Když jsou všichni čtyři v posteli (MoonaTTem+Vijzr) Probíhá Oprava Chyb

„Na tohle místo nezapomenem"

Pohled Vity:

Ráno jsem se vzbudil vedle chrupkajícího Dominika. Zvedl jsem se z postele a mířil dolů do kuchyně. Divil jsem se, že tam nikdo nebyl tak jsem šel do Samova pokoje a tam taky nikdo nebyl. Když jsem se vracel do kuchyně, tak někdo otevíral vchodové dveře. Šel jsem ke dveřím a tam byl Sam.

Vitaa:
„Eh Same co jsi dělal a kde je Maty?“
*řekl jsem a koukal se na to jak se vyzouvá*

Sam:
„Nechi rozebírat a Maty musel jet pryč“
*začali se mu hrnout slzy do očí*

Vitaa:
„Dělej řekni mi to jsem tvůj dobrý kamarád tak mám právo to vědět“
*řekl jsem lechce naštvaně*

Sam:
„No normálně jsem ho odvezl na nádraží ne?“
*šlo na něm vidět, že se tam stalo i něco jiného*

Vitaa:
„To ti mám jako věřit? Vždiť vidím, že brečíš“
*řekl jsem už dost nasraně a dokonce jsem i zařval*

Sam:
„Neřvi na mě“
*zakřičel a začali mu téct vodopády slz*

Spadl na kolena a brečel já se mu omluvil, ale ani písmeno jen potichu říkal Matyho jméno.

Přiběhl vyděšený Domča a koukal na mě jak důchodce na slevy v kouflandu. (Radši se ani neptej jak mě to napadlo Xd)

Dominik:
„Co se děje?“
*přiběhl ke mě*

Vitaa:
„Asi se něco stalo mezi Samem a Matym“
*chytil jsem Dominika za ruku aby jsi klekl*

Dominik:
„Same co se stalo?“
*řekl klidně*

Sam:
„Mi jsme se líbali“
*nešlo mu moc rozumět*

Dominik:
„Oh tak to je pěkný a to nějak vadí?“
*řekl udiveně*

Sam:
„Jo bylo to pěkný, jenže mě sere, že jsme se včera tak ošklivě pohádali a to, že bůh ví jak dlouho ho neuvidím“
*brečel a brečel*

Vitaa:
„Ale no tak hold se stane“
*snažil jsem mu zlepšit náladu*

Objali jsme ho a uklidňovali. Byl jak malá holčička. (No jo ten náš Samík xd) Pak jsme dělali nějaké hovadiny.

Vitaa:
„Eh Dominiku v kolik nám jede vlak“

Dominik:
„Ve 2 proč se ptáš?“
*řekl udiveně*

Vitaa:
„Já jen že je půl 2“
*řekl jsem trochu vyděšeně, ale i pobaveně*

Sam:
„Tak to by jste se měli zbalit a vyrazit ne?“
*řekl smutně*

Dominik:
„Same neboj brzy se znovu uvidíme“
(No to jo no xd ale na to jsi chvilku musíte počkat xd)

Vitaa:
„Domčo tak se pojď zabalit“
*chytil jsem ho za ruku a vlekl na vrch*

Zbalili jsme si věci a podívali jsme se z Dominikem na sebe. Nějak záhadně jsme se přibližovali k sobě a já se topil v jeho očích. Už jen minimetr od jeho rtů, ale já tu mezeru přerušil.

Dominik:
„Na tohle místo nezapomenem“
*zavzdychal mi do polibku*

Vitaa:
„To teda nezapomenem“
*zavzdychal jsem taky*

Sam:
„Kluci už musíme“

Sam nás odvezl na nádraží a my se rozloučili.

Sam:
„Tak ahoj kluci“
*objal nás*

Dominik a Vitaa:
„Čus“

A oba jsme odběhli na vlak. Mávali jsme Samovi na rozloučenou a vlak se rozjel.

No tahle kapitola je nic moc, ale alespoň něco. Ale tak těžte se na další to už to bude pěkně peprný.

S pozdravem vaše uchylná Dogxy🖤