Odbila půlnoc, měsíc v úplňku byl,
malé dítě se kolébalo na vodě.
Samo spalo v košíčku, chvilku krátkou chlapec žil
a už prohrál v životním závodě.Matka zemřela při porodu,
otec byl bůh ví kde.
Babička byla ta, která ho poslala na vodu,
bylo jí ukradené, jak její vnuk ve světě vyjde.Odbila první hodina,
když se novorozeně probudilo a otevřelo oči svoje
i spustilo hlasitý pláč,
zřekla se ho rodina,
což prokletí to je.Ale dětský pláč neslyšela žádná lidská bytost,
jen hvězdy a měsíční záře.
A právě v ní se ozvala lítost
nad zázrakem, který měl tak krásné tváře.Luna si vzala chlapečka do dlaní
a pověděla tomu zázraku: ,,Neměj strach dítě, já se o Tebe postarám.
Staneš se tečkou, jež plní dětská přání,
lidé Tě nenávidí, ale já Tě ráda mám."
ČTEŠ
Básně jedné brunetky
PuisiVerše na různá témata z pera jedné brunetky. Druhá "pateční" básnická sbírka od Ivety Kollárové. Autorka coveru: @NamelessViky