Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

10.

Ráno jsem se probudila s tím že mě něco drželo kolem pasu. Otočila jsem se a zjistila že to co mě drželo byl Reg. Naneštěstí jsem ho při mém otočení probudila a on se lekl, protože nečekal že bude někdo před jeho obličejem.

„Tohle mi už nedělej" Řekl a chytil se za srdce. Začala jsem se smát, ale rychle mě to přešlo, protože jsem si uvědomila že je pondělí.

„Kolik je?" Řekla jsem a vyskočila z postele.

„Devět, kam tak spěcháš?" Zeptal se zmateně a zívl.

„Je pondělí ráno." Oznámila jsem mu a podívala jsem se na něj. Jeho reakce se rychle změnila a taky se vyšvihl do sedu, ale hned jak to udělal se znovu poroučel k zemi.

„Sakra." Zaklel a postavil se.

Otevřela jsem skříň a podala mu jednu z mých černých košilí a jednu kravatu co mám, a poté jsem mu pomocí kouzla přivolala tašku a plášť.

„Myslíš že mi to bude?" Optal se a podíval se na mě.

„Kupuju si pánský košile, protože jsou komfortní na spaní, takže ano bude ti." Vysvětlila jsem mu a hledala zbytek svého oblečení. Poté jsme oba popadli tašky a vyběhli na chodbu, naštěstí byli lektvary, takže jsme to měli blízko. Přiběhli jsme do učebny a snažili se zklidnit dech. Otočila jsem se na Rega a všimla si jeho rozcuchaných vlasů. Automaticky jsem mu je rukama prohrábla, aby to nevypadalo tak hrozně. Chtěl něco říct, ale to už jsem otevírala dveře.

„Pane profesore, moc se omluvám, ale zaspala jsem." Vyhrkla jsem svojí omluvu, pan učitel kývnul a já si šla sednou do lavice.

„Počkejte, paní Potterová, sedněte si tady k panu Blackovi a pan Black mladší si sedne k panu Potterovi." S falešným úsměvem jsem přikývla a mířila k Siriusovi, který taky moc nadšeně nevypadal.

„Pane Blacku, jaký je důvod vašeho zpoždění."

„Zaspal jsem, promiňte už se to nestane." Omluvil se Reg a sedl si s otráveným výrazem k Jamesovi.

„Asi sis užila včerejší noc co?" Zeptal se mě Sirius.

„Za a, nic ti do toho není a za b, jsme jen přátelé." Otráveně jsem mu odpověděla. Chtěl ještě něco říct ale přerušil ho profesor Křiklan.

„Dneska si umícháme lektvar pravdy, nebo-li Veritaserum. Můžete začít." Oznámil nám profesor. Já se ihned vydala pro přísady. U přísad jsem se potkala s Filipem.

„Ahoj, nechtěla by ses po obědě projít?" Zeptal se mě a mile se usmál..

„Ráda, ale jestli chceš jít, tak si mě musíš vyzvednout u Zmijozelského stolu." Mrkla jsem na něj a odešla ke svojí lavici. Měla jsem hotovo mezi prvníma.

„Výborná práce paní Potterová, naberte vzorek a stoupněte si před třídu." Udělala jsem, jak profesor řekl.

„Tak třído, tady máme excelentní výkon. Slečno Potterová napijte se, zkusíme jak funguje." Prohlásil profesor a já se otráveně napila.

„Takže slečno Potterová jaké je vaše celé jméno?" Otázal se mě.

„Jessica Thalie Potterová." Odpověděla jsem a čekala na další otázku.

„Koho na světě nejvíc nenávidíte?" Po druhé otázce jsem v sobě něco pocítila, jako kdybych přemohla Veritaserum. A tak jsem se rozhodla říct Jamese, chtěla jsem, aby věděl c si o něm myslím.

„Jamese Pottera." Prohlásila jsem s neutrálním výrazem a podívala se jmenovanému přímo do očí, pod mým pohledem sebou nepříjemně škubl.