Potter ze Zmijozelu?|Marauders FF

6. 2/2

Potom co nám Nott dovolil odejít, nadšeně jsem dala Regovi pusu na tvář. 

"Děkuju že si se za mě přimluvil." Poděkovala jsem.

"Jo, to nic nebylo." Odpověděl Reg skromně.

"Byla si úžasná, ještě jsem neviděl lepšího brankáře, si lepší než Wood." Usmál se na mě Reg.

"Já už lepší viděl, no vlastně, všichni jsou lepší než ty."  Křikl na mě James, s neutrálním výrazem jsem se na něj podívala.

"Viděla jsi se někdy na koštěti? Vypadala jsi že každou chvíli spadneš." Dál se mi vysmíval. Kolem nás se utvořil hlouček zvědavců.

"Jess, pojď, neposlouchej ho."  Řekl Reg a chytil mě za ruku, aby mě odtáhl.

"Utíkáš? Utíkáš tomu že jsi nula? Tomu že jste oba dva nic?" Pokračoval James a to oba zdůraznil. Došla jsem k němu se slzami v očích, nemůžu uvěřit že tohle řekl, že to řekl přestože ví jak se ke mě rodiče v dětství chovali a jak mě sráželi, prý aby podpořili lepší výkon. Sevřela jsem pěst, už mám toho arogantního blbce dost. Napřáhla jsem se a jednu mu natáhla. Dav kolem nás utichl.

"Jsi kretén Jamesi Pottere." Řekla jsem mu. Vypadal celkem překvapeně, popravdě i já jsem byla překvapená. Otočila jsem se a rozběhla se pryč. Celou cestu až do mého pokoje za mnou běžel Reg a volal na mě. Doběhla jsem do pokoje a zavřela se v koupelně, propukla jsem v pláč. 

"Jess, prosím pusť mě dovnitř." Řekl za dveřmi Reg. Vstala jsem a otevřela dveře. Dveře se ale zavírají dovnitř a Reg se o ně opíral, takže mi spadl k nohám. Přes slzy jsem se na něj usmála. Rychle vstal a objal mě. Byla jsem za to strašně ráda.

....

Právě jsme spolu leželi na posteli, jedli čokoládu a poslouchali písničky. Reg mi vyprávěl, co všechno jako malý provedl. Je to vážně úžasný kamarád a to se známe jen tři dny. Právě hrála moje oblíbená písnička. Postavila jsem se na postel a zpívala, jako mikrofon jsem použila prázdnou krabičku od Toblerone. Reg se hlasitě smál a tleskal jako by byl na koncertě. Poté co dohrála písnička, uklonila jsem se a chtěla jsem si znovu sednout, ale zamotala jsem se do peřiny a spadla na Rega.

"No, nějak často na mě padáš." Snažil se odlehčit situaci.

"Jo, taky jsem si všimla."

"Kolik je?"

"Dvě. Asi jsme propásli oběd." Odpověděla jsem mu.

"Ale já vím kde je vchod do kuchyně." Usmál se na mě.

"Dobře takže, já si jdu teď zaběhat a ty potom přineseš jídlo." 

"Rozumím kapitáne." Řekl, zasalutoval a vypochodoval z pokoje. Se smíchem jsem nad ním zakroutila hlavou. Vydala jsem se ke skříni a vzala si černé legíny a zelené funkční triko s dlouhým rukávem.

Vydala jsem k jezeru, a začala jsem běhat kolečka. Když jsem probíhala páté kolečko všimla jsem si že ke mě někdo jde, tak jsem zastavila. Když osoba přišla blíž zjistila jsem že je to Peter.

"Přišel ses mi taky vysmívat?" Jedovatě jsem se ho optala.

"Ne, chci ti pogratulovat." Řekl a mile se usmál.

"Je to všechno nebo ještě něco potřebuješ?"

"Mám tě ještě pozdravovat od Remuse a připomenout ti že máš u něj tu knihovnu."

"Dobře děkuji, ale já už musím běžet." Řekla jsem a rozeběhla se.

...

Už mám odběháno a mířím do pokoje, když v tom do mě někdo narazil. Byla to ta zrzka z Nebelvíru. Myslím že se jmenovala nějak Evansova? Jo tak nějak to Reg říkal.

"Evansová koukej kam šlapeš." Zrzka jen sklopila pohled. Jen jsem se uchechtla a chtěla jít dál.

"Potterová, to ty jsi narazila do mě." Otočila jsem se na ní a ona mě pozorovala a čekala co udělám.

"A Evansová vyrovnává." Křikla jsem se smíchem a začala jsem odcházet. V pokoji na mě už čekal Reg a jídlem.

"Nevěděl jsem co chceš tak jsem vzal těstoviny s omáčkou a jako dezert čokoládový dort." Usmál se a odhalil svoje bílé zuby.

"Děkuju." Poděkovala jsem a zamířila ke skříni, vybrala jsem oblečení a položila ho na židli."

"Jdu se vysprchovat." oznámila jsem  mu a zamířila jsem do koupelny. Když jsem vylezla z koupelny naskytl se mi pohled na Rega, který měl pusu od čokolády a půlka dortu byla pryč.

"Já za to nemůžu, on se na mě tak hezky koukal a přímo vyzíval abych ho snědl." Prohlásil.

"Kdo teď sní ty těstoviny?"

"Já, kdo jinej by je jedl?" optal se zmateně. 

"To je jedno." Mávla jsem nad ním rukou.

.............

"No a tak jsem mu řekla že nemám zájem." Zrovna jsem vyprávěla jak jsem odmítla jednoho kluka.

"Reguuu?" Zeptala jsem se ho po chvíli ticha pištivým hlasem.

"Jeeess?" Optal se mě úplně stejně.

"Uděláme si masky." 

"Joo, masky- a co?" Zmateně se na mě díval.

"Počkej." Rychle jsem vběhla do koupelny a vytáhla všechny druhy masek které mám a k tomu ještě váleček na obličej. 

...

"Ne."

"No tak Regíku." Nahodila jsem psí oči.

"Ne, tak jo." Poraženě si povzdychl.

"Takže mám tuhle růžovou, potom bílou s vůní vanilky, potom oranžovou a nakonec slupovací černou." Nadšeně jsem vyjmenovávala.

"Dobře, tak černou." Odpověděl otráveně. Nadšeně jsem mu začala natírat masku na obličej. Reg se mi celou dobu díval do očí.

"Tak hotovo, teď já." S těmito slovy jsem mu do ruky dala masku a nanášedlo na to(idk jak to pojmenovat). Reg si to vzal a a začal mi pečlivě nanášet masku.

"Co teď?" 

"Teď počkáme až zaschnou a sloupneme je, ale zatím si nalakuju nehty." Řekla jsem a vytáhla jsem laky na nehty.

"Tak jakej teda, černej nebo smaragdově zelenej." Optala jsem se asi už po páté.

"Spíš ten zelenej." Odpověděl zamyšleně a odšrouboval ho. Zatím co jsem si lakovala nehty jsme si povídali o škole. Pak jsem dostala skvělý nápad. Vstala jsem a šla hledat můj foťák. 

"Pojď." Vzala jsem ho za ruku a táhla ho do koupelny. Tam jsme se postavili před zrcadlo a já to vyfotila. Fotka se po chvíli vytiskla, oba jsme se na fotce šklebili a měli zavřené oči.  Otočila jsem se na Rega.

"A bolí to?" Zeptal se mě.

"Ne." Odpověděla jsem a začala mu slupovat masku. Potom co jsme si sloupli masky šli jsme zpátky do pokoje.

"Už musím jít." Oznámil mi.

"Tak zítra dáme nějakej trénink?"

"Co? Ne, byl dneska." Odpověděl líně.

"Zítra se dopoledne nejspíš neuvidíme, tak na obědě." Křikla jsem na něj.

Usmál se na mě a do vzduchu napsal ,,dobrou,, udělala jsem to samé a pak zašla do pokoje.

...

Děkuji  za přečtení.

Napište do komentářů jak si představujete Reguluse.