Na tenkém ledě

pomoc

T: ahoj Janku, děkuji za dnešek, bylo to skvělý😊
J: Ahoj
    Někdy bychom mohli zase někam vyrazit🥰
Zatím to jde podle plánů. S každou někam zajdu pak mě začne sledovat na Ig, olikuje mi fotky, pak se ještě několikrát sejdeme a asi vám nemusím říkat jak to skončí. Jediný problém je, že s Týnou potřebuji vydržet alespoň přes Vánoce.
T: jasně, ráda🥰
J: tak se zítra domluvíme na kluzišti 
T: dobře tak se zatím měj a dobrou noc
J: ty taky...dobrou ❤️
Musím ještě chvíli hrát divadélko, že o ni tak úplně nemám zájem. Dokoukal jsem film a po něm jsem šel spát, přeci jenom dnešek byl docela náročný... raní trénink, škola, odpoledne další trénink, běhání, kluziště a pak trhy s Týnou ... ale tak to vás asi nezajímá co. Ráno ani ve škole se nic zvláštního nedělo. Jediný co bylo neobvyklé bylo to že jsme s Týnou prohodili pár slov. Odpoledne jsme se zase sešli u kluziště. Domluvili jsme se, že holky budou bruslit vždycky před námi a my až po nich. Bude to tak lepší i kvůli našim rozvrhům. Přesuneme se tedy na odpoledne...Trénink sice máme až dýl, ale já jsem i přesto vyrazil z domu dříve. Chci se ještě koukat na Týnu. Myslím si, že Týna je z nich nejšikovnější, takže určitě vyhraje. Náš trénink také proběhl bez problému. Všiml jsem si, že Týna stále neodešla a kouká na nás. Na konci jsem za ní přišel, abych se domluvili co teda dneska podnikneme. 
J: tak kam dneska vyrazíme?
T: nevím, nechceš jít třeba běhat...
J: tak klidně, stejně bych šel večer a ty budeš lepší společník než nějaký písničky
T: si myslím...tak za půl hodiny?
J: u tebe?
T: ok...stejně už víš kde bydlím
J: tak jo...za půl hodiny
T: dobře...tak ahoj
J: ahoj
V daný čas jsme se sešli u Týny a vyrazili jsme běhat. Týně to mega slušelo, má hezkou sportovní postavu. Domluvili jsme se, že si budeme povídat do té doby než přiběhneme k takovému parku, kde chceme běhat a pak si vezmeme airpody. Přeci jenom se při běhu špatně mluví a chceme uběhnout deset kilometrů. Jak už jistě víte, tak tu letos máme docela hodně sněhu, takže jsme měli podmínky pro běhání trochu ztížené. Ale ta krása zimní předvánoční krajiny sálala všude kolem. Začalo se stmívat a náš zrak se upínal jenom na světelnou  zář pouličního osvětlení a vánočních dekorací, které byly připevněny na lampách. Pod nimi poletovaly drobné vločky sněhu. Za chvíli jsme oba byli promočeni až na kost, ale to nám nebránilo pokračovat v běhu. Rozhodli jsme se, že to prostě dáme ať to stojí co to stojí. Běželi jsme devátý kilometr a zrovna jsme míjeli veliký les v blízkosti parku, co obklopoval rozlehlý rybník uprostřed lesíka. I přes airpody jsme slyšeli dětský nářek. Nějaké malé dítě volalo o pomoc.