2

47 2 0
                                    

Když mě to asi po několika minutách přestalo bavit tak jsem šel zpátky do domu. Rozhodl jsem si zajít do knihovny.

Kupodivu tu je dobrá literatura, takže si tu něco ke čtení najdu. Jen bacha na prsty! Nejednou mě to zradilo.

Ehh je tu nuda. Kde je do háje ten Kurogiri? Vždyť by už měl mít dávno hotovo. Odložil jsem knížku do mého pokoje a šel jsem do kuchyně. Nebyl tu. V obýváku taky ne. A ani nikde po domě. Vrátil jsem se do obýváku s tím, že si aspoň něco pustím v televizi než se vrátí.

Po nekonečně dlouhém přepínáním kanálů na televizi jsem z tý jeho divný pracovny slyšel kravál. Pak když jsem uslyšel jeho hlas, pochopil jsem, že je tam. Chtěl jsem tam za každou cenu jít za ním, ale teď mi to nepřijde jako dobrý nápad. Určitě by z toho nebyl nadšený a bůh ví, čeho je on schopný.

Ale on se tam s někým hádal o... Mě?! Proč mluví o mě? Co mají se mnou v plánu? Achjo tolik otázek, ale žádné odpovědi. Do prdele. Radši půjdu udělat večeři, ještě se něco stane a já to budu mít na svědomí. To mi to za to opravdu nestojí.

K jídlu jsem udělal něco jednoduchého. Nechal jsem mu tam jeho porci, vypl jsem televizi a šel si lehnout do pokoje. Byl to trochu náročnější den.

,,Tenko. Vztávej" budil mě Kurogiri, ale já zamručel a otočil se a nehodlal vylézt z postele.

,,Dobře, když ty takhle tak já taky" řekl a sundal mi peřinu. Neochotně jsem se posadil a koukl na něho pohledem alá děláš si ze mě prdel?! On se jen asi usmál a šel dolů. Po asi deseti minutách jsem se dokopal do jídelny, kde už byla snídaně.

,,Hádam, že jsi nechodil do školy" zeptá se najednou.

,,Chodil jsem. Předloni mě vyhodili a ty úči mě radši nikam nedali" řekl jsem znechuceně při pomyšlení na ty babizny.

,,Letos by jsi měl nastupovat na vysokou, ale soudě podle tvé reakce nikam nepůjdeš"

,,Uhol jsi" řekl jsem jednoduše a věnoval jsem se své snídani.

,,Hmm..... Co by jsi řekl na to, že tě seznámím s Mistrem?!" jen to dořekl, tak mi zaskočilo. Není to náhodou ten se kterým vcera mluvil?!

,,Kdo je Mistr?" zeptal jsem se.

,,Je to nejznámější Villian v celém Japonsku. Máš zájem?"

,,Dobře, seznam mě s ním" řekl jsem skoro s nezájmem. Uklidil jsem po snídani, šel jsem se převlíknout do černé mikiny, černých kalhot a do mých nejmilejších červených bot. Kurogiri udělal wrap a prošli jsme jím.

Co jsem to udělal?! Aneb jak to začalo [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat