Pane bože, promiň

21 2 1
                                    

Je celý rudý. Mám sto chutí ho zabít a zakopat kilometr do země. Jasně že bych chtěla spát jinde, ale s rodiči spát stoprocentně nechci. „Nejradši bych spala venku, protože tohle je výběr vážně na nic. Každopádně, s rodiči nebudu spát ani za milion, takže doufám že ten Harry nechrápe." Usměje se tak divně. Sakra, proč mi přijde, že se tady děje něco divného. Prvně ty povědomé obličeje a teď nocleh u nějakého kluka. Fakt Vánoce jaké si každý přeje. „Zajdu ti pro kufr, tak tu počkej. Pak půjdu s tebou za Harrym." Jen kývnu a vytáhnu telefon. Otevřu si instagram a najedu na konverzaci s Crystal - mojí nejlepší kamarádkou. 

Angela Storm: Je to tu příšerné. A dokonce budu muset spát v pokoji s nějakým klukem. To mě fakt radši zabij.

Crystal neodepisuje, tak si začnu projíždět fotky od mých kamarádů. Uslyším cvaknutí dveří za sebou a než se stačím otočit, někdo do mě vrazí a já spadnu na zem. Telefon mi vyletí z ruky. „Pane bože promiň, nedíval jsem se. Nenapadlo by mě, že bude stát někdo za dveřmi od koupelny." Teď mi dojde, že jsem vlastně slyšela zvuk sprchy. Natáhne ke mě ruku, já ji chytnu a podívám se mu do obličeje. 

Rychle se zvednu. Jak jsem sakra nemohla nepoznat Gemmu a Anne. Právě tady přede mnou stojí polonahý Harry Styles. „Asi jsem se uhodila do hlavy, nebo nedokážu vysvětlit, proč ses mi před očima objevil zrovna ty." „Ty jsi nevěděla, za kým jedeš?" „Popravdě jsem věděla jenom to, že jedu za rodinou přítelkyně, od mého bratra. Asi všechny zabiju. Nechápu, proč mi neřekli, že jsi bratr Gemmy." Usměje se. „To nebude nutné. Jinak ty musíš být Angela, viď? Moje dvoutýdenní spolubydlící." „To si trefil. A neboj, taky z toho nejsem moc nadšená." „No dovol. Náhodou když mi řekli, že bude u mě v pokoji holka, byl jsem nadšený. A teď když vím, že jsi tak krásná, tak o to víc jsem rád." Zkousla jsem si ret a začala se červenat.

„Egypťanko, už jsem tady, můžeme jít vzbudit..." Uvidí mě stát s Harrym na chodbě. „Chtěl jsem říct, že můžeme jít vzbudit Harolda, ale ty jsi ho vzbudila sama." „On nespal, byl v koupelně a když vycházel, pořádně do mě vrazil." „No to je sice pravda, ale neměla jsi stát před dveřma." „No tak klid vy dva. Harry ti už ty věci odnese do pokoje, ostatně se mi do toho chlívku ani nechce. Nazdar." Otočí se a rychle seběhne schody. 

„Řekl právě teď, že tvůj pokoj vypadá jak chlívek?" Harry se zarazí. „No nepořádek tam byl, ale hned jak jsem se dozvěděl, že máš spát u mě v pokoji, tak jsem pořádně uklidil." „No to doufám." Vzal moje věci a šel do úplně zadních dveří. Otevřel je a mě se naskytl výhled na uklizený pokoj. On nekecal. Pokoj měl hodně světlý, ale takový typicky klučičí. Celý pokoj zdobila velká dvojlůžková postel. 

„Máš to tady fakt hezké, ale ještě hezčí to bude, až odsuneš od sebe ty postele." Zaksichtil se a dělal uraženého, ale šel postele odsunout... 

Všechno je možné.. |H.S.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat