Všechno je možné.. |H.S.|

Je to strašně zvláštní...

„Harry, lekla jsem se tě." vystrašeně a trochu nervózně jsem se dívala na kluka, který mi stihl za jeden jediný den pomotat hlavu. „Promiň to jsem nechtěl. Jenom jsem viděl, že sis nevzala něco teplého, tak jsem přinesl moje mikiny." Podá mi ji a sám si druhou obleče.

Chvilku jenom stojíme a mlčky se díváme na tmavou oblohu. „Já.." Začneme najednou. Zasmějeme se a oba jsem mírně v rozpacích. „Tak začni Ang." „No já nevím jak to říct." Harry se na mě otočí a chytne mě za ruku. „Řekni to tak, jak to cítíš." Zhluboka se nadechnu. „Víš, prvně jsem tady vůbec nechtěla být. Myslela jsem si, že mě někdo trestá, ale teď nechci aby to skončilo. Dokázal si mi pomotat hlavu za jeden jediný den. Topím se v těch tvých nádherných smaragdech." Dořeknu poslední věc, na větší vyznání mých citů nemám odvahu. Sklopím pohled do země. Stydím se, že jsem to řekla. Harry mi dá prsty pod bradu a zvedne mi hlavu. „Ang, nechápu to. Je to strašně zvláštní.." Skočím mu rychle do řeči. „Promiň, neměla jsem to říkat. Ty jsi slavný a já jen obyčejná holka, které jsi pomotal hlavu." Vymaním svou ruku a chci odejít. Harry mě však okamžitě chytne za zápěstí a přitáhne si mě k sobě. Ještě blíž než předtím. „Ang, ty jsi tak tvrdohlavá. Chtěl jsem říct, že je zvláštní, jak rychle jsem se do tebe dokázal zakoukat. Líbí se mi na tobě snad všechno. To jak se začervenáš a skousneš si ret, když jsi v rozpacích. To jak se usměješ při každé maličkosti. Jsi nádherná od hlavy až po paty. Ty jsi mě úplně dostala. Máš mě celého." Přitáhne si mě ještě blíž. Tak blízko, že se naše těla dotýkají. „Jsi naprosto dokonalá. Nikdy jsem necítil to, co teď cítím s tebou." Nahne se ke mě a lehce se otře pusou o moje rty. V břiše se mi opět rozletí hejno motýlků a já vím, že mě tenhle dlouhovlasý, zelenooký kluk, totálně dostal. Chvíli jsme jen opření čelem o sebe a nakonec Harry překoná malou vzdálenost mezi námi a políbí mě. Je to polibek plný citů a lásky.

Po delší době se od sebe odtáhneme. Z oblohy se začaly snášet sněhové vločky. Bylo to tak kouzelné, jako z pohádky. „Harry děkuji." „Za co prosim tě děkuješ?" Skousnu si ret. „Za to, že tě mám." „To bych měl děkovat spíš já." Zasmějeme se a propleteme si prsty. „Harry můžu se tě na něco zeptat?" „Na cokoliv krásko." Pod tím oslovením se jemně usměju a obejmu ho kolem pasu. „Proč ses začal červenat. když jsem vytáhla to spodní prádlo?" Harry celý zrudne a já vím, že je v rozpacích. „Co? Já se nečervenal, to se ti jenom zdálo. Asi mi bylo horko. Neřeš to." Zasměju se nad tím, jak se to snaží co nejrychleji zamluvit. „Já tě viděla, tak to nezamlouvej."

„Noo prostě jsem si tě představit, jak v tom budeš vypadat." „Jezus ty jsi roztomilý, když jsi v rozpacích." „No asi ti zmrzla hlava, už plácáš kraviny. Půjdeme už dovnitř." Skřížím ruce na prsou. „Ne, já tady chci ještě zůstat." „No jak chceš." Harry se otočí a jde směrem dovnitř. Těsně před dveřmi se zastaví, otočí se a přiběhne ke mě. Vezme mě do náruči. Vzpírám se, ale je tak milionkrát silnější, takže nemám šanci. Donese mě dovnitř, ale i tak mě nepouští.

„Harry, co to děláš, stalo se Angel něco?" Zvedla se ze sedačky vystrašená Anne a hned po té i moje mamka. „Ne vůbec nic, jen nechtěla jít do tepla tak ji musím odnést, protože je venku opravdu zima a začalo sněžit. Tak aby nenastydla." „Dobře Harry, ale žádné nemravnosti." Oba se zasmějeme. „Neboj mami." Řekne Harry Anne a nese mě po schodech nahoru. Hodí mě na postel a zavře za sebou dveře.

„Tak Ang, tu máš moje tričko." Podá mi oblečení a přejde ke mě. Odepne mi zip a opět jede prsty po mojí kůži. Srdce mi buší, jako o život. Převleču se do jeho trička. Harry si sundá oblečení a pak si na sebe natáhne šedé tepláky. Chytne mě za ruku a dovede mě k jeho posteli. Lehneme si a oba nás přikryje. Ležíme namačkaní u sebe. „Harry mě tak mrzí, že pro tebe nic nemám." Pohladí mě po rameni. „Dala jsi mi sebe a to je všechno, co teď chci."

„Harry, děkuji, za nejkrásnější vánoce." „Nemáš za co." Opět přeruší vzdálenost mezi námi a políbí mě.