Nech mě - Dramione

Útěk

Dnes jsem se dohodla s Ginny, že si zajdeme do Prasinek nakoupit nějaké vánoční dárky.U snídaně jsme se zeptaly Harryho a Rona, ale nijak velký zájem neměli, takže jsme nakonec vyrazily jen spolu.

Trávu už pokrývala vrstva sněhu a z nebe padaly sněhové vločky.Miluju zasněženou krajinu a hlavně tady v Bradavicích, je to pro mě něco jiného než u nás doma, tam jsem většinu času zalezlá v pokoji s rodiči a užívám si volný čas.Ale teď se to všechno změnilo a už to asi nikdy nebude jako dřív.Tenhle rok jsem se rozhodla zůstat na Vánoce tady, i když možná pojedu na pár dní k Weasleyovim.Jenže je pro mě těžké vidět jejich rodinu dohromady, když ta moje se rozpadla po tom co jsem jim vymazala paměť, abych je zachránila před Voldemortem.Sice se mi po nich stýská, ale rozhodně toho nelituju, protože teď si někde užívají vánoční pohodu.

S Ginny jsme vešly do prvního obchodu, který jsme viděly hlavně teda z důvodu zimy.Tam jsem hned našla první dárek, byla to taková malá knížka o famrpalových faktech které se staly v minulosti, ale ještě nevím jestli ji dám Ronovi nebo Harrymu.Ginny pak chtěla zajít do Medového ráje kde koupila pár sladkostí.Pak jsme se ještě zastavily u Taškáře a potom jsme se vydaly k Chroptící chýši, kde jsem už poměrně dlouho nebyla.

Sedly jsme si na kámen a koukaly na nejstrašidelnější dům v Británii.Vždycky když jsem se na něj koukla, vybavila jsem si Siriuse, jak jsem ho poprvé viděla v třetím ročníku.

,,Hermiono " řekla potichu Ginny a hned pokračovala ,,Chybí ti ?"
,,Jasně, že mi chybí ani nevíš jak " odpověděla jsem v tu chvíli se Ginny prudce otočila až jsem se z toho lekla.Koukala směrem na cestu odkud jsme přišly, ale nic se nezdálo být neobvyklé, pak na mě krátce pohlédla a nenápadně mi naznačila ať jdu za ní.Pomalu jsem vstala a šla za strom, který byl kousek od kamene.Stoupla jsem si tak, abych viděla dobře na cestu a zároveň nebyla moc vidět.Ginny byla o dva metry přede mnou.Chtěla jsem se dostat blíž k ní, tak jsem rychle udělala krok, když vtom jsem se rozplácla do sněhu, protože jsem zakopla o malinkej pařez.Neřešila jsem sníh pod šálou a čepicí a to ani nemluvím o obličeji který mi mrznul, ale koukala jsem směrem odkud se ozýval hrozný smích.Ginny nahlas řekla ,,Tak on si tady z nás někdo utahuje" a seběhla na cestu.

Přišla jsem za ní a hned jsem zahlédla kousek čepice za keřem.Ukázala jsem to nenápadně Ginny a společně jsme běžely zpátky k obchodům, kde jsme se schovaly za roh jednoho krámku.Měly jsme krásný výhled na cestu i na keř, kde se pořád něco hýbalo.Chvilku jsem nedávala pozor a málem jsem se lekla, že nám utekli když jsem za keřem nikoho neviděla.Místo toho po cestě šli dva kluci mířící přímo k nám.Nepoznala jsem přímo kdo to je, ale tipovala jsem to na Rona a Harryho.

Zůstaly jsme stát dokud nepřišli úplně k nám ,,Počkat to je Blaise a Draco " řekla jsem a koukla se na Ginny.Se zájmem na mě pohlédla a mířila za nimi k hostinci u Tří košťat.Začaly jsme je špehovat. Seděly jsme nedaleko od nich také nám nesměly chybět dva máslové ležáky.Po chvilce jsem viděla, že už pomalu dopíjejí a chystají se odejít a tak jsem to do sebe nalila a vyšla s Ginny ven.Rychle jsme se vydaly zpátky k hradu, kde jsme se na půlky cesty zastavily a schovaly za zídku, abychom jim to taky trochu oplatily.Udělaly jsme si zásobu sněhových koulí a čekaly.

Stáli přímo před námi a šli pomalým krokem.Chvilku jsem mířila a pak sněhovou kouli hodila.Ozvalo se tiché ,,auuu" protože to možná byla trochu tvrdší koule a já mu ji hodila přímo do zad.Pak jsem se snažila trefit do Blaise, ale vůbec mi to nešlo, tak jsem to zase hodila po Dracovi kterému z toho spadla i čepice.Bylo mi jasné, že už si nás všimly a kvůli jejich přesnému hodu jsme zvolily taktiku ,,Útěk "

S Ginny jsme se hnaly jako o závod po louce až jsme doběhly k hradu, kde jsme rovnou zamířily do naší společenské místnosti.Vykřikly jsme naráz heslo a prošly obrazem.Na malou chvilku jsem uviděla naštvaný a zároveň pobavený obličej dvou zmijozelů.

Hned jak jsem se otočila zpátky na Ginny uviděla jsem Rona a Harryho, kteří seděli u krbu s velmi smutným pohledem.

,,Jak jste si to užily ? " řekl Ron
Zpozorovala jsem obličej mé kamarádky a čekala co jim na to řekne, ale nakonec jsem stejně odpověděla já ,,Jo bylo to dobrý co vy ?"
,,Nooo víš my jsme... " zadrhl se Harry a kouknul mi přímo do očí ,,Co jste zase provedli ?"řekla jsem.Hned jak jsem viděla jejich obličeje, bylo mi to jasné, že jsem je prokoukla a radši jsem ještě hned dodala ,,Tak to vyklopte"

,,Víš my jsme se snažili sledovat Snapa, protože se dneska choval víc neobvykle než normálně a zjistili jsme, že se někam přemístil po dvou hodinách se, ale zase vrátil " řekl tiše Harry

,,Vždyť to není nic divného " prohodila Ginny

,,Jenže on se všude tak schovával, prostě bylo vidět že nechce, aby ho někdo viděl a navíc včera udělal to samé, poslední dobou pořád někam mizí" pokračoval Ron

,,Třeba dělá něco pro Bradavice nikdy nevíš " zase se ozvala Ginny a tentokrát jsem s ní potichu souhlasila, i když je pravda, že poslední dobou tu není často.Na obědě ho sotva zahlédneme a někdy máme i někoho jiného na lektvary.

,,Hele víte co já si jdu odpočinout do pokoje, po dnešku jsem hrozně unavená" slyšela jsem ještě mrzutý povzdech od Rona a pak jsem odešla.

Na pokoji nikdo nebyl což mi vůbec nevadilo, protože jsem si mohla číst v klidu a tichu. Otevřela jsem si novou knížku, kterou mi poslali rodiče.Popravdě moc mudlovské knížky nemám ráda příjde mi, že jsou nudné, ale někdy si občas nějakou přečtu.

,,Hermionooooo" slyšela jsem křičet Ginny a v duchu si jen říkala, že tady asi nikdy doopravdy ticho nebude, ale tak co jsem si myslela, přece furt jsem v Bradavicích. Než jsem stihla Ginny odpovědět už dávno byla v mém pokoji a do ruky mi předávala dopis. ,,Od koho to je ?" zeptala jsem se a z mého hlasu byla poznat jistá zvědavost. ,,Jo to bych taky ráda věděla, ležel před obrazem" koukla na mě tím svým nedočkavým pohledem.

Pomalu jsem roztrhla obálku a vyndala z ní složený pergamen na kterém bylo něco napsáno.Nahlas jsem přečetla ty dvě slova ,,Čekejte odplatu" a hned my bylo jasné kdo to psal, taky aby ne.

Moc se vám omlouvám, že kapitola vyšla až teď. Ale i tak doufám, že se vám líbila a těšíte se na pokračování.💕