Na tenkém ledě

to bys chtěl vědět

Asi patnáct minut předtím, než holkám vypršel čas, jsme se začali přezouvat do bruslí. S Týnou jsme se pak ještě střetli u vchodu na led.
T: hele nevadí když nás tu pár zůstane a budeme si někde stranou trénovat piruety?
J: jasně že ne
T: okii, tak zatím
J: měj se
Začali jsme trénovat, ale já se necítil ve své formě jako obvykle. Pořád jsem pokukoval po Týně a přemýšlel jak ji sbalit.
V: co je s tebou... strčil mě Vilda do ramene
J: nic
V: vždyť hraješ jak kdybys tu hokejku držel poprvé v ruce!
J: hele nestěžuj si a radši se soustřeď na svoje hraní!
Ještě chvíli jsme hráli a pak jsme se dohodli, že už to dneska stačí. Týna její dvě kámošky stále trénovaly.Mě se ještě nechtělo jít úplně domů, ale všichni kromě Vildy a Máry už stihli zdrhnout.Něco mě napadlo...
J: Týno, nechcete si zahrát na babu tady na ledě?
T: jako s vámi?
J: no...
T: ale tak proč ne...co vy na to holky?
Julča: klidně
Nakonec všichni souhlasili, takže jsme mohli hrát. Bylo to skvělý, takže jsme u toho vydrželi dlouho a byla to i mega sranda. Občas jsme do někoho narazili a ty lidi nás pak seřvali ale tak to nevadí. Já jsem zrovna měl babu a snažil jsem se chytit Týnu. Už jsem byl kousek od ní, ale ani jeden jsme neodhadli kam ten druhý zatočí. Narazili jsme do sebe a oba dva jsme skončili na zemi.
V: jste v pohodě!?
J: já jo...
T: taky
Ju: ten pád vypadal opravdu ošklivě
T: já jsem v poho je mě trochu ehm...bolí noha
J: a mě ruka, ale tak to nic není...můžeme hrát dál
V: tak to ne! Vy si hezky půjdete sednout na lavičku jinak se vám něco stane doopravdy
T: no tak dobře no...stejně nevím jak bych s tou nohou hrála
J: a já ti alespoň budu dělat společnost
T: to beru
Vilda, Mára, Julča a Denisa, což je druhá Týnina kámoška stále hráli a my si zatím povídali.
J: nechceš někam zajít?
T: jako teď?!
J: samozřejmě že ne, třeba na večeři tak za dvě hodiny...
T: mohl ses třeba nejdřív zeptat jestli mám čas
J: no tak teda máš dneska večer čas?
T: asi jo, nemám nic naplánovaného
J: tak super, počítám s tebou
T: a kde se sejdeme?
J: tak mi řekni, kde bydlíš a já tě tam vyzvednu
T: to by si chtěl vědět viď? Pořádně se známe teprve ode dneška.... ráno jsme si ve škole ani neřekli ahoj...Kdybyste nepochopili, tak máme jednu školu, na kterou chodí hokejisti i krasobruslařky a trénujeme na stejném ledě, takže se musíme střídat.
J: chtěl no....ale tak kde se sejdeme? Před tvým domem asi ne, jestli to dobře chápu...
T: dáme si sraz tady ju? Bydlím odsud kousek...
J: dobře, v pět na tebe budu čekat...
T: tak to abych šla, ať se alespoň stihnu převléknout do něčeho...ehm normálního
J: nemusíš, mě se líbíš takhle
T: vsadím se, že to říkáš každé, kterou někam zveš
J: nene!
T: hele radši nelži
J: no tak dobře no...
T: tak se zatím měj
J: ahoj a v pět se budu těšit...
T: já taky
Týna se chystala zvednout, ale ta noha ji stále bolela, takže se na ni moc neudržela a vypadalo to, že za chvíli spadne