Nech mě - Dramione

Noc s Dracem

Uviděl jsem dívku ležící v trávě a nad ní čtyři
poletující mozkomory.V ten moment jsem znervózněl, protože jsem věděl co mám udělat, ale měl jsem jistý problém.

Už od malička mě táta přesvědčoval na temnou stranu, vždycky chtěl abych se stal tím špatným.Byl jsem kluk kterému všichni jen zobali z rukou, ten kluk co si může dovolit všechno.Jenže tenhle rok mi to došlo, nikoho nemám, žádné kamarády nic jediný co tak moji starou kamennou stránku, kterou se snažím každý den schovávat.

Pamatuju si na den kdy jsem zkoušel vyčarovat patrona.Mamka u mě stála a snažila se mě uklidňovat, když mi to stále nevycházelo.Moje jediná šťastná vzpomínka byla na ni a na to jak mě chránila před otcem, ale asi nebyla dostatečně silná.
Teď tu stojím a jen koukám jak Hermionu požírají mozkomorové.To slovo znám, ale bojím se, že to zase nevyjde.

Pomalu jsem si vybavil jak se na mě matka usmívá a objímá.Pak jsem nahlas vyslovil ,,Expectro patronum" z mé hůlky se vynořil jemný šedivý dým, jinak nic.Nevěděl jsem co mám dělat snažil jsem se rychle vzpamatovat z mého neúspěchu a hledat jiný plán jak odehnat mozkomory.Nic nepomáhalo tak jsem to zkusil ještě jednou.Pomalu jsem si vybavil úsměv matky, když vtom mi ho překryla jiná vzpomínka.

,,Že mě to nenapadlo dřív ! " Promítl jsem si ten den jako kdyby byl před hodinou.Její úsměv, oříškové vlasy a to jak ladně tančila ano přesně tenhle večírek ve mně vzbuzoval naději a radost.Ani jsem nemyslel a vykřikl ,, Expectro patronum,, z hůlky už tentokrát vyběhl jasný patron který zářil modrým světlem.Rychle odehnal mozkomory a potom se vytratil.

Nečekal jsem ani minutu rychle jsem ji popadl do náruče a běžel směrem k hradu.Potom jsem se vydal rovnou do mého pokoje, kde jsem ji položil na postel.Možná se ptáte proč jsem ji neodnesl na ošetřovnu ? no popravdě jsem s tímhle už měl nějaké zkušenosti a věděl jak mám postupovat.Jeden dobrý typ jsem také dostal od bývalého profesora Lupina který takhle zachraňoval Pottera.Ten den co se mu to stalo ve vlaku jsem je šmíroval a do teď si pamatuju, že mu dával čokoládu.

Hermiona
Vzbudila jsem se uprostřed noci.Byla mi zima a byla jsem velice unavená.Odkdy máme tak studené zdi říkala jsem si, když jsem si sedla na postel a opřela jsem se o ni.Pak jsem si všimla ležícího kluka na zemi.,,Draco !" došlo mi to byla jsem u zmijozelů, ale co tu sakra dělám ? Rychle jsem se zvedla a snažila se dostat ke dveřím, ale hrozně se mi motala hlava.Popošla jsem kousek a silně narazila do skříně a tím i udělala hrozný hluk.

,,Hermiono ty už jsi vzhůru jak se cítíš" zeptal se mě Draco.Nestihla jsem mu ani odpovědět, protože jsem se hned skácela na zem.Pomohl mi vstát a zpátky mě odvedl k jeho posteli.,,Lehni si a vem si tohle, já si pro něco jen dojdu tak ne, že se zase pokusíš utéct" řekl a kouknul se mi zhluboka do očí.Vzala jsem si od něho kousek čokolády a pak jsem viděla jak se za nim zavřely dveře.

Snažila jsem se tentokrát pomalu vstát z postele, ale znova se mi zatočil svět, proto jsem radši zvolila tu lehčí variantu a to je že na něj počkám.Uplynulo tak pět minut a objevil se ve dveřích a v ruce držel malou lahvičky s nějakou tekutinou.Tu lahvičku s lektvarem jsem znala a věděla jsem k čemu je, jenže když jsem ji přiblížila k ústům ucítila jsem ten hrozný zápach.

,,Grangerová to snad nemyslíš vážně, koukej ji hned vypít"
,,Pokud nevidíš tak se o to snažím " odsekla jsem mu a pokračovala s další otázkou ,,Můžeš mi říct co tu sakra dělám ?"
,,Jo to bych asi mohl, ale až vypiješ tu lahvičku"rychle jsem ji do sebe nalila a poslouchala co řekne dál.
,,Zaútočili na tebe mozkomorové a já jsem tě pak sem odnesl"
Už jsem si začínala vzpomínat na Křivonožku a ten les a pak vím, že mi nešel vyvolat patron.
,,A jak dlouho tady ležím ?"
,,Asi tak jeden den " odpověděl
,,Den ?" vykřikla jsem
,,Ano den "
,,Musím to všechno teď rychle dohnat mohl by jsi mě prosím doprovodit k Nebelvírům "
,,Na to zapomeň hezky si tu ještě poležíš nechci, aby jsi na tom byla ještě hůř než teď "
,,To snad nemyslíš vážně ne ?" vztekala jsem se
,,No to teda myslím Grangerová "

Nemělo to smysl a já to věděla.Lehla jsem si a otočila se k němu zády, abych se nemusela koukat na ten jeho ohavný obličej.Pak jsem uslyšela jak říká ,,No tak nebuď naštvaná " ale dělala jsem, že ho neslyším.Po chvilce jsem doopravdy usnula.

Probudilo mě řvaní, které vycházelo ze společenské místnosti vypadalo to, že se tam někdo možná i porval.Pomalu jsem sáhla po klice a chtěla si otevřít ,, Já ho zabiju !!" zaklela jsem, protože jsem byla sama zamknutá na pokoji. Všude možně jsem hledala hůlku, abych si otevřela pomocí kouzla Alohomora, který už umím několik let, ale problém byl v tom že i tu mi asi ukradl.No vyučování už asi začalo a mně nezbývalo nic jiného než čekat až zase skončí.

Pomalu plynul čas a já mezitím buď seděla, spala a nebo zkoumala jejich pokoj.Nic zvláštního tu teda nebylo, ale bylo to něco jiného než v Nebelvíru.Samé kamenné zdi a všechno zbarvené do zelené barvy logicky.Překvapilo mě, že jsem tu našla knihu která ležela hned vedle postele kde jsem teď nejčastěji spala.Byla celkem tlustá a obalená černou kůží, na první stránce se leskl zlatý nápis.Tak v hezkém stavu jsem knížku snad ještě nikdy neviděla.Začala jsem v ní prve listovat a následně i číst, jenže potom se z dveří vyřítil Draco, kterému očividně skončili hodiny.,,Zase to jméno " musela jsem se v hlavě napomenout.

,,Ihned to dej tam, kde jsi ji našla " řekl nabručeným hlasem, když uviděl knížku v mé ruce.,,Nemáš co my sahat na soukromé věci" dořekl.
,,Vypadá to, že Malfoy se dneska nevyspal " zašklebila jsem se na něj.,,Jak bych asi mohl, když jsem celou dobu spal na zemi " promluvil tentokrát už volnějším tónem.

,,Hej Draco vrátil jsi mi tu učebnici " ozval se za dveřmi Theo. Jenže jakmile vstoupil do pokoje zastavil se pohledem na mně. ,,Co tu děláš a proč jsi nebyla na lektvarech ?" řekl a kouknul se mi přímo do očí.Co si budeme naprosto jsem zrudla při představě mu říct, že jsem tu strávila noc s Malfoyem.,,Vysvětlím ti to potom" zakoktala jsem a společně s nim odešla.Nijak to neřešil a doprovodil mě až k obrazu vedoucí k nám.

Draco
Když Hermiona spolu s Theem odešla začal jsem tím, že jsem pořádně schoval knížku, aby ji kromě mě nikdo nenašel a potom jsem jen tak přemýšlel a koukal do stropu, když vtom do pokoje vletěl Theo a začal křičet jako nikdy jindy.No popravdě víc rozčileného jsem ho asi neviděl.,,Nech Hermionu být jasný " řekl nabroušeným hlasem. ,,Záleží jestli ona bude chtít nechat mě" no možná jsem to neměl říkat, protože jsem ho vytočil ještě víc, ale tak stalo se.,,Nezajímá mě co jste tady dělali, ale už vás nechci spolu vidět" prásknul dveřmi a odešel.

Moc se omlouvám, že mi to zase dlouho trvalo napsat, ale snažím se je psát  delší.