Dan 26.11/19:02
Přijel jsem, cesta byla dlouhá. Došel jsem k jejímu domu a zazvonil. Když otevřela byla asi trochu překvapená z toho že jdu s kufry. Njn není obvyklé že za vámi jen tak bez vysvětlení přijde váš bratr s kufry a vy nevíte co se děje. Nakonec jsem ji to všechno vyklopil a hádejte co na to řekla.
,,Já ti to říkala. Celou tu dobu jsem věděla že je to jen prohaná mrcha, která se tě snaží zničit. A očividně se jí to docela povedlo."
,,Popravdě se necítím až tak špatně. Přepadá mě takový divný uklidňující pocit."
,,Už to máš za sebou."
,,Je to všechno hrozně zamotané." A to je pravda.
,,Stejně jsem Natku nikdy neměla ráda..."
,,Hmmm moc mi nepomáháš."
,,Víš co já ti to tady nachystám. Jo a nevadí že budeš spát na gauči?"
,,Ne, v pohodě."
,,Ok takže já ti to nachystám a rovnou udělám něco k večeři. Znám zlomené srdce a vím že je to těžké." Popravdě nemá pravdu, připadá mi jako kdyby se nic nestalo, prostě jen ten počáteční šok a pak všechno v pohodě. Ale tak proč se nenechat obskakovat že?
Amigos
Ze začátku tady má slovo jenom Dan že? Nebojte to se zanedlouho změní =).
ČTEŠ
Lukefry A Dan - Nikdo Už Není Sám
FanfictionJejich vztach se pomalu blíží ke konci... Ale... Je zde někdo kdo jeho díru v srdci zaplní... On... Je to tak absurdní a zároveň realita.
