Krvavý vlk [POZASTAVENO]

Kapitola 8. Pravda

V severních horách zuřila sněhová vichřice. Nikdo by se v téhle sibérii nikam nevypravil . Až na jednoho. Hluboko v horách jde jednou soutěskou černý vlk. Sníh a mráz buší do jeho kožichu a vítr se mu snaží podlomit nohy. A zář jeho rudých očí je v té vichřici jediným světlem. On však jde dál a nezastavuje něco ho pohání.... touha. Touha zjistit pravdu kým je a zda se může vysvobodit s prokletí kterého tak tíží.

Black:

Díky bohu za bylinky od Muren jinak bych v téhle vánici nepřežil. Za chvíli padne noc musím si pospíšit a najít tu jeskyni. Cítím jako by vítr pomalu ztrácel sílu to může znamenat dvě věci. Buď bouře slábne nebo se blížím ke konci soutěsky. Po chvíli jsem pře sebou uviděl jeskyni ,která vypadala úplně normálně teda aspoň zvenku. Když jsem přišel dovnitř uviděl jsem na značku měsíce. To je ono tady to je. Jdu dál a pak před sebou vidím kámen který blokuje průchod dál. Musím ho odtlačit. Zabírám ze všech svých sil ,ale ne a ne se hnout. Začíná mě to štvát a trochu se ve mě hromadí vztek. Zabírám ještě jednou se vztekem do kamene. V tu chvíli  mé tělo začne rudě zářit a já najednou odstrčím kámen jako nic. Záře po chvíli zmizí a já jen koukám. Přede mnou se rozpíná obrovská jeskyně. Je tu jedna cesta která vede na ostrůvek uprostřed jezera které zabírá skoro celý prostor jeskyně. Na tom ostrově je nějaký sloup. Půjdu se tam podívat.

 Jsem v polovině cesty náhle ale skrz díru ve stropě jeskyně zasvítí na sloup měsíční světlo. Chvíli se dívám a ve světle se objeví vlk. Má stříbrnou lesklou srst a zlaté oči. Pomalu ke mně jde a já se raději stavím do obrané pozice. Zastaví se kus přede mnou. ,,Vítám tě Blacku." řekl hlubokým hlasem. ,,Kdo jsi ?" Jen se na mě usměje. ,,Jsem Měsíční Duch a ty Krvavý vlku si tu aby si našel odpovědi je to tak." Radši jsem se ani neptal na to jak mě zná a jen jsem přikývl.  ,,Pojď řeknu ti pravou legendu o krvavém vlkovy." Následoval jsem ho ke sloupu uprostřed jezera. Jen se ho dotkl  a obrázky na něm jako by ožili. 

Legenda o Krvavém vlkovy 

Dávno pře dávno se v jedné smečce narodil vlk s rudýma očima. Tehdy ještě legenda neexistovala ,ale stejně ho neměl nikdo nijak v lásce ,až na jeho matku. Otce nepoznal a matka těsně před dovršením jeho dospělosti zemřela. Když dospěl zvolil si jméno Darkeye. Jediný kdo ho měl ještě ze smečky rád a dal mu poznat lásku byla vlčice Kira. Na tu měl ale zálusk i jiný vlk syn Alfy Vial. Vial na Darkeye žárlil a divil se proč se Kira zabývá takovou nickou namísto něho. Když ho Kira naposled odmítla a řekla mu že už jsou z Darkeyem druzi tak se Vial rozhodl že když nebude s ním tak s nikým. Kiru zabil a když jí Darkeye našel utíkal Vial rychle za svou smečkou ,kde jim řekl jak Darkeye zabil Kiru a že je to vlk co v sobě nemá žádnou lásku žádný cit jen temno a chlad. Většina mu věřila a když se Darkeye vrátil tak ho nazývaly vrahem a tehdy poprvé padla přezdívka Krvavý vlk. Darkeye tušil kdo to udělal. Viala a jeho přívržence zabil jenže problém nastal hned poté. Darkeye se v zabíjení nechtěl krotit každý kdo ho jen nazval vrahem, prokletým či krvavým vlkem to měl spočtené. Zabíjel ale i nevinné vlky co s tím neměly nic společné a nakonec se stal tím čím ho Vial nazval Krvavým vlkem. Měsíc chápal jeho vztek ,ale za zabíjení nevinných na něj uvalil prokletí ale nikdo už nevěděl že měsíc dal možnost vykoupení pokud  vlk najde měsíční vlčici která ho může zbavit prokletí a to tím že mu dá něco co on sám nemá. Ale zároveň on sám musí poznat která to je a to citem jenž je pro něho neznámý. Pokud ale zemře prokletí se přenese na jiného vlka narozeného v den krvavého měsíce jako se narodil Darkeye. Ale nestanovil chování  vlka netvrdil že se stane tím krvavým vlkem jako z Vialovy legendy . Bohužel všichni znaly jen legendu kterou vyprávěl Vial. Darkeye tím proklel všechny vlky co se narodí za krvavého měsíce a budou mít rudé oči. Měsíc však pokaždé co se takový vlk narodil určil i měsíční vlčici. Prokletí bude zlomeno až se naplní legenda kterou vyřkl měsíc. Bohužel žádnému se to doposud nepodařilo a věčina se smířila s tím kdo jsou a začali se tak i kolikrát chovat

Black tomu nemohl uvěřit takže existuje naděje. Měsíční duch se pak na něj podíval,, Zároveň si dostal schopnost která bude tvým prokletím. Z tvého vzteku můžeš získat větší sílu a rychlost, ale pozor nikdy nesmíš dopustit aby tě vztek ovládl pak by kontrolu nad tvým tělem převzala tvá temná stránka a naplnila by se Vialova legenda. Tak teď vezmi ty bylinky co si dostal ,hod je do vody a napij se." řekl. Takže to byla ta záře co my šla z těla. Radši už nebudu přemýšlet a udělám co mi říká. Sundal jsem si brašnu a vytáhl z ní bylinky ,hodil je do vody a napil se. ,, Tak a teď zavři oči  se soustřeď se." Udělal jsem přesně to co říkal. ,,Můžeš otevřít oči" Když jsem se podíval do vody byl jsem štěstím bez sebe moje oči už nebyli rudé ale měli krásnou  žlutou až zlatavou barvu. ,, Nezapomeň že ti barva tvých očí bere sílu z těla takže tuhle schopnost měnit barvu očí užívej s rozumem" řekl a chystal se zmizet. ,,Počkej kde mám hledat tu měsíční vlčici." volal jsem. ,,Věř mi je blíž než si myslíš." ozvalo se ze světla které na to následně zmizelo.

Vyšel jsem ven z jeskyně .Vánice už ustala díky za to a vypadá to že vychází slunce. Mohl bych jít tou druhou cestou co byla v soutěsce. Přece jenom ten vlk říkal že ta Měsíční vlčice je blíž než si myslím. Třeba jí najdu právě na druhé straně soutěsky. Vyrazil jsem směrem k tomu rozcestí a cestou jsem přemýšlel nad tím co mi říkal měsíční vlk. Mám jí poznat citem kterým neznám to nedává smysl jak jí můžu poznat citem co neznám. 

Pak jsem šel dál a pomalu se mi v dálce začalo objevovat rozcestí ale cítil jsem tam pach vlka ne několika vlků. Pomalu jsem se tedy začal přibližovat k rozcestí měl jsem výhodu že vítr vál mým směrem takže nemohli cítit můj pach. Když jsem se přiblížil uviděl jsem pět vlků. Čtyři co stáli naproti jednomu vypadali na samotáře ,ale ten jeden vypadal že ho napadly nebo se na to chystali. Odkud ho jenom... jo to je ten vlk co jsem ho už jednou viděl ,tehdy když jsem ulovil tu srnu a vracel se s ní do doupěte tak běžel směre z hor. Musím mu pomoct přece jen měsíční vlk řekl že mám podle legendy na vybranou nemusím být takový jak pravý Vialova legenda. Měl bych změnit oči abych toho vlka nevyděsil. Ne počkat když skočím mezi ně a budu k němu zády můžu jim ukázat svoje oči aby měli strach a až se na něj otočím tak už budu mít barvu očí změněnou a řeknu že si mě s tím Krvavým vlkem často jiní pletou. Jo to by mohlo jít, no konec otálení a čas něco udělat. Skočil jsem mezi ně a podíval se na ty čtyři. ,,Nechte ho a zmizte než vás rozcupuju na kousky." Zavrčel jsem. 

Tak to bychom měli 8 kapitolu a děkuji za ohlasy na tu minulou. Omlouvám se že to tak trvalo ale poslední dobou jsem docela bez nápadů takže jsem tuhle kapitolu sepisoval po částech. Vím že někteří se bojí že příběh brzo ukončím protože to vypadá že se Luna a Black každou chvíli potkají a zlomí prokletí no mohu vás uklidnit že příběh hodlám natáhnout co jen to bude možné. A zároveň vám mohu prozradit že aktuálně pracuji na další knížce sice ještě nemám vymyšlený název ale děj a hlavní postavy už mám. 

Inspiraci jsem získal v roleplay hře kterou hraji na discordu. Roleplay hra se jmenuje lví říše kde můžete hrát za lva tygra geparda ale třeba i vlka nebo hyenu a spoustu dalších jiných druhů zvířat. Postavu si vymyslíte sami jakou bude mít minulost ,chování ,jak bude vypadat atd . A pokud by jste je nechtěli tvořit tak jsou zde NPC postavy které jsou aktuálně k dispozici po bývalých hráčích. Aktuálně nám chybí pár hráčů a tak budu rád když se k nám přidá někdo nový.   Všechny informace a pravidla hry naleznete zde:  https://anthrostories.wixsite.com/lvi-rise

Ještě jednou vám děkuji za podporu budu rád taky za vaše ohlasy a komentáře a vidíme se u další kapitoly.