„O čem jsi si chtěl promluvit?" Zeptala jsem se a sedla jsi vedle něho na postel. „No... Chtěl jsem se ti vlastně představit... A začít od znova" Řekl a zahleděl se mi do očí. „Tak fajn... Začni." Řekla jsem odhodlaně.
„No, tak jako jsem Payton Moormier. Jako tady v Californii bydlím asi čtyři roky. A hned jak jsem se jsem přistěhoval tak jsem zapadl... Nevim proč, asi tady mají rádi influencery. Bavil jsem se tu s kreténama, a celkově špatnejma lidma. Jsem z bohaté rodiny, jak asi vidíš... Hodně lidí závidí, žárlí, a nebo mě i někdo pár krát využil kvůli penězům, ale to je jiný příběh. Škola tu není až tak hrozná, teda až na ty učitelky. Ale musím uznat že město je pěkný." Dokončil svůj proslov Payton. „Teď ty" Vybídl mě abych mluvila.
„Tak, jsem Katie Clarke...
Žiju tu od narození, a nesnášim to tu. Ať už kvůli lidem co tu jsou, nebo škola, ale kvůli rodičům. Jediné co mě tu ještě na dlouho udrží, je Mad. Ona je nejlepší, vždy mě rozesměje." Dořekla jsem s úsměvem. Payton se taky usmíval. Má fakt pěkný úsměv... Nikdy jsem ho takhle zblízka neviděla. Pořád se usmívá, je fakt krásnej... Teda co? Ne blbost... Zamysla jsem se. „V pohodě?" Zeptal se Payton. „Jo."
Začaly jsme se oba k sobě přibližovat. Už jsme mezi sebou měli jen pár centimetrů. Oba jsme čekaly kdo udělá ten první krok, kdo naše rty spojí... Byla jsem to já, už jsem to nevidržela. Jen na něj koukat a nic nedělat. Napřed to byli jen polibky...
Ale po chvíli jsme se jemně líbali. „Na tohle jsem čekal už dlouho." Zašeptal do polibku. „Já taky." zašeptal jsem a začala se zvedat z postele. Payton se zvedl taky, nechtěl náš polibek přerušit. Já se ale odtáhla a šla zamknout. Ano opravdu jsem se právě zamkla v pokoji s Paytonem.
Šla jsem k němu a znova ho políbila, obmotala mu ruce kolem krku. On mě chytil pod prdelí a já si okolo jeho pasu, obmotala nohy. Přirazil mě ke zdi, čímž náš polibek ještě prohloubil. „Víš že tě miluju?" Zašeptal do polibku. „Ne..." Řekla jsem a pustila se ho. On mě taky pustil, čímž sem si stoupla zpátky na zem. „Ty mě miluješ?" Překvapením jsem byla bez sebe. „Asi jsem se nechal unést..." Snažil se to zamluvit. „Aha, tak jen unést." Řekla jsem a šla ke dveřím. Už jsem chtěla odemknou...
Taky proč ne, když JsEm sE nEchAlA jEn uNéSt. Řekla jsem si sama pro sebe
„Počkej prosím j-já tyhle city chovám už dlouho a-a myslím to vážně!" Řekne a do očí se mu začnou hrnou slzy.
„Myslíš to vážně? Jasně úplně ti věřím... Šikanuješ mě! Proč by jsi mě do prdlele miloval ?!" Zařval jsem na celý barák. Mám pocit že i přes tyhle odhlučněný zdi to bylo slyšet. „Já to sám nevím! Vždyť já pomalu nevím nic, celý den na tebe myslím a ani nevím proč... Prostě tě miluju Katie, věř mi!" Zařval ještě hlasitěji než já.
„A to ti mám jako věřit?!"
Payton mi prostě dá pusu z čehož se stane líbání. Chvíli jsme ještě stály, ale pak mě shodil na postel. Lehnul nade mě a nepřestával mě líbat.
Takhle jsem se ještě necítila, on je tak dokonalí a já divná... On je tak hezký a já ošklivá... Já ho tak chci a on mě vlastně taky... Pomyslela jsem a v břiše se mi rozletěly milióny motýlků.
Po chvilce líbání jsem se rozhodla zakročit. Pokusila jsem se ho hodit pod sebe. Povedlo se, ležel pode mnou a já na něm seděla obkročmo. „Co to děláš?" Zeptal se nechápavě Payton. „Uvidíš..." Řekla jsem a začala si sundávat tričko. Sundala jsem si ho, a byla jen v podprsence. On se usmál, a aby nebyl pozadu tak si sundal taky tričko. Měl svaly, a to hodně. Byl vysportovaný a celkově krásný. Zase jsem ho začala líbat. Jak jsem se k němu nakláněla tak jsem se mu otírala o rozkrok abych ho trochu nabudila. Asi se mu to líbilo, protože jen spokojeně zamručel. Zase jsem se odtáhla a začala si sundavat sukni, z kostýmů který jsem měla. Zase se usmál a sundal si kalhoty. Už jsme byly oba ve spodním prádle. Payton něco vycítil a shodil mě pod sebe.
Sundal mi podprsenku a pořád se usmíval. Zachvíli jsme byly oba nazí. Pořád mě líbal a mě to nevadilo, jen jsem si to užívala. „Kate?" Řekl a odtáhl se. „Ano?" „Vážně to chceš? J-já nevím co dělat abych ti neublížil, nebo já jsem panic takže..." Řekl, celkem zklamaně. „Já myslela že ty a Avani... Ale to je jedno. Hele sice jsem taky panna ale stejně tě povedu." Řekla jsem a on se jen usmál. „Já s Avani nic neměl, jen jsem kryl jí a Joshe." Řekl a zase mě políbil. „Beru prášky takže v pohodě." Řekla jsem mezi polibky. „Kate? Fakt to chceš?" Zeptal se Payton pro jistotu. „Chci" zašeptal jsem a políbila ho. On mi polibek opětovat. Od mích rtů sjel k mému krku. Kde mi začal dělat cucflet.
A pak jel ještě níž. Okolo mích prsou, až přez břicho kde se zastavil. „Hele já nevím zda si připravená" Řekl Payton, a sedl si na mě obkročmo. „Paytne mám být nahoře?" Zeptala jsem se. „Paytne já to chci... Jestli na to nejsi připravenej tak já půjdu jinam." prohlásila jsem se a chtěla se zvednout. „Ne... Já jen, trochu jsem ve stresu." Řekl. „Tak se uvolni, lehni si a nech to na mě" Prohlásila jsem a shodila ho pod sebe. Sedla jsem si na něj obkročmo. Párkrát ho políbila, a šla se připravit na nejhorší.
Ano mám z toho strach. S nikým jsem nespala, a teď jsem tu a mám spát s Paytnem. Fakt to chci, ale bojím se... Zamyslela jsme se... A už jsem byla zase dole. Nic neříkal, ani se na nic neptal. A rovnou začal. Sikla jsem bolestí, a on se na mě jen podíval soucitným pohledem. Ale pokračoval. Bylo vidět že se konečně odhodlal. Začal mě líbat aby uvolnil napětí... Pomalu se začal pohybovat a zrychlovat. Poprvé jsem zasténala. Ze začatku to bolelo, ale pak to bylo lepší a lepší. Pořád přidával na tempu a já se vždycky neudržela a zasténala. Občas i on, ale já byla hlasitější. „Až budeš tak křič moje jméno." Zašeptal. Zase jsem zasténala. Jsem normální nebo to tak mají všichni, vážně by mě to zajímalo protože on je celkem ticho... Pomyslela jsem si. „Paytne už budu" křikla jsem dost nahlas, aby mě slyšeli i v okolních místnostech. „Já taky" Křikl ještě hlasitěji než já. „Oni nás uslyší" Šeptla jsem. „To je můj účel, skoro všichni ví že jsem panic." Řekl Payton a zasténal.
„Tohle si někdy zopakujeme" Řekl mezi polibky. „Byl si skvělej Paytne" Řekla jsem a přitulila se s němu. „ Jsme ráda že jsem o to přišla s tebou" Zašeptala jsem s úsměvem.
Ejjj děcka je tu konec téhle kapitoly.
Jako asi je trochu lepší jak jsem čekala. Nwm nějak jsem se rozepsala. marenka_idk mi pomohla tuhle kapču napsat, tak jí tam hoďte to follow.😏💖💸 ( A můžete si i přečíst to co píše) *mrk mrk 😏💖💖💸 Btw. Sorka za chybyčky 😅💖💸 Jinak 1244 slov 💖 💸
