Dva světy // Nik Tendo (Dokončeno)

Eleven

Dominik

Já, Jakub a Tokáč čekáme před nádražím. Vylovím z kapsy krabičku cigaret, jednu si strčím mezi rty a zapálím. Vyfouknu z úst kouř a opět si potáhnu. Jakub se věnoval něčemu na telefonu a Tokáč se rozhlížel. Čekáme tady už pět minut. Říkal jsem jim, že nemáme jezdit tak brzo. ,,Je mi zima kurva." syknu a zachvěju se. ,,Přestaň si furt stěžovat Niku." odbyde mě Jakub, protočím nad tím očima. Během chvíle uvidím blížící se dvě postavy. Bianka a Andreas. Když jsou blízko u nás, napřímím se a otevřu kufr auta, aby si tam mohli dát věci. Oba nás pozdraví. ,,Díky." usměje se Bianka a tašku dá do kufru, následně tam hodí i Andreas své zavazadlo a všichni se nacpeme do auta. Tokáč nás zaveze na požadované místo, kde se měl točit klip. Zbytek teamu, jako je Jan Strach, maskérka a další lidi, už na místě byli. Všichni vylezeme z auta, Toky mi hodí klíče, protože to je moje a Jakubovo auto. Andreas se s každým pozdraví a představí jim Bianku. Potom celému teamu začnou představovat, o co jde a co vymysleli. Většinou se tohle sděluje třeba tři dny předem, aby se každý mohl připravit, ale jelikož se to řešilo ze dne na den, lidi se všechny věci dozvěděli až na místě.

Celý projekt hlavně představoval Andreas, Bianka ho občas v něčem doplnila. Jakmile všechno řekli a rozdali úkoly, zašel za mnou Jakub. ,,Co kdybys s Biankou zajel pro nějaký jídlo?" ,,Nebudeme Vám tady chybět?" pozvednu na něj obočí, zakýve hlavou. ,,Fajn a kde je?" zmizela mi totiž z dohledu. ,,S Andreasem vevnitř." přikývnu a vzdálím se od Jakuba. Bianka byla opravdu uvnitř. Společně s Andreasem rozhodovali o pozadí. Poklepu jí prstem na rameno, jakmile na mě otočí hlavu, usměje se. ,,Jakub říkal, že máme spolu pro něco dojet." podrbu se na zátylku. ,,Jasně, vydrž chvilku." ,,Počkám venku." ukážu palcem za sebe, s jejím přikývnutím se vydám pryč.

Do dvou minut ke mně míří bílovláska s úsměvem na tváři. ,,Můžeme jet." rozejde se k autu, aniž by věděla, kterým vůbec pojedeme. Samozřejmě, že se trefila. Spěchám na místo řidiče, zavřu za sebou dveře a nastartuji. Jakmile naskočí rádio, zvýším hlasitost a pobrukuji si melodii. Najednou stáhne hlasitost. ,,Pro co vůbec máme jet?" zajímá se. ,,Pro nějaký jídlo, zajedeme do marketu a tam něco vezmeme." přikývne. Chvilku jsme oba potichu a potom mi začne klást otázky ohledně hudby.

Zaparkuji na parkovišti, oba vylezeme a vydáme se do obchodu. ,,To je Nik." ozve se za námi, a proto se automaticky otočím. Za námi stojí dvě holky, asi tak patnáct let jim mohlo být. ,,Ahoj, můžeme si s tebou udělat fotku?" zeptá se mě zrzka. Bianka ode mě poodstoupí, druhá holka jí do rukou strčí mobil a obě si stoupnou vedle mě. ,,Jo, jasně." vykoktám zmateně ze sebe, Bianka nás vyfotí, podá mobil zpět jeho majitelce, která jí ještě něco říká. Vydám se pomalu do obchodu, Bianka se najednou objeví vedle mě. Je zmatená. ,,Stalo se něco?" vezmu košík a vydáme se do obchodu. ,,Ta holka mi řekla, že jsi její a že nám to vůbec spolu nesluší a že by sis mě nikdy nevybral." uchechtnu se. ,,A tohle tě vyvedlo z míry?" dám do košíku tři balíčky toastového chleba. ,,Trošku." podívám se na ní a vtáhnu jí do objetí. ,,Víš, že nemusíš být zmatená. Jsou do mě platonicky zaláskovaný a já jim to za zlý rozhodně nemám, mám rád svoje fanoušky a je jedno, jestli to jsou holky nebo kluci. Ony to nemyslí špatně, věř mi." odtáhne se ode mě a oba se mlčky rozejdeme po krámě a dáváme do košíku jídlo.

Tašky naskládáme na zadní sedačky a vyjedeme zpět na místo natáčení. Cestou už je všechno v pořádku, oba si povídáme o všem co nás napadne a smějeme se. Auto zaparkuji blíž ke dveřím, Jakub nám dojde pomoct a oba s Biankou začneme připravovat stůl, kam jídlo naskládáme. Jakmile máme hotovo, ona se vydá za Andreasem a já měl jít na scénu, jelikož jsme točili část, kde je celý label.

--

,,Tak zítra." mávne ještě na Honzu Jakub, ten mu přikývne a Jakub potom sedne na místo řidiče. První den natáčení je za námi. Měli jsme točit ještě další dva dny, pokud teda všechno půjde podle plánu. Na zadních sedačkách uslyším povzdechnutí a šepot. Otočím se. Tomáš kouká do mobilu, Bianka, která sedí uprostřed, má opřenou hlavu na Andyho rameno a on kouká z okna. Evidentně jí dnešek pěkně unavil. Otočím se zpátky a Jakub si mě prohlídne. Opřu se hlavou o okénko a sleduji cestu. V rádiu hraje Hasan a mně v hlavě lítá mnoho myšlenek.

Během chvíle zastaví auto před bytovkou, kde bydlím. ,,Tak čau." chci vylézt, ale Jakub mě zastaví. Zmateně se na něj kouknu. ,,Máme problém." pozvednu obočí. ,,Nerad to říkám, ale u nás je málo místa a já nenechám jednoho ze svých lidí spát na gauči, takže buď Andreas nebo Bianka musí jít s Dominikem." ,,Já půjdu." ozve se Andreas. ,,Nepůjdeš." Bianka otevře dveře a začne lézt ven přes Tomáše. Ten se jen šťastně usmívá, asi si dlouho nezapíchal a když na něj teď šáhne nějaká holka, tak je z toho v píči. Všichni jen na Bianku koukáme a mně se na tváři objeví úsměv. Ta holka je šílenec. Ale hezkej šílenec. ,,Jsem v pohodě." zavře dveře auta a začne si vytahovat tašku z kufru. Vylezu taky ven a tašku jí vezmu z rukou. ,,Než odjedeme," začne Andreas a tak oba strčíme hlavu do auta přes otevřené okénko u Toma, ,,žádnej sex, žádný drogy a žádnej alkohol. Necháš jí soukromí. A ty," ukáže na Bianku, ,,mi to zítra když tak řekneš. Abych byl upřímnej, moc se mi to nelíbí." ,,Jasně, tati." řekne dětským hlasem Bianka a já se začnu tlemit. ,,Myslím to vážně." ,,Vždyť my taky, tak čau." mávne jim Bianka a rozejde se pryč. ,,Čau." vytáhnu z auta hlavu i já a rozejdu se za ní. Z kapsy vytáhnu klíče a začnu odemykat hlavní dveře. Do patra, kde mám byt, vyjedeme výtahem.

,,Jsme tu." položím její tašku na zem a začnu se zouvat a sundavat si bundu. Zavře dveře a taky se zuje. ,,Máš to tu pěkný." začne se rozhlížet po bytě. ,,Díky." sednu si na gauč. ,,Jen mě tak napadá, máš hlad?" přikývne. ,,Tak to musíme dojít do obchodu. Vietnamec je asi deset minut od baráku." oba se tedy začneme zase oblíkat a mlčky vyjdeme z bytu.

Nakonec jsme z menšího nákupu přinesli čtyři větší tašky s jídlem. Dohodli jsme se, že si k jídlu uděláme domácí tortily. ,,Nemáš nějakou flašku vína?" vyndám věci z jedné tašky. ,,Ehm, Andre.." ,,Osumnáct mi bylo, Andreas není můj táta, takže kde máš víno?" přeruší mě znovu. Ukážu rukou na poličku nad dřezem. ,,Výborně." usměje se a sáhne po lahvi. Já jí podám dvě skleničky a ona do každé naleje tekutinu. Jakmile položí flašku, napije se alkoholu ve skleničce. ,,No, tak se pustíme do toho vaření, ne?" vybalí z tašky taky pár věcí. Zapnu v televizi písničky, aby nám u toho něco hrálo, uklidíme nepotřebné potraviny a pustíme se do vaření.