Na tenkém ledě

počkej

Asi po půl hodině čekání někdo zazvonil na dveře. Samozřejmě že to byli rodiče Amálky. (=Ar)
Ar: Dobrý den...
U dveřích jsme stáli jen já a Týna, rodiče hlídali Amálku v obýváku, protože stále byla docela promrzlá. Pozdravili jsme se s nimi a Týna se do nich hned pustila...
T: Mohla bych se vás nejdříve na něco zeptat?!! Proč necháváte doma samotnou pětiletou holku?!! Víte že málem umřela!!
J: Týno... Chytil jsem ji za ruku a snažil jsem se jí nějak odtáhnout pryč, protože to vypadalo, že ti rodiče odsud neodejdou živí 😂
T: Nech mě!
J: To by stačilo...v obýváku sedí Amálka a přeci nechceš aby tohle slyšela...
T: No...ale stejně si to s vámi později vyřídím!!
J: Promiňte...chcete jít za dcerou?
Ar: To bychom rádi, ale taky jsme vám přišli moc poděkovat za její záchranu.... nevíme co jí to napadlo... chodit ven samotná
T: No tak je malá a když ji často necháváte doma samotnou...a ještě k tomu před Vánocemi...je to jen a jen vaše vina!!
J: Týnko....prosím tě 🙏🥺
T: Promiň...už jsem zticha...já jdu radši za malou a vy to tady nějak vyřešte🙏
Týna odešla do obýváku. Jako já ji chápu, ta Amálka mohla i umřít, ale oni jsou určitě vystresovaný a teď tady na ně ještě řve.
J: No tak já si myslím, že to vyřešíme později a teď asi pojďte za Amálkou.
Ar: Dobře a ještě jednou moc děkujeme.

A: Jee... mamí tatí...vy jste přišli!!🥺😍
Ar: Jasně že jo zlatíčko 🥺 Objali se.
Když se přivítali, tak jsme se to s nimi pokoušeli nějak rozumně vyřešit. Zjistili jsme, že její rodiče pracují jako doktoři, takže měli zrovna příslužbu a nedaleko se stala obrovská autonehoda, takže si je povolali do nemocnice. Nakonec jsme se s nimi dohodli, že se s Týnou o Amálku postaráme, když nastane nějaká taková situace. Amálka nás má ráda a my si s ní užijeme spousty zábavy. Amálka i s rodiči a Bettinkou spokojeně odešli a moji rodiče šli na večeři. Nevím jestli jsem to už říkal, ale často takhle někam chodí. Tak jako jsme docela bohatí, takže si to můžou dovolit.
T: Chudák Amálka...🥺
J: Proč? Vždyť vypadala spokojeně.
T: Nechávají ji doma samotnou
J: Já vím, to pro ni není dobré. Ale teď už jsme to vyřešili. Amálka bude vždy s námi a to bude super ne?
T: Jojo...ona je skvělá...a...a ty taky. Dodala potichu... Já jsem na nic nečekal a začal jsem se k ní pomalu přibližovat. Opřeli jsme si o sebe naše čela a navzájem jsme si koukali do očí. A pak se to stalo... Políbili jsme se a začali jsme se něžně líbat. Cítil jsem něco jiného než s každou holkou, se kterou jsem se dříve líbal. Bylo to krásný a kouzelný, nevím sice co přesně to bylo, ale asi se tomu říká láska, kterou jsem zatím nikdy předtím nenašel. Tuhle krásnou romantickou chvilku přerušila Týna...
T: Janku... počkej