Parťáci?

Fér je sračkový důvod

Oukej. Upřímně... Co ho zarazilo byl Wadeův věk. Věděl, že je starší. Ale nečekal, že o tolik. Vůbec mu nepřipadalo, že by byl Wade o dvacet osm roků starší. Maximálně tak o deset. O patnáct. To... Najednou to, že si Wade myslí, že je Peter na vejšce, znělo jako mnohem větší problém.

Kuuuurva. Co když se Wade naštve, až zjistí, že je Peterovi teprv sedmnáct? Že je, jak by řekl pan Stark, ještě malý kluk?

Kuuuuuurva. Co Wade vážně nesnáší, jsou děti v nebezpečí. A i když by se Peter sotva označil za dítě... pořád taky nebyl úplně dospělý.

Co když už s ním nebude chtít hlídkovat?

Kuuuuuuuuuurva.

Jenže... kdyby se Peterovi něco stalo a Wade se až pak dozvěděl, že je mladší...

To by nebylo dobrý.

A co když se to dozví od pana Starka?

To by mohl brát jako podraz.

Kuuuuuuuuuuuuurva. Proč je to tak složitý?

A co hůř... Jestli se ti dva začnou bavit o Peterovi... Schválně se podíval, kolik je panu Starkovi. Doufal, že by mohl přijít na nějaký argument...

Jenže pan Stark je jen o tři roky starší než Wade.

A to je hodně divný.

Hodně hodně divný.

Ale... pan Stark měl pravdu.

Je potřeba udělat informovaný rozhodnutí.

Přejel rukama po popruzích batohu zatímco přecházel po střeše. Informované rozhodnutí. Jo. Dělá správnou věc.

„Ahoj, Spidey! Tak co, jaký byl den? Co kalhoty, měly úspěch?"

Nadhodil si na zádech batoh a zamával Wadeovi. „Jo, bylo to dobrý. Podívej, Wade..."

„Ale ne... Tohle je, už-si-spolu-nemůžeme-dál-hrát hlas. Nesnáším ten hlas! Co jsem udělal?"

Povzdychl si a shodil batoh ze zad. Otevřel ho. „Hele... Pan Stark mě vyzvedl po škole a... dal mi... přiměl mě přečíst tvoji složku."

Wade se k němu otočil zády. Měl svěšená ramena, „Takže si spolu už nebudeme hrát, co?"

Peter vyndal papírové desky. Přišel k Wadeovi a podal mu je. Polkl. „To je na tobě."

Wade dal ruce za záda. „Co to je?"

„Zub za zub. Já četl tvoji složku, ty přečteš moji. Je to fér."

Wade zavrtěl hlavou a začal couvat. „Ne. Ne, ne, ne, ne. Tak to nefunguje. O mně se můžeš dozvědět všude. Stačí kliknout na první odkaz strýčka Googla. Ty si ale svoji identitu hlídáš. Nebudu to číst jen kvůli Starkovi."

Peter polkl a šel za ním. „Vážně. Přečti si to. Měl bys."

Wade couval dál.

„Ne! Odmítám! To by bylo narušení důvěry, kterou mezi sebou budujeme!"

Šel za ním. „Wade, vážně. Přečti si to. Prosím."

„Ne!"

„Wade! Pozor!"

Wade couval dál. Narazil lýtky na okraj střechy a zakopl.

Peter po něm rychle vystřelil pavučinu.

Trhlo mu rukou, když pavučina chytila padajícího Wadea a ten narazil do stěny pod okraj střechy. Protočil oči, napnul svaly a vytáhl ho ven.

Wade byl stočen do klubíčka jako uražené dítě a měl zacpané uši.

Usmál se a protočil oči. Někdy byl prostě zlatý.

Přešel k němu a klekl si vedle něj. „Wade..."

„Ne, neslyším tě!"

„Wade..."

Posadil se. „Vůbec! Zapomeň! Chci, aby ses mi ukázal, protože chceš. Ne protože je to fér. Fér je sračkový důvod."

Povzdechl si a sedl si naproti němu. Dal mezi ně papírové desky. „Podívej... Není tam všechno. Jen to, co chci, abys věděl. Jen to, co bys měl vědět. Taky mám tajemství. Hele... Přátelé by neměli mít mezi sebou tajemství. Že ne? A kdo ví, možná už se mnou nebudeš chtít mít nic společnýho."

Wade zalapal po dechu. „To nikdy!"

Peter se usmál. „Tak vidíš." Chytil okraj své masky a zatáhl.

„Ne!" zakryl si Wade oči. „Teď není ten správný čas. Na to potřebujeme mít správnou atmosféru!"

Zasmál se. „Tak se podívej do těch desek jo?"

Wade se odtáhl a zavrtěl hlavou. „Já vážně nemůžu."

Povzdechl si. „Hele... Dokud to neuvidíš, nemůžeme spolu hlídkovat, jo? Tohle bys měl vědět." Postavil se a položil Wadeovi ruku na rameno. „Pak mi zavolej nebo napiš, jo? A můžeš si to nechat nebo to pak spal. Je to na tobě."

Otočil se.

Žaludek měl úplně scvrklý.

Mrňavý.

Co když se Wade už neozve?

Polkl a rozběhl se.

Skočil ze střechy dřív, než si to stihl rozmyslet.

Vystřelil pavučinu a zhoupl se.

Dneska se Queens obejde bez Spider-Mana. Musí se zavřít v obýváku u Vánočního skřítka a nesníst všechen popcorn.

A nedoufat, že se Wade ozve.

Kurva, to byl blbej nápad.

Ještě by se mohl vrátit a desky Wadeovi vzít.

Nepotřebuje vědět, do jaké školy Peter chodí.

Kdy se narodil.

Že ho baví roboti a chemie.

Nepotřebuje vědět, že Peterovi umřeli rodiče.

Že kvůli němu umřel strýček.

Nepotřebuje vědět, jak přesně se stal Spider-Manem.

Peter mu to všechno napsal.

Dodal fotky...

Jeho život byl na jednom místě.

Snad se Wade ozve.

Snad.