Milovat

8. KAPITOLA

Evelin

Nadešel pátek. Ráno mě nedělalo žádné těžkosti vstát, jelikož jsem se těšila na party. A hlavně na Sebastiana. Oblékla jsem si rifle a tílko a zamířila jsem do školy. Bohužel mě dneska Sebastian nevyzvedl, jelikož si měl něco zařídit. Chyběla mi po ránu jeho přítomnost a tak hned jak jsem ho spatřila ve škole, rozzářila jsem se a zamířila k němu. Stál u svojí skříňky a bral si z ní učebnice. 

"Ahoj" usmála jsem se na něj. Vypadal dobře jako vždycky. Měl na sobě tepláky a černé tričko, které mu obepínaly svaly na hrudi. Otočil se na mě s úsměvem, zřejmě mě taky rád viděl. 

"Dobré ráno" odpověděl mi s úsměvem a zamířili jsme spolu ke třídě, kde se měla konat první hodina. 

"Tak co tak důležitého sis musel zařizovat?" Podíval se na mě a pustil mě jako první do třídy. 

"Byl jsem za trenérem, chci hrát tady na škole fotbal" usmál se na mě a sedl si do první lavice. 

"Tak to hodně štěstí. Trenér dává klukům pěkně zabrat. Pokud v tom nejsi dobrý, tak to hned vzdej, protože naše škola tohle bere hodně vážně." Stála jsem u jeho stolu a čekala jsem, až mi odpoví. 

"Myslím, že to zvládnu" zářivě se na mě usmál. 

Zamířila jsem k zadní lavici, kde jsem sedávala s Jenn. Ta už na mě čekala a hned jak jsem si sedla, tak na mě vychrlila nějaké drby ze školy, které mě ale vůbec nezajímaly. 

Dneska se hodiny obzvlášť vlekly. Připadalo mi to jako věčnost. A Jenn, která pořád mlela nějaké sračky to ještě zhoršovala. Když nám konečně skončila poslední hodina, zamířila jsem na parkoviště, kde mě měla vyzvednout sestra, abychom skočily na nákupy. Dneska šla na večírek, tak se nám oběma hodily nové kousky do šatníku. 

Rozhodla jsem se, že je na čase Sebastiana zase trochu poškádlit a koupila jsem si vyzývavé šaty a hezké krajkované spodní prádlo. 

Sebastian

I když byl pátek, byl trénink a já jsem si nemohl dovolit, abych se tam neukázal, když jsem chtěl vstoupit do týmu. Zamířil jsem proto na hřiště, kde už se několik kluků ze školy rozcvičovali. Přidal jsem se k nim.

"Ahoj já jsem Michael. Jsem kapitán týmu" podal mi ruku sympatický kluk. Byl o něco menší než já, ale byl dost objemný. Podal jsem mu ruku.

"Sebastian." usmál jsem se na něj a pokračoval v protahování. Za chvíli přišlo ještě několik kluků a pak přišel trenér. 

"Doufám, že jste dostatečně připraveni na sobotní zápas. Máme tady nováčka" ukázala hlavou ke mně "Sebastian, by se chtěl přidat k nám do týmu. Rozdělte se do dvou týmů. Jakou pozici jsi hrál ve svém týmu?" zeptal se a podíval se na mě. 

"Útočníka." Mým úkolem bylo, abych blokoval hráče z nepřátelského týmu a chránit quarterbacka (ten co běží s míčem a skóruje, pokud doběhne k poslední lince na hřišti). 

Rozdělili jsme se do dvou týmů. Tahle hra měla hlavně ukázat moje schopnosti. Teď záleželo na tom, jestli se dostanu do týmu nebo ne. Jelikož jsem neznal hráče, nevěděl jsem, co mám od nich čekat a byl jsem trochu nervózní. Jakmile ale hra započala, nervozita za mě spadla a cítil jsem se ve svém živlu. Úspěšně jsem blokoval hráče až trenér zapískal a kývl na mě, abych šel stranou za ním. 

"Vypadá to, že máš talent, ale další otázkou je, jestli budeš dodržovat pravidla. Bereme to tady vážně, takže pokud se dozvím, že místo tréninků chodíš chlastat anebo že chodíš za školu, tak letíš. Tihle hráči mají velkou šanci být někým. Tak to ber vážně. Nechci vidět žádné drogy a alkohol." Podíval se na mě vážně a čekal na moji reakci. Pokud se mě snažil zastrašit, tak se mu to nedařilo. Takhle to chodilo v každém elitním týmu. 

"Myslím, že to zvládnu" usmál jsem se na něj. 

"Zítra je zápas, zatím nebudeš hrát, jelikož nejsi sehraný s týmem, což nějakou chvíli bude trvat. Proto nebudu požadovat tvoji účast na zápase. Pokud chceš, můžeš se přijít podívat." Propustil mě a trénovali jsem ještě asi hodinu a půl, než jsem se mohl vybrat do sprch, abych ze sebe smyl všechen pot. Když jsem vyšel ze sprchy, zaslechl jsem, jak se mí spoluhráči baví.

"A jdeš tam teda? Slyšel jsem, že tam bude i Evelin" slyšel jsem mužský hlas.

"Nevím, zítra máme přece zápas."

"Máme ho až odpoledne. Evelin ti za to nestojí? Tak nebudeme tolik pít."

"Stejně ti nedá." Zasmáli se oba a ztichli, když jsem procházel kolem nich, abych se mohl obléct. Tolik k striktním pravidlům a elitním hráčům. V hlavě se mi ale pořád opakoval jejich rozhovor o Evelin. Nedivil jsem se, že jí chtěli sbalit, vypadala fakt dobře, ale nasralo mě to. Postarám se o to, aby dneska dávala svou pozornost jen mně. 

K domu Gada jsem dorazil až kolem osmé. I když to bylo celkem brzy, bylo tady už dost lidí a z domu hrála hlasitá hudba. Zamířil jsem ke vchodu, abych v domě našel nějaké známé tváře, když mě zastavila nějaká holka. Měla kratší hnědé vlasy, o něco menší než já a byla dost zmalovaná. 

"Ahoj Sebastiane" podívala se na mě a snažila se být sexy. Neodpověděl jsem jí a čekal, co z ní vypadne. 

"Jsem Elis." podala mi ruku a já jsem jí stiskl, protože mi jí bylo líto. Jindy bych ji zatáhl někam a ojel ji, ale dneska jsem neměl na takové holky náladu. Možná to ani nebylo náladou, ale spíš Evelin. 

Najednou se ke mně Elis naklonila a dala mi pusu na pusu. Znechuceně jsem se odtáhla a doufal, že na mě nenechala půlku svého make-upu. Překvapeně se na mě podívala. Obešel jsem ji a zamířil k domu. Cítil jsem její pohled na zádech. Jakmile jsem vstoupil do domu, začal jsem hledat očima Evelin, až jsem ji našel v obýváku. S někým se bavila. Měla na sobě krátké černé šaty, které obepínali její boky. Polkl jsem, když jsem si vzpomněl na to, jak se přede mnou vysvlékla.  Zamířil jsem k ní a s nelibostí jsem zjistil, že se s ní baví jeden z těch hráčů. 

Když jsem se protlačil k ní, vzal jsem jí za pas, aby bylo jasné, komu patří a zamračil jsem se na toho kluka.

"Jéé ahoj." Nadšeně mě pozdravila Evelin, já jsem se ale pořád mračil na toho blbečka. 

"Vy se znáte?" zeptal se překvapeně kluk a skákal pohledem ze mě na Evelin. 

"Jsme spolu ve třídě" vesele mu odpověděla a jeho pohled směřoval k mojí ruce, která stále spočívala na pasu Evelin.

"Šukáme spolu." Usmál jsem se, no nebyl to přátelský úsměv. Evelin se na mě překvapeně podívala. A pak se začala smát. Přidal jsem se k ní a ten před námi to vůbec nechápal.

"Ty jsi ale zlobivý chlapeček" zasmála se Evelin a pleskla mě po zadku. Myslím, že kluk to už nevydržel a někam se vytratil. Zřejmě pochopil, že nemá šanci. 

"A co s tím uděláš?" pošeptal jsem jí do ucha a slyšel, jak se jí zatajil dech. Pomalu jsem sjel k jejímu zadku a zmáčkl ho.