Krvavý vlk [POZASTAVENO]

Kapitola 4. Sen či vize

Luna:
Běžela jsem lesem a mířila k horským jezírkům. Chtěla jsem si tam odpočinou a trochu se i prohřát na sluníčku. Už jsem tam skoro byla ,ale náhle jsem ucítila pach cizího vlka. Nebyl to pach nikoho ze smečky to bych poznala, takže to musí být cizí vlk. Co tady muže chtít a jak se sem dostal? No musel někudy přijít to je jasné ,ale co tu chce? Možná se tady chce taky jen prohřívat nebo se napít přece jenom je kus před naší hranicí až uprostřed jezírek ,kde stojí ta stará vrba začíná naše hranice. Ale co když je špeh nebo útočník. Pro jistotu jsem zalezla do nebližšího křoví a sledovala jezírka. Náhle se z druhé části lesa vynořil černý vlk. Žádný chcípáček to nebyl bylo vidět že je dobře živený ,ale ne tak jako ve smečce to by jedině musel být alfa ,takže je to asi samotář teď jen zjistit co má v úmyslu. Chvili se rozhlížel po okolí a pak se rozešel k nejbližšímu jezírku. Když se přibližoval mohla jsem si ho lépe prohlédnout. Má krásně upravenou srst , svalové hmoty má tak akorát a zuby se mu krásně lesknout ahhh ...počkat co blbnu ani ho neznám a stále to může být narušitel. Když jsem si ho prohlížela všimla jsem si něčeho zvláštního na jeho očích. Snažila jsem se najít co nejlepší pozici abych na něj viděla. V tu chvíli jsem ,ale šlápla na větvičku a ta praskla. Ten vlk to musel slyšet a taky že slyšel. Otočil hlavu přímo ke křoví ve kterém jsem ležela a až teď jsem teprve viděla co jsem zahlédla. Byla jsem paralyzována jeho pohledem. Oči měl rudé jako krev a hleděli přímo těch mých. Jako by mě jeho pohled přirazil k zemi a stále se ke mně blížil a blížil, až jsem ze strachu zakňučela .

Náhle jsem se probudila vedle mámy a táty.  Ti už stály nade mnou a dívali se starostlivě na mě. ,,Co se děje je Luno? Zlý sen?" zeptala se máma. Jen jsem přikývla. Táta s mámou na sebe jen koukli. ,, Půjdu se trochu provětrat" řekl táta. Hned jak táta odešel máma se mě začala ptát na ten sen. Vždy mi to pomohlo, když jsem měla zlé sny a svěřila se jí. V jednu chvíli si myslela a dělala si ze mě srandu jestli nemám strach z hledání druha, ale jakmile jsem zmínila že vlk měl rudé oči smích jí okamžitě přešel. Začala my se strachem v hlase vysvětlovat co je ten vlk zač. Když se ale zmínila že není schopen lásky a jen chladu a temna překvapilo mě to. Z toho vlka jsem cítila že není temný a lásky necitelný. Tohle byla něco jako moje schopnost dokázala jsem u druhých cítit jejich pocity a emoce.

Když máma dopověděla legendu tak jsme se shodli že to byl jen sen. I když mě to připadalo dost skutečné a mohla by to snad vize budoucnosti. Dál jsem nad tím nepřemýšlela a usnula.

Ráno mě probudilo vrčení a bylo to vrčení mých rodičů. ,, Už si dost velká tohle už není tvá nora. Ven a HNED." řekla s důrazem matka s otcem. Nebyla jsem smutná ,věděla jsem že ten den jednou přijde. Každý si tím musí projít. Vstala jsem ale nejdřív jsem se vydala k doupěti omegy. Fango ještě spal a vypadal dost srandovně, vždy to byl kašpar. Řekla jsem si že si z něj trochu vystřelím ,,Fango,Fango vstávej hoří ti ocas" křičela jsem a snažila jsem se u toho nezasmát. Ten vystřelil jak raketa z pelechu a začal šoupat zadek po zemi. Já se jen smála až jsem se skoro nemohla nadechnout. Když zjistil co se děje byl trochu naštvaný ,ale pak se nad tím taky zasmál.
,, Co potřebuješ že si mě vzbudila?" ptal se. ,,Jen abys mi už neměnil podestýlku u rodičů a připravil mi novou v doupěti hlídkařů. " ,,Aaa takže rodiče už vynesli kosti z doupěte" řekl jízlivě. ,,Nech si toho jo" řekla jsem smutně. ,, Vždyť jen vtipkuju prosím tě. Jinak bych neměl titul kašpara smečky" řekl s úsměvem. ,,To je pravda. Radši už pojď alfa bude za chvíli svolávat nástup "řekla jsem s úsměvem.

Když jsem došli k hlavnímu kameni uprostřed tábora ,už tam byla celá smečka a Alfa právě zahajovala řeč.
,,Jsme uprostřed kvetoucího období (jara) proto dnes vyrazí na lov i beta, kořisti je hojně tak toho musíme využít. Hlídky ať se mají na pozoru v okolí se vyskytuje liščí tlupa a omego ty víš co máš dělat a přitáhni nějaké větve je třeba vyměnit ty poničené na ohradě tábora. To je vše rozchod.

Dnes jsem šla druhou hlídku tentokrát se Sinestrem ten z toho nebyl zrovna nadšený raději by šel se Silver. U nich jsem taky něco poznala ,ale na rozdíl od Nix jsem se do toho nechtěla montovat. ,,Doufám že nenatrefíme na ty lišky" prohodila jsem do hrobového ticha. ,, Jo taky bych byl rád za klidnou hlídku."

Polovina cesty byla klidná, když v tom ,,Luno pozor" výkřik najednou Sinestr. Než jsem nadála zahryzla se mi do nohy liška. Pěkně mě to bolelo ale nedala jsem to na sobě znát. Vymrštila jsem zadní nohu a kopla jsem lišku přímo do čumáku. Když jsem lišku odmrštila postavila jsem po boku Sinestra kolem nás byli čtyři lišky výt jsem nechtěla a Sinestr taky ne ,jen by jsme lišky vystrašily a zaútočily by znova. Jen jsme na sebe koukli tím jsme si dali vědět že zaútočíme. Hned jsem se vrhla první lišce po krku a než stačila něco udělat bylo po ní. Mezitím se na mě vrhla druhá a pověsila se mi na záda. Drápala a kousala jen aby mně mohla dostat na záda. Já jsem se ovšem převalila a shodila ji ze sebe. Na zádech teď ležela ona, toho jsem hned využila a zakousla jsem se jí do břicha jen. Zakňučela a pak už se jen párkrát nadechla a vydechla naposledy. Mezitím Sinestr zabil ty zbylé dvě. ,,To nebylo špatný Luno neřekl bych že si takový rváč ,měl bych se začít bát o svou pozici ve smečce" řekl udýchaně. ,,Jen se neboj já jsem šťastná tam kde jsem a dík za kompliment."

Když jsme byli kus od tábora zavyla jsem na znamení že jsme měli na hlídce komplikace. Hned jak jsem vešli do tábora přiběhla k nám alfa a ostatní hlídkaři. ,, Co se stalo? ptala se ustaraně alfa. ,,Narazily jsme na tu liščí tlupu. Už nebudou víc dělat potíže" podal hlášení Sinestr. ,,Jste zranění ?"ptala se alfa dál. ,, Já ani ne jen pár škrábanců ale Lunina noha nevypadá dobře." ,,Dobrá tedy běžte si lehnout. Luno ty dnes noční hlídku nepůjdeš ,místo tebe půjde Darkwing." řekla s důrazem. Byla jsem trochu naštvaná ne na Alfu že mě nepustila ale na tu blbou lišku co mě kousla do nohy. Alfa zavila a zavolala Fanga. Ten okamžitě přiběhl. ,, Běž za Muren a požádej ji o nějaké bylinky." ,,Ano Alfo." Muren je stará vlčice léčitelka žije mimo naše území, tak dva dny cesty  a pomáhá všem potřebným. Několik let předtím než jsem se narodila žila u nás ve smečce ,ale rozhodla se odejít a žít život samotáře. Občas alfa pošle omegu k ní pro bylinky či pomoc ,když je někdo ve smečce raněný. Má to ale i své nevýhody ,když je omega pryč její postavení přebírá ten kdo je nad ní ale vzhledem k tomu že jsem zraněná tak to asi připadne na někoho z hlídkařů a na to kdo to bude jsem nečekala dlouho. ,, Mezitím co bude omega pryč její postavení bude zastávat vždy hlídka která zůstane po rozchodu v táboře." Byla jsem vysílená tak jsem si šla na příkaz alfy odpočinout a čekat než dorazí lovci s kořistí.

Nebyla tomu ani chvilka a uslyšela jsem vytí. Lovci tím hlásili úspěšný lov. Dnes se jim dost dařilo dva jeleni a jedna laň. Alfa se šla najíst jako první pak šla beta. Když se chtěl jít najíst Woriz Alfa zavrčela a zastavila ho. ,, Dnes se jako další nají Luna a omega oba potřebují sílu, Luna na to aby vydržela zranění a Omega aby nabral sílu na cestu k Muren."
Woriz kývnul a ustoupil abych se mohla jít s omegou najíst každý jsme si ukousli kus z jelena. Omega byl tak hodný a nechal mi vnitřnosti. Když jsme dojedli všichni se rozešli do svých doupat až na omegu ten se rozhodl že vyrazí hned i když mu alfa říkala ať to nechá na ráno. Já jsem se dobelhala do doupěte hlídkařů a usnula.

Tak to bylo pro dnešní kapitolu vše. Přeji vám všem nejlepší do nového roku a co nejmíň Corony a roušek na hubě.