Vlčí Vyvolená

Kapitola 1) Nic Nového

Ahoj, jmenuji se Kat, a možná nejsem úplně normální člověk. Rozhodně nejsem stejná jako ostatní lidské bytosti. Ale, je mi to úplně jedno, stejně jediný člověk na světě mi rozumí, je to má nevlastní sestra, dvojče. Že to není možné? Si jenom myslíš, a taky se strašně moc pleteš. Jsme totiž dvojvaječná dvojčata. No, ale to nic nemění na tom, že jsme sestry. Naše mamka nám sice říkala, že jsme na tom v určitém smyslu úplně jinak než ti ostatní. Ale já, ani sestra jsme jí nikdy nevěřily, myslely jsme si, že si to jenom vymýšlí. Ale pak se to stalo, a já věděla, že měla velkou pravdu. Moje sestra, která se jmenuje Aia, ale i tak vedla svou, že to není pravda. Já jsem ti asi neřekla o co vlastně jde viď? V podstatě o nic jiného než obyčejnou holku s velkým množstvím problémů a to jak ve škole tak i v normálním životě. Jsem totiž ze dvou významných rodů. Vlkodlaků a polobohů, ale ne těch Řeckých, ani Římských, a ani z Egyptských bohů, ale z Vlvtydmeddských mytologií. Že to neexistuje? Tak to jseš na stajném omylu jako že nemůžu mít nevlastní sestru dvojče. Existuje mnoho Jmenuji se Kat, a možná nejsem úplně normální. No, rozhodně se nechovám, jako ostatní v mém věku, což je zhruba třináct let. S mojí matkou a sourozenci, Aiou a Elustem, přestěhovali do malého domku u lesa, ve kterém se nachází různé druhy zvířat a rostlin, které se jen tak nevidí, ale kvůli tomu jsme se nepřestěhovali. Jde o to, že letos máme se sourozenci, chodit do nové školy, prý je tam spousta dětí, se stejným problémem jako máme já a, samozřejmě, sourozenci. mytologií a mýtů o bozích, ale vy je neuznáváte, takže o nich víme jen my. Sestra to má lehčí než já, protože ona je pouze vlkodlak. Nějak se jí podařilo najít v tom normálním světě kluka, který byl taky prokletý, ale má prokletí tygra a draka, stále nemůžeš pochopit, že něco takového vůbec existuje? Další věc, o které si lidé myslí svou, a je to zase úplně jinak. Takže : DRACI, JEDNOROŽCI, ELFOVÉ, SKŘÍTCI, SKŘETI ATD. EXISTUJÍ!!! Tak to by jsme snad i měli. Dál, žijeme v malé vísce, na okraji Státu Gurguin. Je to město plné modrých upírů, že nevíš, jak je rozdělujeme? Takže, modří upíři mají královnu, a jsou celkem neškodní, jsou to upíři zemědělci a ochranáři lidí a zvířat; pak jsou tu zelení upíři , to jsou vulgáristé, nenechají nic na svém místě, zabíjí vše co jim přijde pod ruku, a nemají vládce; a pak máme jen skupinku černobílých upírů, to jsou podřízení, jsou to ti, kteří se promění tím že je jeden z nadřazených(modrých, nebo zelených) usajou trochu krve. No a to město jsme dostaly na povel, jsme něco jako u lidí policie. Žijeme hned před branou města. Ale nikdy jsme nebyly za branou, jen ve městě. Do města jezdí sice pár obchodníků, a vypráví nám co je za branou za svět, hlavně nám o tom světě vypráví ten sestřin kluk, ale stejně není to jako kdyby jsem to někde slyšela naživo. A tak jsem jednou před úplňkem, zavalila věci, a díky tomu že jsem jen z půlky vlk, polobůh a ve větším procentu člověk, se umím lehce ovládat. Takže, když se matka se sestrou začaly měnit, nevěděly o sobě nic, jejich tělo ovládl vlk moje tělo to úchvatné zvíře zvládá, když se mi nechce dělat to co chce to zvíře. Tentokrát jsem ho po dlouhé době ovládla, a tak jsem vyrazila ven, s batohem v tlamě ano proměnila jsem se, ale vím o sobě, a pomalu jsemse začala plížit, můj handicap je ale v tom, že jsem celá bílá s modrýma očima, které svítí na dálku, i bez známky světla. A jakmile jsem byla za btanou, jsem narazila na sestřinýho kluka. Naštěstí si mne na poprvé nevšiml, ale pak se otočil.

,, Kam jsi vyrazila vlčice? "uf nepoznal mne, ale pak si asi všiml toho batohu, který už jsem neměla v tlamě, ale na ocase, je to pohodlnější. ,, To je batoh, sestry Aii," pak si všiml, že mi svítí oči, ,, Tohle není obyčejný vlk, ani vlkodlak. Počkat, Aia něco říkala o tom že Kat není vlkodlak... " ten se tak zabral do přemýšlení, že si nevšiml, že jsem pryč.