Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

4. OPČ

Je ráno a já právě mířím do společenské místnosti, kde na mě čeká Reg. Jen na něj kývnu a rozejdeme se na snídani. Celá cesta proběhne mlčky a tak i celá snídaně, poté zamíříme na první hodinu.

"Takže určitě jste si všimli že jsou uklizeny stoly, a to protože budeme zkoušet patronvo (píše se to tak že jo?)  zaklínadlo." Prohlásil profesor poté co zazvonilo. Bylo celkem komické, jak jsme byli rozestavěni po třídě. V jednom rohu stál Nebelvír v čele  s Jamesem a v tom druhém stál Zmijozel. Já a Reg jsme stáli mezi nimi a bavili se. Cítila jsem jak mě někdo propaluje pohledem, otočila jsem se a byl to James a Sirius, vedle nich stál Peter s Remusem, kteří na mě přívětivě zamávali.

"Takže, ví někdo co je patronovo zaklínadlo?" Optal se nás profesor. Ruku zvvdla jedna holka z Nebelvíru, měla smaragdové oči a zrzavé vlasy a začala vysvětlovat co to jo. My jsme se s Regulusem zrovna něčemu chechtali. 

"Slečno Potterová, vypadá to že nepotřebujete nic o patronech vědět." Řekl mi kousavě profesor.

"No, ani ne, pane profesore." odvětila jsem mu popravdě.

"Tak to vám nebude vadit když všem řeknete co víte." Řekl zákeřně profesor, asi si myslí že jsem blbá nebo co.

"Takže, patronovo zaklínadlo můžeme použít například na obranu proti mozkomorům. Když chceme patrona vyvolat musíme myslet na nejšťastnější vzpomínku." řekla jsem a zavřela jsem oči.Poté jsem je s úsměvem otevřela a vyslovila "Expecto Patronum." Z mé hůlky vyběhla mohutná lvice a začla si hopkat kolem mě, poté zastavila u Jamese a zavrčela na něj.

"Páni, dobrá práce slečno Potterová, 15 bodů pro Zmijozel." oznámil profesor a Zmijozel zajásal.

"Tak teď si to všichni zkusíme, po jednom půjdete doprostřed třídy a zkusíte si to."

Jako první šel se sebevědomím úšklebkem James, a z jeho hůlky vyběhl majestátní jelen. Poté šel Sirius, kterému patřil černý pes. Poté běhalo po třídě spoustu "zvířat", Remův vlk, Peterova krysa, nějaká vydra, pak srnka od té zrzky, mimochodem James na ní mohl oči nechat a vypadal že omdlí když viděl jejího patrona. Skoro poslední šel Reg, a tomu z hůlky vyšel majestátní lev, postavil se doprostřed místnosti a hlasitě zařval.(lvi řvou, ne?) Po tomto se všechna zvířata rozplynula, až na mojí lvici která se postavila po jeho boku. Všichni se na Rega s překvapením dívali, on se ale kouknul na mě a nervózně se usmál. Pane bože, doufám že neví co to znamená.

"Máte velmi silného a zajímavého patrona pane Blacku." prohlásil s úžasem profesor.

"No, tady bych to ukončil, zopakujte si na příště některá obranná kouzla, budou souboje." pokračoval profesor a odešel do svého kabinetu.

S Regem jsme právě vycházeli z učebny lektvarů a smáli se tomu jak jednomu Nebelvírovi vybouchl kotlík. Naštěstí byly lektvary naše poslední hodina a taky byl pátek a zeítra mě čeká konkurz, a proto jsme se s Regem rozhodli proletět na koštěti. Nakonec jsme skončili na astronomické věži, kde jsme pozorovali západ slunce.

........

Takže další kapitola, omlouvám se za to že to tak trvalo.

Doufám že se líbí.