On je... Moon?!

Děkuju

*pohled Adél*
Seděli jsme na lavičce a já byla pořád otočená obličejem od něho. Nechtěla jsem aby mě viděl takhle. Najednou cítím jak mi jemně otáčí moji hlavu směrem k němu. Bylo mi dost trapně a zároveň jsem cítila že se musím rozhodně červenat.

Byl to blonďák s krásnýma modrýma očima. "Som Samuel,, přerušil to trapné ale zároveň krásné ticho.
Jako by se že mě najednou všechna ta chuť spáchat sebevraždu vytratila. "Adéla,, řekla jsem mu nazpět a znovu se otáčela od něho. Otočit se mi ale nedovolil tím že mě opět objal.

Něco takovýho jsem právě teď potřebovala, tak jsem mu obětí samozřejmě opětovala.

"Neviem čo sa stalo, ale určite to bude zase v poriadku,, řekl mi potichu.
Cítila jsem se jako by jsme se znali už roky protože přesně věděl že právě teď potřebuju dlouhý objetí a trochu uklidnit. "Děkuju,, řekla jsem mu tím ještě ubrečeným hlasem, když jsem se od něj odtáhla.
"Za čo prosím ťa,, koukal se na mě lítostivým a strašně roztomilým pohledem. "Za všechno,, darovala jsem mu alespoň malý úsměv. Zvedla jsem se a chystala se odejít.

"Počkaj, kam ideš?,, křikl po mně ještě. Neotáčela jsem se a prostě šla dál. Nechtěla jsem ho otravovat nebo mu ještě přidělávat starosti. Slyšela jsem jak mě asi dobýhá, chytl mě ta ruku a tím mě donutil se zastavit. Rychle a překvapeně jsem se na něj otočila.
"Nemôžem ťa teraz nechať ísť samotnú.  Čo keď si niečo urobíš,, je to od něj strašně hezký.
Podívala jsem se na naše ruce. "Prepáč,, řekl hned potom co mě pustil. "V pohodě,, usmála jsem se na něj. Je strašně cute...

"Nevadilo by ti keď pôjdeš so mnou?,,
Jeho otázka mě trochu zarazila. "Já... nevím,, nemůžu ho přece takhle otravovat.
Na tohle mi neodpověděl a udělal na mě jen psí oči. I přes špatnou náladu jsem se tomu začala smát. Smál se se mnou. "Tak?,, Zeptal se znovu. Už jsem jen přikývla na souhlas.

"Nebudu tě nějak otravovat? Nechci ti přidělávat ještě další starosti,,
"Vôbec nie budem rád keď ti budem môcť zlepšiť náladu. A rovnako rodičia nie sú doma.,, Má tak strašně krásnej úsměv. Teda co? Bože Adélo vzpamatuj se!

*Pohled Sama*
Šiel som s ňou domov. Dúfam že Klára nebude mať opäť nejaký blbý poznámky.

Nikto z nás po ceste nič nehovoril. Bol som trochu nervózny, čo keď sa spýta prečo mám v izbe tri monitory a mikrofón? Alebo aká bude jej reakcia keď ju niekedy poviem že som youtouber?  Radšej to zatiaľ nebudem riešiť.

"Můžu ti říkat Samo, nebo se ti víc líbí Samuel?,, "Vieš čo? Je mi to jedno, je to len na tebe,, usmial som sa na ňu. 'Mimochodom mam dve mena,,
Pozrela sa na mňa pohľadom - rozprávaj ďalej. "Samuel William,,
Zasmiala sa mi "Samo je hezčí,, uškrnula sa na mňa. "Hej nesmej sa mi!,, povedal som jej urazene.
Dlho som to ale nevydržal a vybuchol som smiechy. Ihneď sa ku mne pridala, mala krásny smiech.

"Sme tu,, povedal som jej keď ma prešiel môj smiech.