30 dní s Ereri ✔️(spisovatelská výzva)

Den #29.

Vyberte si pět postav z úkolů #12, #17, #23. Napište jejich společný příběh, kdy se ocitnou zamčení v muzeu a jedna z nich má nějaké velké tajemství...

Slova – internet, obsluha

(Er-forma)

Další dva dny si Eren ještě poležel v posteli, přičemž si Levi vyčítal, že se nechal přemluvit na neplánovaný výlet do parku, když měl Eren ještě zůstat v posteli. Nicméně i na hotelovém pokoji si užívali svou blízkost a Levi nadopovaný vitamíny se nechal přemluvit i na vzpomínaném vypocení se na lidském těle.

Třetí den už byl ale Eren fit, a tak se konečně mohli vydat do víru velkoměsta podle plánu, který měl Eren vymyšlený. Už znal Leviho natolik, že věděl, čím mu udělá radost, a tak jejich první kroky vedly do Národní galerie na Trafalgar square.

Levi byl nadšený a Eren ani nedýchal a poslouchal hluboký baryton svého přítele, který měl o exponátech takové vědomosti, že se k nim přidala i průvodkyně, protože zaslechla Leviho, když vykládal, že v roce 1765 navštívil muzeum Wolfgang Amadeus Mozart a věnoval mu jednu ze svých kompozic. Dali se do řeči a Eren jen s úsměvem pozoroval zaujatého Leviho, kterak ve svém živlu konverzuje se stejně inteligentní a sečtělou průvodkyní. Respektoval jeho zájem, ale přesto žárlil, že nadšení a jiskra v očích nepatří jemu.

Všichni tři se nakonec přesunuli do restaurace, která byla součástí muzea, a i tam bylo spousta věcí, o kterých by Levi dokázal mluvit celé hodiny. Obsluha jim donesla kávu a zákusek, ale i přesto jindy kultivovaný Levi nezavřel ústa a dál diskutoval, Uvědomil si, že nemá tolik času kolik by si přál zde strávit a jen sem tak koutkem oka zkontroloval Erena, jestli mu to nevadí, ale ten se buď usmíval jeho nadšení, nebo se v rychlosti připojil na internet a vyřizoval pracovní maily.

Když se průvodkyně musela vrátit do práce, Levi se Erenovi omlouval. Ten se mu však sdělil, že tenhle výlet do muzea byl zařízen jen pro něj a on si jej měl užít naplno a že má pro něj ještě jedno překvapení.

"Vlastně dvě..." povzdychl si a zatvářil se vážně.

„Jaké?" zeptal se mírně skepticky Levi, protože překvapení moc v lásce neměl, a protože měl dojem, že jeho dávka nadšení se zcela jistě dnes už vyčerpala. Kromě toho Erenovu jindy usměvavou tvář nyní zakrýval jakýsi mrak. Levi začal mít špatné tušení.

„Dneska, jako jediný den v roce a jen pro omezenou skupinu lidí se koná takzvaná ‚Noc v muzeu' a já jsem ti ho zařídil. Můžeš tady bloumat celou noc anebo spát pod kostrou dinosaura, jak chceš," řekl Eren

Když uviděl svítící oči Leviho, gratuloval si, že uhodil hřebík na hlavičku. Udělal mu radost, a ještě mu neuteče. Musí si s ním něco vyjasnit, a to hned dnes.

„Vážně? Neděláš si srandu? Vždyť koho by tu nechali jen tak přes noc?"

„Vážené a prověřené lidi a... vystudované historiky," zadíval se Eren vážně Levimu do očí.

„Aha," ustoupil od něj, „tak sis přece o mně zjišťoval informace."

„Je to problém? Jen je mi záhadou, proč jsi mi tohle neřekl sám?"

„Však ses nikdy neptal," ohradil se.

„Učil tě můj otec, že? Byl jsi jeho nejnadanější student..." naklonil hlavu Eren a čekal na Leviho reakci.

„Ano," přiznal.

„A pak tě využil a zaměstnal v úplně jiném oboru, než bys měl dělat! Proč ses od něj nechal tak zmanipulovat?"