Krvavý vlk [POZASTAVENO]

Kapitola 11. Nový domov

Black:
S Fangem jsme šli dál lesem až jsme se dostali na moc hezké místo. Byla tam malá jezírka a uprostřed nich veliká vrba. V uších mi zněl zvuk tekoucí vody a šustění listí , které příjemně uklidňovalo.  ,, Vítám tě u horských jezer." řekl Fango. ,, Je to tu pěkné, ale kde tu budu bydlet?"  dost mě to zajímalo protože poblíž jsem žádné vhodné místo neviděl. ,,Tady bydlet nebudeš ale není to odsud daleko. Navíc jsem tě vzal abys věděl ,kde máš nejbližší  vodní tok ,kde by ses mohl napít a popřípadě i vykoupat.  Akorát za tu vrbu nechoď a vždy dávej pozor zda tu jsi sám, členové mojí smečky jsem často chodí. Buď jsem chodí hlídkaři nebo jiní členové smečky kvůli značkování území a nebo se sem jdou koupat ,či se napít." odpověděl.  Já jen přikývl a dál se kochal tím krásným místem.

Po chvíli kochání do mě Fango štouchnul a opět jsme vyrazily. Cesta netrvala dlouho a po nějaké době jsme došli ke skalám.  Tam jsme se zastavily u menší jeskyně. ,,Tak jsme tady" řekl a vešel dovnitř. Já ho po chvilce čekání následoval. Jeskyně byla menší ,ale mě to stačilo. ,,Vypadá to útulně, tohle mi bude vyhovovat. " řekl jsem. ,,To jsem rád. Budeš potřebovat ještě něco?" zeptal se. ,,Ne díky. Jen budu rád když se tady za mnou někdy zastavíš." řekl jsem. Potřebuju se s ním co nejvíc bavit a zjistit co nejvíc o jeho smečce. Vím není to správné ho takhle využívat ale nemám na výběr. Navíc je bude fajn se po dlouhé době ,kdy se mnou nikdo nebavil, začít s někým normálně bavit a získat nového přítele. ,,No mockrát ti za vše děkuju a určitě budu přemýšlet o tvé nabídce." Řekl jsem na rozloučenou.
,,To já děkuji tobě za záchranu života a i za to že si zachránil Muren. Určitě se o tobě zmíním alfě. Bude dobré když budou vědět že žiješ nedaleko našich aby zbytečně nevyváděli." Řekl Fango a dál jsem se pomalu na odchod. Já jen pokýval hlavou. Bude fajn když o mě budou vědět než aby mi jsem pak vrhla celá smečka a považovali mě za nepřítele.

Zavyl jsem mu přátelsky na rozloučenou a poté se ztratil z dohledu jsem změnil barvu očí zpět. Docela mě to vysílilo ,ale na odpočinek jsem nepomyslel a začal jsem nosit do jeskyně listí a mech co jsem našel v okolí. Chtěl jsem tu mít pohodlí ,ikdyž se tu možná zdržím jen chvíli. Záleží jak rychle získám informace.  V hlavě jsem měl pořád slova měsíčního ducha a přemýšlel jsem nad nimi.

Z mého přemýšlení mě vytrhlo až kručení v břiše. ,,Měl bych si něco ulovit." Řekl jsem si pro sebe a vyrazil hledat potravu.

Chodil jsem dlouho než jsem ucítil pach králíka. Je to menší potrava ,ale mě to bude stačit. Pustil jsem po pachové stopě ,ale po chvíli jí ztratil. ,,Do háje tak a jsem bez potravy." Řekl jsem si naštvaně ,ale v tu chvíli mě do čenichu uhodil jiný pach. Byl to pach srnce.
,,Díky měsíci za to." Řekl jsem a pustil jsem se po stopě.

Za nějakou dobu jsem konečně jsem objevil srnce ,kterého jsem cítil. Přikrčil jsem se a pomalu jsem se začal přibližovat. Když jsem byl dost blízko skončil. Srnec si mě ale všiml a rozběhl se pryč. Dal jsem hned za ním a hnal ho co my sílí stačili. Běžel jsem nejrychleji co mé nohy stačili. Vítr mi čechral srst, mé tlapky došlápovali na tvrdou zem a zase se od ní odráželi.

Srnce jsem zachvili doběhl a při prvním příležitosti jsem se mu zakousl do zadní nohy. Ten sebou zakolísal a spadl na zem. Ještě se snažil bránit , ale bylo to marné. Mé tesáky se během chvíle zaryli do jeho krku a v ústech jsem ucítil čerstvou teplou krev. Srnec byl do vteřiny mrtvý a já si na něm začal pochutnávat.

Po chvíli mi to stačilo. Měl bych ten zbytek odtáhnout sebou. Možná bych mohl použít svojí sílu. Soustředil jsem se a kolem mého těla začala ozařovat rudá záře.  Uchopil jsem srnce do tlamy za nohu a táhl směrem k mému novému domovu.

Když jsem srnce dotáhl do jeskyně uložil jsem ho do zadní části. Byl jsem docela unavený dnes jsem vypotřeboval dost síly. Lehl jsem a zavřel oči.

Tak jsem to dokázal. Další kapitola za námi. Velmi se omlouvám za čekání ,ale měl jsem dost složité období a hlavně jsem neměl nápady. Teď už se zase dočkáte víc kapitol.