Uplynulo pár dní a já se probudil v nějaké bílé místnosti. Otočil jsem hlavu, abych se rozhlédl, kde to vlastně jsem. Když jsem zjistil, že na vedlejším lůžku leží Becky, musel jsem se posadit. Jenže to nějak nešlo. Zkusil jsem se podívat na svoje tělo a pak jsem zjistil proč. Byl jsem propíchnutý asi deseti jehlami na bocích a pěti na břiše. Kolem každé jehly se rýsoval tmavě modrý flek. "Co se mi to sakra stalo?" zašeptal jsem. Nevěřícně jsem koukal na své tělo pokryté modřinami (nebo co to bylo).
...Probudil jsem se nějak asi večer,protože jsem viděl z okna červánky na obloze.
Do pokoje strčila hlavu nějaká slečna. "Jste v pořádku?" promluvila na mě, když jsem se na ní zděšeně podíval.
"A-ano." vykoktal jsem po chvíli, když jsem si uvědomil, že mluví vlastně se mnou. Potom jsem se rychle podíval na lůžko vedle sebe, kde původně ležela Beck.
"Kde je?" skoro jsem zakřičel.
"Uklidněte se Justine. Propustili jsme ji, už byla v pořádku." odpověděla s ledovým klidem sestra.
"A kdy můžu jít já?"
"Až se nám uzdravíte." usmála se.
"Co se mi vlastně stalo?" řekl jsem po chvíli.
"Vtrhl sem nějaký muž a pokusil se vás zabít. Potom jste dostal alergickou reakci na jed, který se vám pokusil podat a potom jste upadl do komatu. Naštěstí jste se po pár dnech probral, a teď .. jste tady no," řekla prostě sestra, usmála se a řekla že mě přijde zase zkontrolovat.
"Co se to tu děje? Proč se mě snaží každý zabít? Není to asi náhoda. Ale nechápu proč...." pomyslel jsem si.
ČTEŠ
Vyhublá na kost!
Teen FictionJsem Becky. Je mi 15 let. Můj otec mě nutí být prostitutkou a sám nepracuje,spoléhá jen na mě. Mlátí mě,když se mu něco nelíbí-často se mu něco nelíbí. Pak se objeví Justin,který mě zachrání před smrtí. Málem mě ukopali spolužáci. Zavolá sanitku a...
