Bylo divné přijít do nemocnice a za sebou mít Alexe. Zatímco já jsem šla za Harvinem, on navštívil ředitele nemocnice, aby dohodl operaci. Byla jsem trochu nervózní, aby všechno klaplo. Nechtěla jsem především, aby se Harvin dozvěděl, kdo to bude platit a co je zač.
,,Prý jsi sehnala ty peníze." vybalil na mě Harvin sotva jsem se usadila a vzápětí se mu klepala brada.
Nepřítomně civěl z okna a v očích měl slzy.
,,Ředitel hotelu mi je dal s tím, že jsem s ním podepsala směnku a bude mi z každé výplaty dávat jen polovinu." zalhala jsem.
Harvin se na mě podíval, ale byl příliš inteligentní na to, aby mi to sežral.
,,Ty víš, že nechci, abys..."
,,Udělala bych pro tebe všechno, stejně tak jako ty pro mě."
,,Ale..."
,,Nechci slyšet žádné ale. Tvoje lži nás dostaly na dno a já si připadám, jako bych k tobě ani nepatřila. Tvoje máma ví všechno, ale já nic. Copak jsem ti dobrá jen, abych vydělávala peníze? Chtěla jsem s tebou mít děti a být jako rodina." nahrnuly se mi slzy do očí.
,,Chloe, já vím, že jsem lhal, ale jestli se tě dotkne nějaký jiný chlap, už sem nechoď. Radši budu mrtvej než paroháč." odvrátil tvář k oknu a utřel si slzu.
,,Radši budu děvka než vdova." vstala jsem, popadla kabelku a vystartovala z pokoje jako blesk.
Třásla jsem se vzteky a těmi nervy. S pláčem jsem se usadila na lavičku před nemocnicí tak dlouho, dokud za mnou nepřišel Alex. Posadil se a vzal mě za ruku.
,,Vše je zařízené. Příští týden ho budou operovat a pak ho čeká pár týdnů rehabilitace."
Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a jako na potvoru jsem pocítila jako by nás něco zastínilo. Otevřela jsem oči a nad námi stála tchýně. Upřeně na mě zírala a v očích měla hněv.
,,Příští týden ho budou operovat." spustila jsem dřív než začne s výčitkami.
To už její výraz roztál a dokonce se pousmála. Vrhla pohled na Alexe a zpět na mě. Ten se rozhodl na chvíli odejít, aby nás nechal o samotě.
,,Komu mám poděkovat? Myslím si, že ředitel hotelu s tím nemá, nic společného." těkala mezi námi a já si utřela další slzu.
,,Ne. Zaplatil to on. Neříkej to Harvinovi." kývla jsem hlavou směrem k telefonujícímu Alexovi.
,,Nech mě hádat, co chce." zhnuseně se zašklebila.
,,Řekla jsem, že budu radši děvka než vdova."
Posadila se vedle mě a silně stiskla ruku.
,,Harvinovi to neřeknu. Vážím si toho, co pro nás děláš. A vím, že nebyla jiná možnost. Obdivuju tě, že jsi to dokázala."
,,Než se z toho Harvin dostane, musím odjet na dva měsíce s ním."
,,Rozumím." utřela si slzu.
,,Neodsuzuj mě, prosím."
,,Naopak. Tohle by každá nedokázala. Harvinovi řeknu, že jsem ti přes známou sehnala dobře placenou práci chůvy v New Yorku."
,,Tobě bude věřit."
,,Kdy odjedeš?"
,,Ještě nevím."
,,Co je to vůbec za chlápka?" kývla k Alexovi.
,,Je tu na konferenci. Je to Rus. Alexej Kuznietzov nebo tak nějak."
,,Tak Rus? Poletíš do Ruska?"
,,Asi. Je mi to upřímně jedno. I kdyby mě prodal na orgány, tak umřu s klidem v duši, že jsem zachránila život Harvinovi."
,,Ale blbost. Tomu chlapovi se líbíš, takže toho využij. Nemohla bys nám posílat nějaké peníze?"
,,Pokusím se udělat i něco s tím úvěrem."
Její oči se rozzářily.
,,To myslíš vážně? On ti dá tolik? Harvin takový pitomec není, Chloe."
,,Už musím do hotelu. Mám směnu."
Vstala jsem a podívala se na Alexe. Ten jen kývnul a šel k autu. Rozloučila jsem se s tchýní a nastoupila do Alexova auta. Společně jsme zamířili do hotelu, kde na mě už čekala Miley. Snad půl hodiny jsem jí vysvětlovala momentální situaci. Bylo mi jasné, že ona nikomu nic nepoví.
Na patře jsme pak narazili na Dimitriho a Alexe. Miley pokračovala v úklidu pokoje a Dimitri zalezl k sobě.
,,Jak ti je?"
,,Je mi líp. Díky. Měli jste schůzi?"
,,Ano. Večer máme pronajatý nějaký klub s rautem. Půjdeš se mnou?"
,,Alexi, já bych moc ráda, ale mám směnu v nemocnici."
,,Já úplně zapomněl, že jsem ti u ředitele domluvil volno." pousmál se a mně nic jiného nezbývalo.
Vrazil do mě tolik peněz, že jsem ho nemohla odmítnout.
,,A vezmi tu kamarádku z recepce. Dimitri se zajímal, ale není dnes v práci."
,,Zavolám ji."
,,Kde tě můžu vyzvednout?"
,,Dám ti adresu. Musím k Lilly. Kdybych se ukázala doma, tchýně by ze mě lámala, jak to, že nejsem v nemocnici."
,,Možná bys mi nejdřív mohla dát svoje číslo."
Z náprsní kapsy vytáhl svůj mobil a podal mi ho s otevřeným displeyem. Pak spokojeně odešel a já se vrátila k Miley. Ta se culila jako by nás snad načapala v posteli.
,,Ten po tobě jede, holka."
,,Vážně? Nevšimla jsem si." podotkla jsem a obě jsme se tomu zasmály.
,,Kam tě pozval?"
,,Na nějaký večírek s těmi chlápky, co jsou z konference."
,,A jdeš?"
,,Jistě, že jdu. Zaplatil Harvinovi operaci a tohle je to nejmenší."
,,Je ti jasné, že po tobě hned po té akci bude chtít, abys šla s ním na pokoj."
