Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

1. vlak

Dnes je 1.září a já konečně stojím na nástupišti v Londýně. S neutrálním výrazem se koukám na vlak, ale přesto cítím neskutečnou radost z toho že potkám Jamese a budu si moc projít celé Bradavice. 

Zhluboka jsem se nadechla a vyšla k vlaku, v pravé ruce jsem měla svoje koště a v levé jsem táhla kufry. Vlak se dal do pohybu když jsem procházela uličkou kolem ostatních kupé, když v tom se otevřely jedny dveře a narazily mě na stranu chodby.

"Hej, nemůžeš aspoň dávat pozor?" Křikla jsem na kluka, který mi teď pomáhal sbírat věci.

"Promiň, není zvykem že se někdo po rozjetí vlaku prochází po chodbě, zvlášť v naší části." Omluvil se mi a a sklonil ke mě pohled, byl o hlavu vyšší, měl černé vlasy a podobně zelené oči jako já.

"Regulus Arctulus Black, těší mě. Ty jsi tu nová? Nikdy jsem tě tu neviděl." Usmál se na mě arogantní úsměvem.

"Ano, jsem nevíš kde má kupé James Potter?" Zeptala jsem se ho."

"Takže hledáš Pottera jo? Ten má kupé na druhém konci vlaku." Řekl a ukázal rukou daleko do chodby.

"Děkuji Blacku, uvidíme se později." Odpověděla jsem.

"Neřekla jsi mi jak se jmenuješ." Křikl na mě, ale já se jen s úšklebkem otočila a odešla.

...............

Došla jsem na konec vlaku, v téhle části bylo hodně rušno. Ani v jednom kupé, na které jsem ťukala James nebyl.  V jednom seděla rudovláska a poradila mi že jsou o dvě kupé dál. Poděkovala jsem a rozešla se tam. Zaťukala jsem a vyčkala na pozvání. Po slově dále jsem vešla. V kupé seděli čtyři kluci, jeden měl medové vlasy i oči, jeho celý obličej pokrývaly jizvy a v ruce měl knihu, druhý měl tmavé oči a blonďaté vlasy, třetí měl černé vlasy po ramena a bouřkové oči, podobal se Blackovi, kterého jsem potkala na chodbě. Čtvrtý měl stejné vlasy jako já a na nose brýle, to byl můj James.

"Mohla bych si k vám sednout?"

"Jistě, krásko Sirius Black jméno mé." Arogantně se na mě usmál. Vypadal úplně stejně jako jeho bratr, tedy co se chování týče.

"Jessica Potterová výsosti." zašklebila jsem se a udělala pukrle. Všichni ke mě zvedli udivené pohledy.

"Jess?!" James se postavil a obejmul mě.

"Strašně si mi chyběl Jamesi," Zamumlala jsem do jeho objetí.

"Ty mě taky." Odpověděl." Pánové, tohle je moje sestřenka J." (prostě J anglicky) představil mě zbytku a přitom mě nazval přezdívkou z dětství.

"Těší mě, Dv-Jamesova sestřenko, o který nám nikdy neřekl, Remus Lupin." Řekl kluk s medovými vlasy.

"Peter Pettigrew,  lékořicovou hůlku?" Usmál se ten poslední kluk, který mi připomínal krysu a nabídl mi, s úsměvem jsem jí přijala.

"To je tvoje koště?" Optal se udiveně James a začal si můj Nimbus prohlížet.

"Ne moje není, vzala jsem ho cestou pohlednému klukovi jménem Black." Ironicky jsem odpověděla.

"Já tě nikdy neviděl." Koukal tupě Black číslo 2. V pozadí byl slyšet Remus, který se praštil do čela a mumlal si něco o idiotech.

"Nemyslím tebe, ale tvého bratra." Protočila jsem nad ním oči.

"Ty jsi se bavila s Baziliškem?" Kouknul nevěřícně Black.

"Ne, ale s Regulusem jo."

"Na jakém postu hraješ?" Zeptal se James. který nás celou dobu ignoroval a zkoumal geometrii mého koštěte.

"Brankář." Odpověděla jsem s klidem Black se začal smát.

"Ty a brankář?" Řekl mezi smíchem, ale smích ho přešel, když jsem se na něj se smíchem podívala. Nevěřícně se na mě koukal, a nechápal proč se kluci začali smát.

"Páni, blond ti sekne Blacku." Mrkla jsem na něj.

"Ty mrcho." Řekl když se koukl na svůj pramínek vlasů.

......

"Né proč vlasy!?" Řekl už asi po desáté  zoufale Black po tom co se koukal do zrcadla.

"To už si říkal." Řekli jsme společně s Jayem. (Chápem ne?)

"Vždyť vypadám jak Malfoy." Křikl na mě.

"To taky." Odpověděli jsme znova společně, po těch třech hodinách jsme si zase začali rozumět. Cestou jsem se nejvíc bavila s Remem a Peterem, když nepočítám Jamese. Zrovna jsem klukům vyprávěla můj výlet do Evropy kde jsem jezdila po různých státech a ochutnávala čokoládu.

"A dokonce tady jednu mám." Řekla jsem a vytáhla jsem čokoládu Tublerone, ale tahle byla dvakrát větší. A rozdělila jsem se s klukama. 

"Nevyměníš to za pět čokoládových žabek?" Zeptal se Rem.

"Já jich dám šest." Řekl rychle Peter.

"Sedm a k tomu cesta do knihovny." Zvedl nabídku Rem.

"Čokoláda prodána." Prohlásila jsem a dala jsem čokoládu Removi.

...........

Další kapitola je tu.

Děkuji za přečtení.

Budu se snažit vydávat každý den