Nech mě - Dramione

Co se to děje

,,Slečno Grangerová byl bych rád, kdyby se tohle už neopakovalo" řekl s trošku naštvaným tónem
,,Ano, samozřejmě už to nikdy neudělám" potichu jsem zašeptala
,,V tom případě bych byl velmi rád, aby jste o mojí návštěvě nikomu neříkala, jinak by se vám mohly velice zhoršit známky " řekl s naprostou jistotou v hlase ,,A ještě abych nezapomněl seberu Nebelvíru 50 bodů " teď už můžete jít zpátky do své koleje.V tichosti jsem odešla z jeho kabinetu a pak jsem rovnou zamířila k obrazu vedoucímu do naší společenské místnosti.

Nešlo mi vůbec usnout, furt jsem jen přemýšlela o tom co tu ten arogantní Snape vlastně chtěl a také jsem byla smutná, kvůli těm 50 bodům, ale tak co už prostě se to stalo.Utekla další hodina a já už spala, ale ne moc příjemně, další noční můry mě pronásledovali a všechny se točili jenom okolo Draca.

,,Hermiono vstávej !" bušila do mě Ginny
,,No jo už jdu uklidni se " řekla jsem naprosto v klidu, protože jsem ještě nevěděla kolik je hodin, ale když jsem zjistila, že mám asi tak deset minut než začne hodina zpanikařila jsem.,,Ginny to jsi mě nemohla vzbudit dřív" křičela jsem a běhala všude po místnosti.
,,Jestli sis nevšimla, tak jsem se o to snažila " okomentovala to Ginny
Radši jsem už ji ignorovala, jinak bych vybuchla úplně.Rychle jsem se oblékla a vzala si věci na hodinu, pak jsem jen rychle běžela směrem ke skleníku.

Přišla jsem pozdě, ale naštěstí mě učitelka Prýtová má ráda, takže mě jen napomenula a já jsem si mohla jít sednou ke klukům.Hned když jsem usedla, tak mě začali vyzpovídat, ale nic jiného jsem taky nečekala, protože u mě není normální chodit pozdě.Všechno jsem jim vysvětlila a pak jsem jim začala vyprávět o včerejší noci.Bylo vtipné když na mě oba koukali vykulenými oči a nemohli uvěřit tomu co jsem jim právě řekla.

Celou hodinu jsme nedávali pozor a řešili jenom Snapa.Po hodině jsme měli chvilku volno, tak jsme si šli sednout do společenské místnosti ke krbu, protože venku bylo dnes velmi hnusně.Vál tam studený vítr a začínala tam být čím dál tím větší mlha.Už teď jsem se nemohla dočkat zimy.Miluju když sněží a chodíme do Prasinek na máslový ležák.

O týden později...

Celý týden se moc nic nedělo až na to, že se teď více setkávám s Them je s ním doopravdy sranda.

Dneska je první famfrpálový turnaj už se moc těším, i když mě štve jak o tom všichni teď mluví , ale i tak doufám, že nebelvír porazí mrzimor.
,,Ahoj Harry tak jak se cítíš ? " zeptala jsem se a sedla si vedle něho.,,Jako každý rok "řekl s úsměvem, ale zároveň z něj byla cítit nervozita.,,To zvládneme "řekla Ginny a přisedla si k nám.

Po snídani jsme zamířili rovnou na famfrpálové hřiště, kde už čekalo plno lidí.Popřála jsem všem třem hodně štěstí a odešla si sednout.Zazněla píšťalka a zápas začal.Harry lítal tam a zpátky po celém hřišti a Ginny střílela furt body.Zatím jsme vedli o třicet bodů a Harry stále hledal zlatonku.Najednou udělal otočku ve vzduchu a rychlostí blesku letěl k zemi chtěl tím, ale jenom zmást nepřítele, pak se rychle otočil a letěl k mrzimorským brankám.

Všichni začali řvát i tleskat. A já společně s nimi, dokud jsem neviděla padající Harryho tělo.Bylo to hrozné se na to koukat.Všichni učitelé se k němu rozběhli a pak  ho odnesli k ošetřovně.,,Proč Harry spadnul ? "zeptala jsem se Nevilla.,,Ze zádu do něho naletěl potlouk obrovskou silou " odpověděl se smutným obličejem. ,,Sakra jak jsem si toho nemohla nevšimnout ? " říkala jsem si.

Společně s Ginny jsme se šli na Harryho kouknout a popovídat si aby tam nebyl sám.Z naší návštěvy byl opravdu rád a popravdě se mu ani nedivím.Mě nikdy nebaví ležet na ošetřovně, protože jediné co můžete dělat je koukat do stropu.Chtěla jsem být ještě chvilku sama a proto jsem se šla projít.Ginny tam zůstala ještě s Harrym.Myslím si, že také byli rádi, že jsou konečně jen spolu.

Večer jsem se šla projít k jezeru.Usedla jsem na břeh a koukala na hladinu, kterou osvětloval krásný měsíc.Na jedné straně se hýbalo pár větví a chrastilo listí a na druhé straně jezera jsem uviděla zvláštní pohyb, ale myslela jsem, že se mi to jen zdálo, ale nezdálo.Přišel za mnou Theo, sedl si vedle mě a začali jsme si povídat.Vždycky mě udivovalo jak dokázal mluvit úplně o všem.Cítila jsem, že mi začínají mrznout prsty a nebyla jsem jediná, kdo si toho všiml.Theo si sundal svetr a přehodil mi ho přes ramena.,,Děkuju " řekla jsem.
Theo mi neodpověděl místo toho se ke mě naklonil a lehce mi dal pusu.Já jsem mu ji opětovala, ale z ničeho nic jsem si uvědomila, že bych si přála, aby místo něho tu byl někdo jiný.Po chvilce jsme se zvedli a šli směrem ke hradu.

Hned jsem si šla lehnout do postele.Nemohla jsem usnout furt jsem přemýšlela o dnešku jak Harry spadnul a na tu pusu.Byla jsem úplně zmatená proč jsem v tu chvíli myslela zrovna na Malfoye ? tuhle myšlenku jsem se snažila zahnat, ale nešlo to.

Další kapitola je tu ! 💕
Budu moc ráda, když mi napíšete nějaký komentář.