Maya of Andorheim

Sakaar

Maya spokojeně snídala ve svém soukromém salónku, když se ozvalo zaklepání.

,,Dále" řekla a pomalu si usrkla svého ještě horkého čaje. Nevzhlédla k nově příchozímu, jen mu pokynula, že smí mluvit. Byl to její generál.

"Vaše Veličenstvo, velmi mě mrzí, že musím dnes přinést špatné zprávy" začal pomalu mluvit a čekal až se na něj Maya otočí, což udělala o vteřinu později.

"Co se stalo?" zajímala se a v oči ji ztmavli. "Ozvalo se nouzové volání z Ásgardu. Princové Thor i Loki jsou nezvěstní a v zemi vládla Hela"

"Jak můžou být nezvěstní, když se mi naposledy Loki ozval včera, že Thor všechno ví, Ódin zemřel a že mají nějakou novou sestru jménem Hela. Musí být v pořádku, ta sestra přece není mocnější než oni" řekla nechápavě Maya a čekala až ji generál vysvětlí podrobnosti.

" Z nouzového volání vím, že se ze Země vrátila jenom Hela, která jim oznámila, že princové  jsou mrtví. Nechal jsem vyhlásit tiché pátraní, aby se Hela nedoslechla o tom jak je Andorheim mocný" 

" To jsi udělal velmi dobře" uznala Maya " zkusím se s Lokim spojit, určitě se mi snažil zanechat nějaký vzkaz" vstala a mávnutím ruky dovolila generálovi, aby se vzdálil a pokračoval ve své práci.

Maya nechtěla, aby její poddaní viděli, že není tak silná, jak se zdá. Hned jak se zavřeli dveře za generálem, málem slabostí omdlela. Šíleně ji bolelo na hrudi, jen při pomyšlení, že se Lokimu něco stalo. Musela chytit opěradla židle. Zavřela oči a chvíli se snažila soustředit se na svůj dech. Po pár minutách se ji udělalo trochu lépe, dost na to, aby se začala soustředit. 

V poslední době, spojení mezi ní a Lokim hodně zesílilo. Byli na sebe velmi napojeni, kdyby byl mrtvý, určitě by něco cítila. Mezi svými žáky, se kterými pracuje a rozvíjí jejich magii, která je sice slabá, ale je tam, má jednoho Andora, který pracuje s myšlenkami. Mohl by zaslechnout Loki myšlenky a trochu jim pomoci s jeho hledáním. Maya popadla několik osobních věcí, které měl Loki u ní schované a odletěla do cvičiště, kde by se touhle dobou měli její studenti pomalu scházet na trénink. 

Její Andor tam už byl a seděl na svém obvyklém místě." Vaše Veličenstvo, děje se něco ?" zeptal se, když uviděl svou královnu přilétat s velkým spěchem.

"Ano, potřebuji pomoc, potřebuji, aby jsi někoho našel, aby jsi slyšel jeho myšlenky" řekla Maya.

"Kde je ta osoba, jak daleko?" zeptal se a přitom bylo jasné, že si moc nevěří.

" Ztracená, ale mám osobní věci a silné napojení skrze mě, jsi jediný, kdo to dokáže" řekla Maya a chytila ho ruku, kterou pevně sevřela. Mladý Andor, byl samozřejmě Mayou okouzlen, stejně jako všichni ostatní, udělal by pro ni cokoliv, hlavně, kdyžby na něho použila trochu své magie.

"Dobře, zkusím to" souhlasil

Vešli do místnosti, sedli si do připraveného magického kruhu a Maya zapálila svíce. Ostatní studenti se přišli hned podívat, co se děje. Byli tam všichni, všech 7 studentů.

Mladý Andor se už několik hodin soustředil a stále nic nezaslechl. Maya na něj hodně naléhala a během dalších dvou hodin zaslechl slabounké volání královnina jména. Mladý Andor stále nevěděl koho vlastně hledá, ale ten hlas mu někoho připomínal. Když se volání ozvalo hlasitěji, ihned si uvědomil, kdo to je.

"Loki, ta osoba, kterou hledám je Loki?" zeptal se a stále se soustředil na jeho hlas. Maya mu to odsouhlasila, celá nadšená, že to doopravdy funguje.

"Zjisti, kde je" přikázala mu a mladý Andor stále naslouchal, tentokrát už se silnějším spojením.

"Říká něco o nějakém sběrateli, Velmistrovi, o večírcích, bordelu. Přemýšlí, jak se dostat domů, jak vám dát vědět, kde je. Říká, že tam není žádná andorská hlídka, že tam jsou všude červí díry. Teďka přemýšlí o" rychle otevřel oči a studem zčervenal. Maya ho pozorovala.

" O čem přemýšlel ?" zeptala se. "O tom, kdy Vás viděl naposledy, byli jen popsané obrazy, úlomky  toho co sám viděl"

"Dokážeš zjistit, kde je ? Když jsi viděl obrazy toho světa?" zajímala se Maya.

"Pokud to uvidím, tak asi ano" odpověděl.

"Přineste někdo mapu a seznam všech planet" přikázala a několik studentů se rozletělo do knihovny. Dalších pár hodin se snažili najít tu správnou planetu.

"Myslím, že to mám" ozvalo se z druhé strany místnosti.

"To místo se nazývá Sakaar, je to odkladiště ztracených věcí. Je možné se tam dostat přes několik červích dír, jedna se objevuje několikrát denně kousek od Midgardu a Ásgardu. Mohl se k ní dostat" řekla jedna z jejích nejchytřejších studentek.

"Zjistěte, jak daleko je nějaká červí díra od Andorheimu a dejte mi vědět do paláce, já se jdu připravit na cestu. A studenti, dobrá práce, chválím Vás. Budete mít teďka čas na odpočinek, dokud se nevrátím, ale to vám nebrání bezpečně studovat z knih" přelétla zklamané pohledy svých žáků. Nebyli nadšení, že se budou muset učit jen z knih a nemít žádnou praktickou výuku.

Maya se rozloučila a odletěla se připravit. Za chvíli ji přišel přesný popis a mapa. Rozdala poslední rozkazy a odletěla k červí díře. Nečekala, že tahle díra bude tak silná, její malou loď to zcela rozdrtilo při průletu a nakonci už jen padala. Po dopadu byla chvíli v bezvědomí, když se vzpamatovala, snažila se vyhrabat. Dokázala uvolnit dveře a vylézt ven. Všude kolem byl bordel, vysoko nad ní prolétali malé lodě a všude okolí byli červí díry, ze kterých stále něco padalo. Ukryla se a chvíli pozorovala, jakým směrem se nejčastěji pohybují a tam se vydala. Přišla do menšího městečka, ukradla si nějaké oblečení, aby lépe zapadla a snažila se poslouchat místní obyvatele. Jejich konverzace nebyla moc ničím zvláštní, bavili se o normálních věcech. Pak však zaslechla, že se baví o nějakém večírku u Velmistra, kam jsou pozvaní jen lidé z vyšších vrstev. Určitě tam někde bude Loki a ona ho najde. Ukradla si ještě nějaké látky a jehli, schovala se a upravila si svoje oblečení na večer. 

Zajistit si pozvánku nebyl pro ni žádný problém, stráže udělali cokoliv, co chtěla. Na večírku bylo spousta lidí, ale ona hledala pouze Lokiho. Cítila, že je blízko, otáčela se za každým, kdo měl černé vlasy. Najednou ho uviděla, jak sedí a vypráví nějaký vtip. Obešla místnost, aby ji neviděl a ona se mohla k němu přiblížit zezadu. Zrovna se vychvaloval, co všechno dokáže, když mu jemně přejela prsty po rameni. Cuknul sebou a okamžitě ji ruku chytil, když se k ní otočil, na chvíli si myslel, že to musí být jen iluze. Přece ho nemohla tak rychle najít. Když však cítil teplo, které vydávala její ruka, rychle se vzpamatoval, vyskočil z pohovky a objal ji.

"Jsi doopravdy tady" chtěl se ujistit Loki a přitom zkoumal rukama její tělo, skončil u jejího obličeje, který vzal do dlaní a pak ji políbil, jako kdyby tohle byla ta jediná věc, která ho dokáže ujistit, že stojí před ním skutečná Maya. Její rty byli přesně takové jaké si je pamatuje. Když ji pohlédl do očí, zjistil, že pláče. I on sám by se rozbrečel štěstím, kdyby nebyl tak překvapen. Znovu ji objal a držel ji tak pevně, aby ji dokázal, že přece je nic nemůže rozdělit. Potom ji vzal za ruku a odtáhl ji do svého bytu, který se nacházel na druhé straně budovy. 

Když vešli dovnitř, zavřel za nimi dveře a zamknul. 

.....................

Po extrémě dlouhé době jsem zpět :D Snad se bude tato část líbít. Měla být mnohem delší, ale rozhodla jsem, že z ní udělám dvě.