Sadness/ᵗᵃᵉᵍᵘᵏ

forty-ninth

lifeless
Jeone?

Jeongguks
páni
po odblokování bez pozdravu
jsi doopravdy Taehyung?

lifeless
potřebuju se tě na něco zeptat

Jeongguks
na co?

lifeless
miluješ mě?

Jeongguks
teď tě to zajímá?
proč ses nezeptal dřív?

lifeless
prostě mi odpověz

Jeongguks
ano Taehyungu
miluju tě
tak moc, že občas nevím, jak se dýchá

lifeless
děkuju
ulevilo se mi

Jeongguks
hele o co ti jde?
proč se ptáš na divný otázky
a sám mi to neřekneš na oplátku?

lifeless
jsi doma?

Jeongguks
jo

lifeless 
jsi sám?

Jeongguks
ano
ale nevím, proč to chceš vědět?

lifeless
chtěl jsi slyšet mojí odpověď?
fajn
běž ke dveřím
otevři je
a já ti to řeknu

--

Po poslední zprávě mi Jeongguk neodpověděl. Krev se mi zastavila v žilách ve strachu, že jí bude ignorovat. Skoro jsem se rozplakal, když jsem zaslechl jeho kroky jen kousek za dveřmi, před kterými jsem stál a netrpělivě na něj čekal. Poté zaskřípaly dveře a ve švíře mezi nimi a rámem se objevila jeho tvář.

A já na nic nečekal. Slova by v tuto chvíli nedokázala tak úplně popsat, jak jsem se cítil. Co jsem cítil k němu. Proto jsem strčil telefon do kapsy, pohnul se a beze strachu a nervozity jsem jej políbil, narážeje do jeho pevné hrudi. Pomocí veškeré síly v pažích jsem je objal pod rameny a natiskl se na něj. 

Jeho tělo však zamrzlo na místě a já si byl několik vteřin docela jistý, že mě znovu pošle pryč. Já byl však připravený bojovat. Pohnul jsem svými rty v němém dotazu a na ten Jeon zareagoval. Jeho ruce se pohnuly, jedna na má záda a druhá na mojí tvář. Tu mírně nahl a polibek mi oplatil jiným. Palcem ruky na mém obličeji začal skoro nepřítomně přejíždět po mé kůži a více si mě k sobě přitiskl snad jako by se bál, že bych mohl znovu utéct. 

----

----

Zbývají nám poslední dvě části aaaa 
bude pro mě těžké znovu tento příběh uzavřít, strašně jsem si oblíbila jeho psaní ;-;

-Calagvi