lifeless - nechci se zabít
lifeless - jen nechci žít život, který mám
jeongguks - to je
jeongguks - asi horší, než kdybys chtěl umřít
-
boy x boy
start - 09. 11. 2020
end - 07. 12. 2020
correction start - 25. 01. 2022
correction end - 28. 09. 202...
Prudce jsem se otočil nevědě, co čekat. Ale to, co jsem spatřil mi zlomilo srdce. Jeon vypadal neskutečně unaveně. Oči měl podlité - jen jsem doufal, že ne od pláče, a pod nimi se rozléhaly obrovské kruhy. Rty měl stejně jako já popraskané a lehce roztřesné. "Gguk-shi," vydechl jsem tiše a pocítil neskutečnou potřebu jej obejmout. Alespoň působil, že to doopravdy potřeboval. Neučinil jsem tak, protože jsem si nebyl jistý, zda bych něčemu právě v tuto chvíli pomohl a naopak situaci jen nezhoršil.
"Co tu děláš Taehyungu?" otázal se, přecházeje ke svému bytu. Moudře jsem mu odstoupil z cesty a sklopil hlavu. Zabolelo mě u srdce z toho, jak chladný jeho hlas byl a jak prázdně a bez emocí vyslovil mé jméno, kterému vždy dodával jistou váhu. Sebral jsem však večkerý zbytek odvahy a odhodlání, co jsem měl a odpověděl mu: "Chci s tebou mluvit." Jeon povytáhl obočí a odložil na chodbu svého bytu věci, které měl s sebou, aby si ulehčil. Uvnitř sebe jsem kromě strachu a lásky k němu necítil vůbec nic, když mě poté propálil pohledem. Proč jsem si to nemohl přiznat dřív? Proč jsem propadl svému zatracenému strachu a nejistotě? Mohl jsem toho tolik mít. Uvědomoval jsem si to teprve teď, když stál tak blízko a přeci jen tisíce mil daleko.
Pokrčil rameny a ruce vsunul do kapes. "Já s tebou mlvuti nechci," vymluvil se a Hoseok, který byl doopravdy tak krásný, jak Jeon kdysi popisoval, jen souhlasně přikývl. Posmutněl jsem, ale naději jsem nevzdal. Tak jako jí neztratil Jeon, když se mě snažil dostat z všemožných špatných nálad. Nadechl jsem se. "Vím, že mě nechceš vidět, mlvuit se mnou nebo jen tolerovat mojí přítomnost," začal jsem skoro bez dechu. "Ale jednou tu jsem a chci ti něco říct. Myslíš si, že všechno, co jsem psal byly kecy? Fajn. Ale nebyly a já ti to chci říct znova - miluju tě. Chovám se občas jako idiot, který nemá srovnaný život? Sakra ano, a nemám nejmenší právo si to vybíjet na tobě. Ne po tom všem, co jsi pro mě udělal," pokračoval jsem, aniž bych si dovolil se rozplakat. Nemohl jsem si dovolit to udělat před ním a před Hoseokem, který působil, že mě poslouchal jen na půl ucha. Jeongguk se však soustředil na mě a to mě donutilo pokračovat: "Pochopím, když mě už nikdy nebudeš chtít vidět a pošleš mě pryč. Ale chtěl jsem ti to říct. Omlouvám se."
Čekal jsem. Ale reakce se mi nedostalo. Jen se na mě tak díval a přepočítával si všechno, co jsem řekl. Hoseok zatnul svaly a zavrtěl hlavou.
Když jsem se otočil, ani jeden mě nezastavil. A když jsem se jim ztratil z dohledu, zaslechl jsem mumlání a zabouchnutí dveří. A v tu chvíli jsem doopravdy pocítil, co to byla ztráta milovaného člověka.
----
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
----
Mám předepsané dva příběhy. Jeden je pokračování Rely on Me a druhý je boy x girl s Yoongim! A teď nevím, který z nich do světa pustit jako pvní hadf
