náš ještě hodil deku.
Venku husté sněžilo a oba chlapci si užívali, vánoční atmosféry, tepla, klidu a hlavně jeden druhého. Leželi spolu na jedné posteli, podřimovali a v pozadí hrál film. Prostě úplná idilka.
Blonďák se s trhnutím probudil a brunet se na něj podíval. Oba měli v obličeji vepsaný ten stejný výraz, co to bylo? Blondýn se zvedl z postele, šel pomalu a potichu ke dveřím kde chvíli naslouchal tichu za nimi. Brunet se pohnul a chystal se vydat za blonďákem. Ten ho ovšem hned zarazil a naznačil mu aby zůstal tam kde je. Neslyšně otevřel dveře a vydal se do útrob tichého domu.
Šel jsem pomalu ze schodů do patra a hledal případné nebezpečí. Nikde jsem, ale nikoho nenašel a nic neslyšel. Došel jsem do přízemí a vydal jsem se k zadním dveřím. Bylo zamčeno a já se rozhodl zkontrolovat ještě ty hlavní. Byly také zamčené. Cestou zpátky jsem znovu překontroloval okna a pro jistotu ještě jednou dveře, než jsem se vydal do patra. Tam jsem udělal to samé a zkontroloval i balkonové dveře. Vše bylo, ale zavřené. Vydal jsem se do podkroví, do svého pokoje. Kde na mě už čeká Jack.
Probudily mě nějaké zvuky a když jsem cítil jak sebou Brook škubl nějak jsem si domyslel, že to slyšel taky. Zvedl jsem se na lokty, protože jsem do teď ležel na něm a podíval se mu do obličeje. Měl v něm vepsanou úplně tu samou otázku co já. Co nebo kdo to bylo? Sedl jsem si vedle Brooka, ale on se hned zvedl a vydal se ke dveřím. Chtěl jsem jít za ním, ale zastavil mě jediným nepatrným pohybem ruky. A tak jsem zůstal sedět na posteli a sledoval jak mizí v temnotě domu. Dlouho se nic nedělo. A pak se pomalu pootevřeli dveře:„ Brooku?" zeptal jsem se. Nic. Pohyb dveří se zastavil:„ Zlato?" zkusil jsem to znovu. Nic. Dveře se zase jen malinko otevřeli a nic dalšího se nedělo:„ Zlato to není vtipný. Pojď prostě za mnou a přestaň s tím." řekl jsem a když se ani teď nic nedělo vydal jsem se ke dveřím. Prudce jsem otevřel dveře, za kterýma měl být Brooklyn. Nestačil jsem nic udělat, nestačil jsem se ani bránit a už jsem byl přimáčknut ke zdi. Nebyl to Brook. Byl to nějaký cizinec, zarostlý, vysoký a robustní. Vážně jsem se chtěl bránit, ale nešlo to. Natlačil se svým tělem na to mé a já se nemohl ani hnout. Zabodl mi do břicha nůž, kterého jsem si předtím ani nevšiml a když slyšel kroky na schodech hodil se mnou o zem a zalezl si do vestavěné skříně, která byla kousek ode mne. Přetočil jsem se na bok a držel si ránu aby z ní neteklo tolik krve. Teď jsem byl ke skříni zády.
Vešel jsem do pokoje a Jack ležel na zemi. Okamžitě jsem k němu příběh a klekl si:„ B- Brooklyne m-mus- musíš pryč. J- je t- tady." řekl Jack s bolestí v hlase. Až teď jsem si všiml, že si drží ruku na břiše a okolo nej je loužička krve:„ C- co tím myslíš? Kdo je tady? Co se ti stalo? Musím tě dostat do nemocnice. Zavolám ti záchranku. Vše bude dobré uvidíš. Bude dobře. Co se ti vlastně stalo?" říkal jsem rychle a ani jsem si nevšiml, že se otevřeli dveře od skříně. Kdybych si toho všiml. Mohlo by všechno být jinak ! Sám jsem mu přitiskl ruku na ránu a tlačil, protože na něm bylo vidět, že mu dochází síla. Druhou rukou jsem po kapsách hledal telefon:„ Je mi zima." zašeptal a stiskl mi ruku. Najednou jsem byl povalen k zemi. Nade mnou se tyčil nějaký zarostlý, robustní a vysoký muž. Než jsem stačil něco udělat ucítil jsem strašnou bolest a další a ještě jednu. Když ze mě stal uviděl jsem nůž. Ah, už chápu. Tři bodné rány. Vrhl se na Jacka a uštědřil mu stě několik bodných ran a pak odešel z pokoje. Kdybych jen věděl kde mám mobil, mohl bych nám zavolat záchranku a mohl bych na toho hajzla zavolat policii. Koukl jsem se na Jacka. A natáhl k němu ruku. Ze všech sil jsem se zvedl aspoň na lokty a podíval se po pokoji jestli neuvidím můj nebo Jackův mobil, ale nic.
Neodešel. Neochránil jsem ho. Měl jsem udělat víc. Nadával jsem si v duchu. Najednou jsem cítil nějaký na sobě nějaký dotek. Brook! Jeho bych poznal vždycky. Koukl jsem se na něj:„ Jestli má tohle být konec. Tak jsem rád, že ho můžu strávit s tebou. Miluji tě." řekl, usmál se na mě a políbil mě. Už nějakou dobu je mi strašná zima, ale ten jeho úsměv a jeho horké rty na těch mých.... cítím jeho teplo, zahřívá mě a ani o tom neví. Po polibku padl na zem vedle mě koukali jsem si do očí. Našel jsem jeho ruku a stiskl jí:„ T- tak- taky t- tě mi- miluju." dal jsem do toho všeho veškerou sílu co jsem měl. Pak už jsme jenom leželi a koukali si navzájem do očí. Bylo nám oběma jasně, že pokud se nestane nějaký zázrak tak je tohle, náš poslední kontakt, naše poslední slova, naše poslední vzpomínka, poslední co vidíme. Vypadlo to jako bychom se oba vynutili do toho nejvíc uklidňujícího úsměvu jen, aby se ten druhý aspoň trošku uklidnil. Rozostřil se mi pohled a má víčka klesla sama dolů. Sbohem Brooklyne Wyatte. Miloval jsem tě a vždycky budu.
Jack zavřel oči a jeho hrudník už se nezvedl. Už mu je dobře. Už ho nic nebolí. Pohladil jsem palcem hřbet jeho ruky a zavřel oči. Cítím se strašně unavený, chce se mi spát. Sbohem Jacku Duffe. Budeš mi chybět. Byls a vždycky budeš láska mého života. Miluju tě...
!Sériový vrah má další oběti!
Včera večer byla v domě Wyattových nalezena dvě těla mladých chlapců. Jejich syn †Brooklyn Wyatt (22let) a jeho přítel †Jack Duff (21let). Policie byla do domu Wyattových povolána poté co ani jeden z mladíků celý den nezvedali telefon rodičům a nereagovali ani na klepání a zvonění sousedů. Pachatel oba mladíky překvapil, ubodal a nechal vykrvácet. Tento případ je připsán na účet sériovému vrahovy, po kterém policie stále pátrá. Rovněž je tento případ přirovnáván k případu z minulého týdne ( sestry Diane a Melissa Laurentovy). Pokud víte něco co by mohlo policii pomoc při dopadení, neváhejte zavolat na číslo *** *** *** a nebo rovnou na policii.
