Error

1. KAPITOLA - ᴋᴏšɪʟᴇ

Hank otočil klíči v zámku a otevřel dveře do svého domu. Velký huňatý pes ihned seskočil z gauče a rozeběhl se za svým pánem. „Sumo! Kolikrát ti mám říkat, že nemáš spát na gauči.“ vykřikl Hank naštvaně, ale jakmile na něj Sumo skočil a začal ho olizovat, starý muž se rozesmál a vztek ho hned přešel.

Connor stál stále venku a pozoroval je s prázdným výrazem. Hank si toho všiml a v jeho hlavě se usídlila vzpomínka, kdy Connora byl donucen shodit ze střechy. Nikdy nepomyslel na to, že Connora ještě uvidí. Myslel si, že tentokrát doopravdy umřel, ale opak byl pravdou. Stál tady docela živý.

„Co tam tak stojíš? Pojď dovnitř!“ přikázal a rukou jej pobídl. Android se nepatrně pousmál a vstoupil dovnitř. Chvilku se okolo sebe rozhlížel a sledoval, jestli uvidí nějaké změny, ale jediné, co bylo jiné, byl nový gauč. „Chceš něco k pití?“ zeptal se, ale pak se opravil. „Promiň, furt zapomínám, že nejsi člověk. Posaď se já si jdu udělat kávu.“ Pousmál se nervózně a odešel do kuchyně. Přes židli přehodil svou bundu a začal hledat v kredenci kávu.

Connor se poslušně posadil na onen nový gauč. Hankův pes ho pozoroval a vrtěl ocasem. Pamatoval si ho i přesto, že androidi nemají konkrétní pach. Connor si dovolil na chvilku usmát a začal pejska hladit. Hank si toho všiml, ale co ho zajímalo více bylo jeho světélko, co pořád svítilo žlutě. „Hej, Connore, potřebuješ něco? Opravit nebo tak něco?“ zeptal se. Connor přestal hladit psa a podíval se za sebe na šedovlasého muže. „Ne, jsem v pořádku. Škrábance se už zahojily, nic jiného nepoškodili.“ Hank se udiveně zatvářil. „Když ti nic není, proč svítíš žlutě?“

Hankova otázka Connora pěkně zarazila. Věděl, že se jednou Hank zeptá, ale netušil, že tak brzy. „Pokud vím, tak to znamená, že je něco špatně, že je něco rozbitý.“ Dodal, aby prolomil divné ticho, které nastalo. Connor nehodlal odpovědět. Sám vlastně nevěděl, co je správná odpověď a nechtěl, aby si Hank myslel, že je s ním něco špatně.

„Jsi nějakej divnej. Takhle ses nikdy nechoval. Vždy si mi rád odpovídal na otázky a dokazoval si tak jak moc si chytrý. Jsi si opravdu jistej, že ti nic není?“ Řekl a dal vařit vodu. Místnost tak naplnil hlasitý zvuk varné konvice. „Nemusíte si o mne dělat starosti, poručíku. Jsem naprosto v pořádku. Všechno funguje jak má. Mám provést diagnostiku, abych vás ujistil?“

„Ne, to je v pohodě, věřím ti.“ Hank nahlas vydechl a nechal androida na pokoji. Času na otázky bude mít více než příliš. Z horní skříňky vytáhl svůj oblíbený hrnek a lžičkou si do něj začal sypat kávu. Bylo tu ticho, byl na něj zvyklý, ale tohle bylo divné ticho, které chtěl nějak přerušit. Ale nevěděl jak. Varná konvice cvakla a dala Hankovi znamení, že je voda uvařená. Vzal jí do ruky a začal z konvice nalévat vodu do bílého hrnku s logem jeho oblíbeného basketbalového klubu. Jakmile hrnek naplnil, konvici odložil na linku a malou lžičkou zamíchal tekutinu. Z hrnku stoupala teplá pára a kuchyň provoněla vůně nápoje.

„Sumo, pojď ke mně!“ Přikázal a došel k prázdné psí misce. Velký pes se ihned zvedl a nechal Connora samotného v obývacím pokoji. Hank dosypal svému mazlíčkovi misku a Sumo se ihned začal krmit. Do druhé misky nalil čerstvou vodu a pak si konečně sedl ke stolu se svojí horkou kávou. Vzal elektronické noviny, které na tom stole ležely, a začal v nich listovat a pročítat si různé články.

„Tady se píše, že budete mít stejná práva, jak lidi. Je to vtipný. Ještě nedávno jsme oba devianty chtěli vymýtit, teď jsou nám rovni. Co ty, jak se cejtíš, nadšenej?“ Connor se neobtěžoval ani na Hanka podívat a pořád tupě civěl na podlahu. „Je mi to nějak jedno.“ odpověděl tiše. „Nechcete tu trochu poklidit? Rád vám pomůžu.“ navrhl a podíval se na Hanka, který si usrkával z jeho kávy. Z jeho výrazu Connor poznal, že se trochu popálil, ale i tak tekutinu pil dál. „Není dobré, abyste pil takhle horký nápoj, mohl byste se popálit nebo by se vám mohlo udělat blbě.“ oznámil a Hank se na něj překvapeně podíval. „A já si myslel, že si se změnil, ale do zdraví mi kecáš furt. A jestli tu fakt chceš poklidit, tak se do toho klidně pusť.“