Krvavý vlk [POZASTAVENO]

Kapitola 1. Vzestup Krvavého vlka

Byla noc krvavého měsíce v táboře vlků panoval klid ,když tu náhle táborem zaznělo bolestivé zavití z nory Bety. Všichni věděli co se děje ,vlčice jménem Moonlight byla již nějakou dobu březí a brzy mělo přijít narození vlčat. Všichni se strachovaly aby jedno z vlčat nebylo oním krvavým vlkem. Její druh Argo byl s ní a držel jí za packu. Náhle vlčicí projela obrovská křeč a vyšly z ní tři chlupaté kuličky dvě byli bílo rezavé kluci a ta poslední čistě bílá. Matce se na chvíli ulevilo ovšem jen na chvíli ona i její partner hned zkontrolovali všechny tři vlčata ale ani jedno nemělo rudé oči. Všichni si oddechly a zdálo se že je  všemu zlému konec ovšem opak byl pravdou. Chvíli po zkontrolovaní vlčat měsíc nabral tu nejrudější barvu jakou mohl mít a vlčicí znova projela křeč rudý měsíc ji osvítil a z vlčice vylezla chlupatá černá kulička. Netrvalo dlouho a malá černá kulička otevřela oči a naneštěstí se nejhorší obavy rodičů i vlků ve smečce naplnily. Vlče mělo rudé oči.

Čas plynul a malý vlk rostl. Rodiče i smečka se ho chtěli zbavit co nejdřív ,ale museli ho vychovat a počkat do úplňku něž si zvolí jméno až pak jej mohli vypovědět ze smečky. Pokud by to udělali dřív měsíc by na ně seslal svou zlobu. Navíc se říkalo že kdo zabije krvavého vlka dřív než se zbaví prokletí  přinese smrt na sebe a svou smečku. Vlk dostal jméno Uhlík ale nikdo mu neřekl jinak než krvavý vlk či prokletý.

Nastal den úplňku. On, jeho bratři a sestra si šli vybírat jména. Matka je všechny vzbudila a řekla aby šli s ní. Tři vlčata pohotově vyběhla a šla ,pak se matka obrátila na Uhlíka. Zavrčela a  řekla ,,ty zůstaň tady půjdeš jako poslední" Uhlík sklopil hlavu a řekl ,,Ano Mami" Chvíli tam čekal pak přišel jeho otec a řekl,, tak pojď" ani jeden z rodičů či sourozenců neměl Uhlíka rád kromě jeho sestry která mu i přes matčin zákaz sem tam řekla že ho má ráda a že je ráda že je její bratr. Uhlík byl za to rád ,ale pouze minimální trocha lásky od sestry se mateřské lásce, kterou měl dostat jako každé vlče ,nemohla rovnat. Navíc nevěděl co láska je, takže to co mu říkala sestra  bral většinou jako politování či něco na zlepšení nálady.

Když už se blížili s otcem ke kameni který osvětlovala měsíční záře otec se od něj oddělil. ,,Uhlíku "řekl alfa ,,Dnes si vybereš své dospělé jméno, ale na rozdíl od ostatních vlčat bude tvé jméno ,ať už bude jakékoliv, mít vždy stejný význam. Krvavý vlk. Vlk který bude vždy chladný a temný,, řekl z důrazem alfa. Uhlík si zvykl že ho ostatní nazývají prokletým či krvavým vlkem ale doposud neznal význam těchto přezdívek až teď. ,,Vstup do světla a vyslov své jméno" vyzval jej alfa. Uhlík vstoupil do světla a zavřel oči. V jednu chvíli si myslel že je přece úplně jedno jaké jméno si vybere vždyť bude znamenat to samé ,ale pak se zamyslel a v duchu si řekl,, ne žádné náhodné vybírání to jméno my zůstane do konce života" Chvíli přemýšlel a pak mu hlavou projelo jméno u kterého si byl jistý že je správné. Otevřel oči a řekl nahlas,, Black. Moje jméno je Black" většina vlků pošklebně zašeptala že to jméno na něj sedí. On pak předstoupil před svoje rodiče a Alfu. ,, Od zítra si vypovězen z naší smečky a již se sem nikdy nesmíš vrátit" řekl mu Alfa ,, A nás již nesmíš nazývat svými rodiči" řekli jeho rodiče. Blacka to bolelo a jeho srdce se částečně plnilo smutkem a částečně vztekem ovšem tuhle část se Black snažil krotil protože nechtěl aby byl takový jak o něm pravý legenda. Nechtěl být chladný a temný jak to o něm legenda pravila.

Hned ráno ho celá jeho smečka dovedla na hranice. Milostného loučení se nedočkal spíš vrčení a poznámek aby už radši šel a to nejen ale od členů smečky ale i od jeho rodičů. Už se chtěl otočit a jít když se ozval hlas jeho sestry ,, sbohem bratříčku hodně štěstí". Matka na svou dceru zavrčela na znamení aby ses ním nebavila. Black se otočil a pousmál se ,, sbohem sestřičko hodně štěstí i tobě" řekl pak už se otočil a vydal na svou cestu. Cestou lesem přemýšlel nad tím co to bylo za hřejivý pocit který ucítil na srdci když se s ním setra loučila. Nakonec usoudil že to je jen nějaký příjemný pocit že si na něj sestra vzpomněla a jako jediná se rozloučila. Dál to neřešil a pokračoval dál lesem. 

TO JE PRO DNEŠEK VŠE DOUFÁM ŽE SE VÁM TO ASPON TROCHU LÍBILO A DALŠÍ DÍL VYDÁM CO NEJDŘÍV BUDU MOCT.