Počkat ne...

2.5K 106 77
                                    

Pohled Sama:

Jsem sám doma z Vitou, protože Matyáš a Dominik šli ven něco natáčet. A já ležím v posteli a svíjím se v bolestech. „Já už nemůžu“ zašeptám a nahrnou se mi slzy do očí. Najednou do pokoje vrazí Vitaa.

Vitaa:
„Same?!“
*uvidí mě se svíjet v bolestech*

Sam:
„C-co je?“
*utřu si slzy*

Vitaa:
„Co se s tebou děje?“
*přiběhne ke mě*

Sam:
„B-bolí mě bříško“
*snažím se nebrečet*

Vitaa:
„Neměl by si fakt jít k tomu doktorovi?“
*pohladí mě po hlavě*

Sam:
„Ne...“
*podívám se na něj*

Vitaa:
„Hmm... Vyhrň si tričko já ti to bolavé bříško prohmatám“
*dal ze mě peřinu*

Sam:
„Ne... Já-já ti to vysvětlím“
*kouknu na něj*

Vitaa:
„Počkat ty víš proč tě bolí?“
*prohlédne si mě*

Sam:
„Vím, že jsem ti jako jedinému říkal o mém pohlaví...“
*začnu brečet*

Vitaa:
„Jo říkal... Počkat ne...
*asi mu to docvaklo*

Sam:
„J-jo...“
*zakýval jsem hlavou*

Vitaa:
„Je-je to malé Matyášovo?“
*zeptal se*

Sam:
„Ehm...“
*zakýval jsem hlavou*

Vitaa:
„A ví to?“
*objal mě aby mě uklidnil*

Sam:
„N-ne...“
*zašeptám*

Vitaa:
„Ale to to nemůžeš tajit“
*zašeptá*

Sam:
„Já-já se bojím mu to říct“
*zabořím se do jeho ramene*

Vitaa:
„No dobře já mu taky nebudu říkat je to tvoje věc, ale jen ti radím, že když mu to řekneš bude to lepší...“
*hladí mě po zádech*

Sam:
„Hmm...“
*chytnu se za bolavé bříško*

Vitaa:
„To to bolí tak moc?“
*opatrně se zeptá*

Sam:
„J-jo asi na to moje tělo není tak moc stavěné jak u ženských...“
*lehnu si*

Vitaa:
„Aha...“
*začal mě líbat na rty*

Chvilku jsem se bránil, ale pak jsem ho nechal.

Vitaa:
„Cokoliv by se dělo tak mě zavolej...“
*a odešel*

Pak jsem jen překvapeně zíral na dveře kudyma Vitaa vyšel. Pochvíli přišel Matyáš, protože už byla tma.

Matyáš:
„Ahoj Sami...“
*dal mi pusu*

Sam:
„Ahoj Maty...“
*kouknul jsem se na něj*

Matyáš:
„Eh... Můžu si zapálit?“
*otevřel okno*

Sam:
„J-jo? Od kdy kouříš?...“
*byl jsem dost překvapený*

Matyáš:
„Ale... Občas si zapálím“
*sedne si na okno a začne kouřit*

Sam:
„Aha...“

Matyáš:
„Chceš taky?“
*zeptal se*

Sam:
„Ne... Dík já nemůžu“
*koukám se na Matyáše*

Matyáš dokouřil a přišel ke mě. Smrděl kouřem jako můj znásilňovatel. Necítil jsem se dobře. Začal mě líbat. Mojí hlavou se prolítnuli vzpomínky na znásilnění. A okamžitě jsem se odtáhl.

Matyáš:
„Co se děje?“
*koukal na mě*

Sam:
„Nevím...“
*opřu se o zeď*

Matyáš:
„Ach...“
*lehnul si do postele*

Já si taky lehnu. Obejme mě a v obětí usínáme.

Tady máte další kapitolu budou vánoce takže budu vydávat častěji.
Nebo takhle minimálně 2 týdně xd.

S pozdravem vaše uchylná Dogxy😋

Když jsou všichni čtyři v posteli (MoonaTTem+Vijzr) Probíhá Oprava ChybKde žijí příběhy. Začni objevovat