11. kapitola

2.4K 107 0
                                    

Brzy ráno jsem uklidila pokoj, v bytě se nepozorovaně převlékla a pádila za Harvinem do nemocnice.

Přišla jsem, když zrovna spal, ale po chvíli se vzbudil a prohlédl si mě jako by hledal otisky nebo jiné důkazy.

,,Jak ti je?" promluvila jsem na něho.

,,Kde jsi byla včera v noci? Myslel jsem, že máš směnu."

,,Vzala jsem si volno. V hotelu potřebovali nějakou výpomoc, takže jsem zůstala přes noc tam."

Sklopil oči k dece a nevypadal, že by mi to věřil. Vzala jsem ho za ruku, ale uhnul.

,,Co jsem udělala špatně?"

,,Nedělej ze mě pitomce, Chloe."

,,Co mám dělat?"

,,Spala jsi s nějkým?"

Podívala jsem se mu do očí a nevěřila, že se mě na to zeptal.

,,Jak tě to napadlo? Jasně, že ne."

,,Přísaháš, že jsi z nikým kvůli těm posraným penězům nespala?"

,,Přísahám, Harvine."

,,Dobře věřím ti." pousmála jsem se a konečně ho vzala za ruku.

,,Příští týden se ti udělá líp."

,,Myslíš, že po té operaci mi bude líp? Nemůžu chodit a jsem jak krypl."

,,Ale pak to bude zase dobré."

,,Promiň, že jsem ti nevěřil. Miluju tě a jestli tohle jednou skončí, chci s tebou mít velkou rodinu."

,,Taky tě moc miluju." pohladila jsem ho po světlých vlasech a cítila se příšerně.

Došlo to do takové fáze, kdy jsem musela lhát a tuhle lež si vzít do hrobu. Pokud se s Alexem vyspím, nikdy se to Harvin nesmí dozvědět. Nenáviděl by mě a nechápal by, že jsem to udělala pro něho. Nic nebylo důležitější než jeho zdraví.

Nebyla to výmluva, ale v ten okamžik šla čest i věrnost stranou. Neměla jsem jinou možnost, ale bála jsem se do toho s Alexem jít. Kdyby se jednalo o odporného starého dědka, chtěla bych to mít rychle za sebou, ale Alex byl kus. To byl ten největší důvod, proč jsem tohle všechno oddalovala.

S Miley jsem si dala v nemocniční kantýně oběd a trochu jsme si povídaly o možnostech, které jsem měla. I ona sama mi moji situaci nezáviděla, ale uklidnila mě, že dělám dobře.

Po obědě jsem pádila do hotelu na směnu, kde jsem se hned u vchodu střetla s Alexem a jeho nějakým dalším kolegou.

,,Koho to mé oči nevidí?" usmíval se na mě a já musela uznat, že mu to opět celému v černém neuvěřitelně slušelo. ,,Včera to moc nevyšlo, ale dneska bych tě chtěl pozvat na večeři."

,,Alexi, musím taky někdy chodit do práce."

,,Co kdybych ti zařídil placené volno?"

,,Nevím, jestli je to dobrý nápad."

,,Nehodlám se s mířit s tím, že bych tě viděl až zítra večer." zamyslela jsem se.

,,Nedávej mi košem." sladce se usmál a já se celá rudá snažila zakrýt rozpaky.

Nakonec jsem kývla, ale nechtělo se mi s ním být opět sama. Věděla jsem, že mě čeká ještě dost času s ním, ale hrozila jsem se toho.

Tentokrát jsem po směně v hotelu zavítala do sprchy. Umyla jsem si hlavu, pěkně se nalíčila a oblékla se do téměř průsvitné blůzky, skrz kterou prosvítala bílá ozdobná podprsenka. K tomu jsem si vzala upnuté bílé džíny a vyrazila z bytu, kde na mě čekal Alex.

,,Nechceš řídit?" zamával klíčky ve vzduchu.

,,Neumím řídit."

,,Děláš si legraci?"

,,Ne. Vážně neumím."

,,To musíme napravit. Stejně tak potřebuju tvůj pas. Musím ti zařídit vízum."

,,Ten taky nemám."

,,Ty nemáš pas?"

,,Ne nikdy jsem ho nepotřebovala. Nebyla jsem za hranicemi."

,,To je vtip?"

,,Jsem velký podivín?"

,,Musíme toho hodně dohonit."

Posadila jsem se na místo spolujezdce a když nasedl vedle mě ucítila jsem příjemnou vůni jeho parfému.

,,Zítra ten pas musíme zařídit, abychom mohli brzy odletět."

,,Skočím tam." pousmála jsem se a trochu znervózněla.

Ten odjezd byl strašně rychlý, nebo alespoň mně se to zdálo. Neřekla jsem ani slovo, protože jsem to byla já, kdo se měl přizpůsobit.

K mému velkému překvapení mě nevzal opět do nějaké ultra luxusní restaurace. Byla to prostě jen průměrná americká restaurace s hamburgery a hranolkami. Nebyla jsem zklamaná, nakopak jsem byla ráda, že jsem si na nic nemusela hrát. Takový luxus jsem nezažila několik let a teď chodíme na večeře téměř pořád.

Znala jsem Alexe jen pár dnů a ačkoliv jsem to nerada přiznala, byl fajn. Netlačil na mě, neměl přihlouplé narážky na sex nebo se mě nesnažil osahávat. Tvářil se jako kamarád a občas se na mě zadíval s pokorou a radostí. Nemohla jsem se z toho snu probrat.

Večer po jídle nekončil. V Los Angeles právě probíhaly slavnosti a kousek od pobřeží po proménádě k centru se objevil malý lunapark. Užili jsme si trochu zábavy, ačkoliv jsme se nejvíc zabavili s cukrovou vatou.

,,Už dlouho jsem se tak nebavila. Děkuju." otočila jsem se na něho a vděčně usmála.

,,To jsme jen na začátku." vzal mě za obě ruce a stiskl v dlaních mé prsty, zatímco se mi díval do očí.

Hrudník se mi začínal prudce zvedat, když tak strnule civěl. Polkla jsem, když se mírně naklonil a zamířil k mým rtům.

Celé tělo se mi třáslo a já nevěděla, jak to ovládnout. Všechno uvnitř křičelo a chtělo utéct, ale tělo mě zradilo a nehnutě čekalo, co bude. Vlastně mezi námi byl už jen malý kousek, když jsem zavřela oči a ucítila na rtech jen něžné pohlazení. Pootevřela jsem ústa a vtiskla mu spodní ret mezi jeho. Lehce ho ohrnul, když jsem ucítila jeho teplé dlaně, které mi položil na boky.

OběťKde žijí příběhy. Začni objevovat